Článek
Udržet v provozu automobilky, tak zní příkaz dne. Připustit - stejně jako na jaře -, že se zastaví jejich výrobní pásy, by znamenalo osudovou ránu pro celé národní hospodářství s nejistou dobou zotavení. Říká to krizová zkušenost z první poloviny roku.
Byl to „historicky nejhorší výkon české ekonomiky“. Když tak drsnou formulaci použije oficiální dokument Českého statistického úřadu (ČSÚ), pak je zřejmé, že se ve druhém čtvrtletí roku 2020 stalo něco opravdu neobvyklého.
Meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 11 procent opravdu nemá od roku 1993 srovnání. Nejblíže je výpadek z časů finanční krize, když na jaře 2009 spadla ekonomika o 5,4 procenta. Po vyhlášení druhého lockdownu vzniká otázka, jestli čtvrté čtvrtletí primát letošního jara ještě nepřekoná. Stále však tomu jde zabránit.
Na počátku roku podrazila ekonomice nohy karanténní opatření vlády. Největší bezprostřední dopad měla ovšem v Česku okolnost, že vládní příklad následovaly velké průmyslové firmy zaměřené na export. Více než dvě třetiny jarního ekonomického poklesu vysvětluje ČSÚ tím, že se prudce snížila zahraniční poptávka po tuzemských výrobcích. Také při předchozích krizových vrcholech v letech 2009 a 2013 bylo klíčovým důvodem úpadku zhoršení bilance zahraničního obchodu. Tehdy však k němu došlo v mnohem menší míře.
Tuzemský zahraniční obchod tradičně táhne vývoz automobilů a pouze jeho výpadkem se dá vysvětlit zhoršení bilance v letech 2009, 2013 a na jaře 2020, zároveň také zotavení obchodu a celé ekonomiky záhy poté.
Zastavení výroby automobilů a dalších výrobků na vývoz letos v dubnu a květnu opravdu mohlo zůstat epizodou, ukazují data z letních měsíců, kdy exportní podniky značnou část svého výpadku dohnaly. Další pozitivní zprávou byl fakt, že se k navyklému optimismu začali vracet spotřebitelé. Prozatím nebylo jasné, jestli se stejně zachovají podniky. V časech krizí obvykle omezují investice a jejich opatrné chování se ještě nějakou dobu prohlubuje, i když se odbyt už začíná zlepšovat.
Po zpřísnění karanténních opatření v tomto týdnu není těžké předpovědět, že firmy nebudou s investicemi spěchat ani letos, ani začátkem příštího roku. Není vyloučeno, že domácnosti podlehnou vládní rétorice, podle níž druhou vlnu pandemie přivolala jejich letní a podzimní nedisciplinovanost, zavřou se stejně jako na jaře doma a spolu s tím přirozeně opět omezí spotřebu. Výkony exportního průmyslu a zvláště továren na výrobu automobilů proto dnes nejsou rizikem, ale poslední nadějí, že Česko obstojí v druhé vlně krize bez rekordních ztrát.
„Teď jde o život,“ využil drastickou metaforu viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar tváří v tvář druhému lockdownu.
Zároveň však předpokládá, že velké automobilky nezavřou stejně jako na jaře. Výkon mohou omezit nejen z toho důvodu, že čas od času půjde část zaměstnanců do karantény. Stejný dopad může mít zavření škol, které vyřadí z provozu část rodičů s malými dětmi přímo ve velkých podnicích nebo u jejich dodavatelů. Přesto rozhodne něco jiného. Pokud v druhé konfrontaci s covidem-19 neobstojí ostatní evropské země, mohou automobilky klidně vyhlásit další koronavirovou dovolenou.
