Článek
Maximální pokuta za porušení zákona bude pět milionů korun. Změny se měly do českého práva dostat už v červenci 2021, ale návrh předložený předchozí vládou Andreje Babiše (ANO) bývalá Sněmovna nestihla projednat do konce volebního období.
Zákaz postihl hlavně jednorázové plastové výrobky, k nimž kromě příborů patří i nápojové míchátka a kelímky, vatové tyčinky, tyčky pro uchycení balonků či krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Ministerstvo životního prostředí už dříve odhadlo, že by nová právní úprava měla ročně snížit spotřebu plastových výrobků zhruba o 1,77 miliardy kusů. K nově zakázaným produktům už existuje řada opakovatelně použitelných alternativ.
Mohlo by vás zajímat
Česko zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Planeta je plasty zaneřáděná příšerně, odborníci ale varují, že prostý zákaz ničemu nepomůže.
Nový zákon obsahuje i nové požadavky na část plastových výrobků. Například v případě hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ. Výrobci budou také muset označovat výrobky z plastů jednotným značením. To se týká cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.
Zákon posílil i takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se tak musí podílet na nákladech za úklid cigaretových nedopalků a jiného plastového odpadu v obcích. Tato spolupráce by měla fungovat skrze kolektivní systémy, čímž obce získají peníze na úklid. Do roka by výrobci měli takto pomoci nejméně 30 procentům obcí, do dvou let 60 procentům a do tří let alespoň 90 procentům obcí. Plnění zákona budou kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a krajské hygienické stanice.
Namísto plastových příborů se už používají například dřevěné, brčka jsou papírová. Akademici ale míní, že je nutné obecně přestat používat věci na jedno použití. „Při řešení náhrad za některé jednorázové plastové výrobky je třeba dát přednost opakovatelně použitelným materiálům kdekoliv je to možné. Jednorázové papírové či dřevěné věci nejsou ekologické,“ řekli Hynek Beneš z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR a Ivo Kropáček z ekologické organizace Hnutí Duha.
„Jednorázovost je celý problém. Produkujeme něco, co je jednorázové tam, kde to není nezbytně nutné,“ řekl Beneš, který pracuje v oddělení zpracování polymerních materiálů. Vědec popsal svou nedávnou zkušenost ze zahraniční konference, kde účastníci jedli dřevěnými příbory. Beneš podotkl, že jejich výroba z hlediska ekologie není moc dobré řešení, byť dřevo se pak rozloží. Dodal, že větší smysl dává nerezové nádobí, které poputuje do myčky a lidé ho pak použijí znovu.
Co ještě zakazuje nový zákon
Zákaz postihne vedle příborů, tácků a brček hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků zhruba o 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které se zakážou, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ.
Zákon také zavádí požadavky na část výrobků z plastu. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ. Výrobci budou muset také označovat výrobky z plastů jednotným značením. Týkat se to bude cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.
V návrhu jsou také cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent.
Česko už nyní podle poslankyně ANO a bývalé náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové třídí zhruba 80 procent nápojových PET lahví. Je to jeden z nejlepších výsledků v Evropské unii. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 půjde na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.
