Článek
Rozsah katastrofy a záplavy vyvolává obavy spíše tím, co o ní nevíme. V kontextu dopadu do zemědělské produkce není vůbec jasné, o kolik úrody vlastně Ukrajina přijde, kolik zásob bylo uskladněno v silech, ani jaké jsou celkové škody. Na zničení přehrady reagovaly i světové trhy s komoditami, které se ale brzy „uklidnily“. V postižené oblasti se pěstuje zelenina, melouny, obilí a olejniny.
Záplavy vyřadily z provozu desítky zavlažovacích systémů, které místní farmáři používají zejména k produkci zeleniny. V roce 2021 systémem napájeným z přehrady zavlažovali 584 tisíc hektarů. Z území o rozloze více než desetinásobku Prahy v mírových dobách sklidily více než 4 miliony tun obilovin a olejnin za zhruba 1,5 miliardy dolarů. Oblast se bez zavlažování už příští rok může podle ukrajinského ministerstva zemědělství proměnit v „poušť“.
Pod vodou jsou pole s různými plodinami, především zelenina jako cibule, rajčata, melouny, slunečnice, sója i pšenice, která se ve velkých objemech exportuje. Utrpěly nejspíše i mléčné farmy.
„Přehrada byla jediným zdrojem zavlažování pro zemědělce,“ řekl první náměstek ukrajinského ministra zemědělství Taras Vysockij. Zničena byla totiž přehrada, ale i čerpací stanice, která pumpuje vodu do zavlažovacích systémů. „Oprava přehrady by mohla trvat až pět let,“ dodal. To by znamenalo, že jen zemědělská produkce v dané oblasti může ztratit až 7 miliard dolarů, tedy zhruba 154 miliard korun.
„Bez dodávek vody není možné vypěstovat zeleninu. Obilí a olejniny budeme pěstovat pomocí extenzivního modelu s nízkými výnosy,“ řekl v úterý ukrajinský ministr zemědělství.
Problémem nejen pro zemědělství může být také únik chemikálií, motorových olejů a dalších nebezpečných látek do krajiny. Dá se tak mluvit i o ekologické katastrofě netušených rozměrů.
Hodnocení způsobených škod komplikuje skutečnost, že Ukrajina nyní neovládá celé zaplavené území. Většina leží na levém břehu řeky Dněpr a je pod kontrolou ruské armády. Není tak zřejmé, o jak velkou část produkce skutečně Ukrajinci přijdou.
Podle analýzy ukrajinské konzultační firmy Agroanalysis například pěstitelé zeleniny v tomto regionu přijdou o 20 tisíc hektarů produkčních ploch. Ředitel Vadym Dudka uvedl, že se tím oblast ocitne v době zhruba před pěti lety. Za tu dobu se podařilo výrazně pokročit v rekultivaci celé oblasti.
Žádná panika
Ihned po odpálení přehrady v úterý vzrostly ceny komodit na světových burzách. Nejvíce vzrostly ceny pšenice, které na burze v Chicagu vyskočily o tři procenta. Větší panika však nenastala a trhy se uklidnily. Během čtvrtka pšenice vzrostla o 0,5 procenta.
„Malý pohyb tam je vidět, ale je to nesrovnatelné se začátkem války na Ukrajině. Trhy nepanikaří. Teoreticky to může mít dopad do cen, ale zatím to vůbec není vidět,“ říká analytik společnosti BHS Securities Štěpán Křeček. Ukrajina je také velkým exportérem slunečnice. Ceny olejů však stoupaly už před útokem na přehradu, protože v zemích jižní Evropy je špatná úroda oliv.
Loni po začátku války koncem února byla situace na trzích mnohem dramatičtější. Ropa zdražila z 80 na 130 amerických dolarů. Elektřina se prodávala za více než 1000 eur za MWh a jeden bušl pšenice (27,2 kg) vystřelil z 800 až na 1300 centů.
Dopad nové katastrofy na Ukrajině si zemědělci netroufají odhadnout. „Nikdo neví, kolik tam zůstalo obilí, ani jak se podaří zprovoznit cestu k moři. V tuto chvíli se dá těžko odhadnout,“ říká tajemník Zemědělského svazu Vladimír Pícha.
Ministerstvo zemědělství Ukrajiny uvedlo, že se v zaplavené oblasti bude muset provézt úplné agroekologické posouzení stavu půdy. Aby na ni bylo možné znovu hospodařit, bude nutné aplikovat speciální metody obnovy.
