Článek
Počátkem roku 2022 se Česko zařadilo mezi šampiony v ceně elektřiny. Bruselští statistici vypočetli, že zdejší domácnosti platí 30 eurocentů za kilowatthodinu. To byla šestá nejvyšší sazba v EU, v přepočtu na kupní sílu dokonce druhá nejvyšší po Rumunsku.
Tehdy ministr průmyslu Jozef Síkela omlouval drahotu tím, že zdražení elektřiny na trzích zasáhlo Čechy dříve než ostatní. „Do velké míry k tomu přispěl pád skupiny Bohemia Energy ještě za minulé vlády,“ připomněl, že statisíce spotřebitelů musely po krachu dodavatelské firmy v říjnu 2021 přistoupit na vysoké tarify dodavatelů poslední instance.
Nová data Eurostatu ale ukazují, že se poměry na trhu s elektřinou zhoršovaly i v druhé polovině minulého roku. Češi platili za kilowatthodinu 38 centů, tentokrát už čtvrtou nejvyšší cenu po bohatých Dánech, Belgičanech a Irech. Podle kupní síly měli po chudých Rumunech nadále druhou nejvyšší sazbu. Ministerstvo průmyslu se i tentokrát spokojilo s obvyklou interpretací. „Česká republika je unikátem z hlediska krachu skupiny Bohemia Energy, která dodávala energie do zhruba milionu odběrných míst. Taková situace nikde v Evropě nenastala,“ opakuje jménem Síkelova úřadu Miluše Trefancová.
Ještě větší změnu k horšímu zažily zdejší domácnosti při dodávkách plynu. Cena za kilowatthodinu vyrostla podle Eurostatu v druhém pololetí 2022 z deseti na devatenáct centů. I v tomto případě jde o čtvrtou nejvyšší sazbu po zámožnějších Švédech, Dánech a Nizozemcích. V přepočtu na kupní sílu byly české tarify v EU vůbec nejvyšší. Tím se tuzemské domácnosti propadly za Bulhary, Estonce a Švédy, kteří na tom byli v prvním pololetí 2022 hůře.
Mluvčí Trefancová tvrdí, že se mezitím poměry zlepšily. „Na vysoké ceny ve druhém pololetí vláda reagovala zastropováním cen elektřiny i plynu, což se projevilo od ledna 2023,“ vysvětluje. Údaje bruselských statistiků ovšem ukazují, že přinejmenším loňské intervence české vlády příliš úspěšné nebyly. S výjimkou domácností s minimální roční spotřebou okolo tisíce kilowatthodin bilanci rodin významně nezlepšil ani tzv. úsporný tarif, tedy dotace 2000 nebo 3500 korun pro každého, ani odpuštění poplatků na obnovitelné zdroje.
Česká vláda se v regulacích nemůže rovnat kolegům z dalších východoevropských zemí v čele s Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Chorvatskem, kde udrželi až do konce minulého roku ceny elektřiny a plynu pod úrovní 20 resp. 5 eurocentů za kilowatthodinu.
Tuzemští experti data Eurostatu obvykle zpochybňují tím, že přesně nevystihují situaci na trhu. „Zachycují pouze jeden vybraný tarif, přičemž různé země mají odlišnou strukturu rozdělení regulované složky elektřiny,“ vysvětluje Miluše Trefancová. Bruselské statistiky ovšem v případě elektřiny nabízejí data pro pět druhů spotřebitelů, přitom se jejich výsledky zásadně neliší.
Také údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o inflaci ukazují příznivější obrázek, podle kterého koncem minulého roku rostly tuzemské ceny energií průměrným evropským tempem a až počátkem letošního roku nasadila energetická inflace v rámci EU třetí největší rychlost.
Podle mluvčího ČSÚ Jana Cieslara zdejší statistici více přihlížejí ke konkrétní situaci domácností. „Metodika národního indexu je komplexnější a bere v potaz vývoj většího počtu tarifů u většího počtu dodavatelů. Ve větší míře je také zohledněn vývoj podílu fixovaných tarifů na celkové nabídce,“ vysvětluje. Metodika Eurostatu je podle něho „mírně zjednodušující“, přesto Jan Cieslar připouští, že to je nezbytné, aby bylo možné „porovnávat ceny elektřiny a plynu napříč celou Evropou“.
