Špatná zpráva potvrzena. Češi v březnu zchudli o pět procent

Březnový schodek státního rozpočtu dosáhl 59 miliard korun, a proti loňsku se tak snížil na polovinu. Přesto si Ministerstvo financí neodpustilo skeptický komentář, že „ve zbývající části roku lze očekávat v hospodaření státního rozpočtu spíše pesimističtější vývoj“.

Experti ministra Zbyňka Stanjury tím mysleli, že válka na Ukrajině oslabí hospodářský růst a logicky zhorší také výběr daní. Nadcházející potíže však už jsou vidět i na březnové bilanci.

Je pravda, že zvláště zásluhou vysokých výnosů daně z přidané hodnoty (DPH) se na daních sešlo o 20 miliard korun víc než loni, to však vypovídá jen málo vzhledem k tomu, že se právě před rokem Česko potýkalo s koronavirem.

Objektivnější pohled nabízí srovnání s prvním čtvrtletím posledního roku před pandemií, tedy roku 2019. Tehdy se proti letošku vybralo na daních o pět miliard navíc. Letošní bilanci nepomohla ani inflace, která za poslední tři roky zvýšila ceny a spolu s tím i výnosy DPH skoro o pětinu. Jak ukazují březnová čísla, inflaci se dosud nepodařilo vyrovnat výpadek způsobený snížením daně z příjmu a spotřební daně na naftu před rokem.

Příjmové straně rozpočtu naštěstí pomohlo sociální pojistné, na kterém se proti březnu 2019 vybralo o 17 miliard navíc. Přesto jsou právě údaje o pojistném hlavním varovným signálem čtvrtletní rozpočtové bilance.

Proti loňsku se výběr pojistného zvýšil o 4,6 procenta. To je první informace o tom, že stejně rychle či pomalu vyrostla v prvním čtvrtletí průměrná mzda. Pokud se tato data potvrdí v podrobnějších statistikách, znamená to po odečtení inflace nejméně pětiprocentní pokles reálné mzdy. První čtvrtletí 2022 tak překoná i druhé čtvrtletí 2020, kdy reálná mzda poklesla o 3,6 procenta. Tehdejší výpadek byl nejhorší od začátku století, vláda Andreje Babiše ho ovšem vyrovnala svými podporami.

Není to potěšitelná zpráva ani pro daňové výběrčí. Řada lidí po příjmovém propadu začne šetřit, a to může zhoršit dosud uspokojivý výnos DPH.