Článek
Zemědělské organizace šesti zemí vyzvaly Evropskou komisi, aby řešila alarmující situaci s hromaděním ukrajinského obilí na unijním trhu. Situace bezcelního režimu podle nich začali zneužívat překupníci, kteří se obohacují na úkor ukrajinských zemědělců.
K řešení vyzvala eurokomisaře Agrární komora České republiky, Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora, Krajowa Rada Izb Rolniczych a Nemzeti Agrárgazdasági Kamara. Připojily se také zemědělské organizace v Chorvatsku a Rumunsku, tedy ze zemí, které zatím dovoz agrokomodit z Ukrajiny nezakázaly.
Obilí a olejnin mají na skladech údajně o polovinu víc než v předchozích letech. Bojí se, že nebude kam uskladnit obilí z úrody, která bude už za tři měsíce. A také se bojí, že o něj nebude zájem.
„Střední a východní Evropa jsou doslova zaplaveny ukrajinskou produkcí. Skladové zásoby jsou meziročně výrazně vyšší. Kvalitní a bezpečná produkce nám zůstává na skladech a sem se vozí něco, co na unijní trh vůbec nepatří. Navíc nás za méně než tři měsíce čekají žně a novou sklizeň nebude kde uskladnit,“ varoval prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Dodal, že je však potřeba pomáhat ukrajinským zemědělcům, ale ne za cenu rozpadu evropského agrárního trhu a zhoršení kvality potravin.
Co navrhují zemědělci?
- Důsledné kontroly tranzitu tak, aby komodity z Ukrajiny (často technické plodiny, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu) neohrožovaly bezpečnost spotřebitelů. Kontroly na schengenské hranici. Zapečetění dodávek až do místa určení.
- Skutečné evropské řešení, aby se ukrajinská produkce přes Evropu dostala do třetích zemí, nikoliv jednostranná řešení, která ohrožují samotnou funkci evropského jednotného trhu.
- Opatření dodávek certifikátem s cílovou destinací a způsobem využití ukrajinské produkce.
- Zákaz dovozu problematických komodit z Ukrajiny obsahujících v EU zakázané látky – pesticidy, antibiotika atd.
- Zpřísnění namátkových kontrol komodit, jako jsou obiloviny, olejniny, produkty živočišné výroby, směřujících na trh EU nejen ze třetích zemí.
- V dlouhodobém horizontu co nejdříve obnovit cla. Ta pak zrušit až po vstupu Ukrajiny do EU. Důvodem jsou vyšší náklady zemědělců v EU kvůli produkci šetrné k životnímu prostředí – jiný přístup ke GMO (geneticky upraveným plodinám), přípravkům na ochranu rostlin, maximálního množství dusíkatých hnojiv na hektar apod.
„V zemích střední Evropy jsou již potvrzené případy přebalování zboží nebo záměrného míchání ukrajinské pšenice a dalších obilovin s místní produkcí s cílem splnit kvalitativní parametry a snížit riziko zachycení nezdravých potravin v potravinovém řetězci. Takové narušení důvěry spotřebitele bychom neměli dovolit,“ dodal.
Jiné hlasy ale tvrdí, že čeští zemědělci, stejně jako v některých dalších zemích, se jen snaží udržet vysokou cenu pro své zásoby a ukrajinské obilí jim vadí proto, že sráží cenu na trhu. Ta se navíc propadá po celém světě. Dovoz obilí z Ukrajiny do Česka je navíc minimální.
EU nechce zákazy
Dovozy ukrajinského obilí se dnes řeší také na jednání ministrů zemědělství Evropské unie v Lucemburku. Jednat by se mělo mimo jiné o finančním balíčku pomoci pro země sousedící s Ukrajinou. Podmínkou ale bude, aby zrušily svá jednostranná embarga, která jsou v rozporu s postojem EU. Mluvit se bude i o zajištění tranzitu obilí a dalších komodit například formou zaplombování vagonů a vybavením GPS lokátory. Cílem je, aby ukrajinské zemědělské produkty nekončily na evropském trhu.
„Primárně čekáme, s čím přijde Evropská komise, která má představit systém na zajištění jednotného postupu. Jednostranné zákazy jsou jednoznačně špatnou cestou, kterou Česká republika nepodporuje,“ říká mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Zákazy vrhají válkou sužovanou zemi do ještě větších problémů, protože zemědělství před válkou tvořilo přibližně deset procent HDP Ukrajiny a okolo 15 procent v zaměstnanosti.
Embargo a zavádění cel kritizuje také Asociace soukromého zemědělství (ASZ) jako řešení ostudné a nesolidární s válkou zmítanou zemí. „Je potřeba naopak zabezpečit a zajistit transporty těchto agrokomodit přes EU především do zemí původních odběratelů, a to pomocí kaucí a dotací na dopravu, využitím zaplombovaných transportů apod.,“ řekl SZ Byznys místopředseda ASZ Jan Štefl.
Zemědělci si stěžují mimo jiné na propad komodit nebo obavy z uskladnění nové úrody. Štefl však připomíná, že ceny zemědělských komodit se propadají po celém světě. V Evropě k propadu nicméně přispívají i dovozy z Ukrajiny.
„Podrazem pro Ukrajinu je také současné šíření nepravdivých dezinformací o celkově špatné kvalitě ukrajinských agrokomodit. Ukrajina je naopak dlouholetým vývozcem agrokomodit, jejichž kvalita nevybočuje z obecných standardů a také doposud nikomu nikdy prakticky nevadila,“ dodal Štefl s tím, že i mezi českými produkty lze občas nalézt nekvalitní šarže.
Před šířením lží a hoaxů varovalo také Ministerstvo zemědělství. „Jak je možné, že u nás není zakázáno obilí, které zakázali v okolních zemích, když způsobuje rakovinu…,“ cituje resort jednu ze lží, která se sdílí na sociálních sítích. Podle ministerstva však kontroloři nezjistili žádné obiloviny a mlýnské výrobky s porušenou bezpečností pocházející z Ukrajiny, a nebylo tedy co zakazovat.
Dovozy jsou minimální
Zákaz po vzoru Polska, Slovenska a Bulharska naopak požaduje české opoziční hnutí SPD. Argumentuje především ochranou zdraví občanů. Poslanec SPD minulý týden varoval, že na trhu mohou být potraviny z kontaminované mouky. Jediný závadný vzorek obilí s přítomností v EU zakázaného pesticidu se ale zatím našel pouze na Slovensku. Sousední země také zakázala dovoz cukru, krmiv, osiv, vína, ovoce, zeleniny, chmelu a medu. Česká Státní zemědělská a potravinářská inspekce žádné záchyty nepotvrdila.
Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) se do tuzemska dovezly pouze čtyři tisíce tun pšenice, což je méně než desetina procenta domácí produkce. Návrhy na zákaz označil za populistické.
Levné obilí z Ukrajiny zaplavilo evropský trh poté, co loni po vypuknutí války a zablokování námořních koridorů přes Černé moře ruskou armádou Evropská unie narychlo zrušila exportní cla vůči Ukrajině a umožnila tranzit obilí a jiných komodit přes Evropu. Zemědělci však poukazují na to, že výrobky určené na reexport například do severní Afriky končí v EU a podrývají cenu.
Evropská komise ve středu oznámila, že připravuje kompenzace v objemu 100 milionů eur (2,3 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí sousedících s Ukrajinou a že plánuje také opatření, která by dovoz ukrajinského obilí na unijní trh omezila.
