Článek
Nedávná schůzka předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Mlsny s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), kde se řešily ceny potravin v Česku, má své první výsledky. Úřad totiž nyní vypracoval návrh změn v zákonech, které mají zvýšit efektivitu při odhalování a trestání protisoutěžního jednání a také pomoci při podpoře rozvoje hospodářské soutěže na trzích.
Návrhy se týkají čtyř základních oblastí, a to nových nástrojů, které umožní postihovat jednání na koncentrovaných trzích, posílení pravomocí pro odhalování a trestání kartelových dohod, kontroly spojování soutěžitelů a přístupu k informacím a datům, uvedl v tiskové zprávě mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.
Návrhy úřad vypracoval po schůzce jeho předsedy Petra Mlsny s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), s nimiž řešil ceny potravin v Česku.
Na koncentrovaných trzích má úřad omezené možnosti, jak postihovat soutěžitele za narušení hospodářské soutěže. „Typicky se může jednat o trhy, kde existuje buď významný soutěžitel, který funguje jako tzv. tvůrce ceny, oligopolní trhy, které jsou náchylné k tacitní koluzi (soutěžitelé postupují ve shodě, avšak netvoří domluvený kartel), nebo trhy se silnými síťovými účinky, typicky digitální trhy,“ vyjmenoval Švanda.
Nová úprava by měla úřadu umožnit, aby nejprve provedl sektorové šetření daného trhu. Jestliže zjistí, že soutěž je dlouhodobě narušena a nejeví se jako pravděpodobné, že by se situace měla brzy změnit, mohl by stanovit nápravná opatření, která by trh otevřela a podnítila by rozvoj hospodářské soutěže. Jde například o přezkoumávání většího množství fúzí, zavádění transparentních a nediskriminačních norem a standardů a řady dalších. „V extrémním případě dlouhodobého negativního působení na trh by mohla být nařízena také divestice (prodej) části podniku, pokud by se jiné nápravné opatření nejevilo jako účinné a trvalé,“ uvedl Švanda.
Zásadní překážkou pro vyšetřování kartelových dohod je dnes omezená možnost ÚOHS soutěžitele kontrolovat. Navrhuje proto upravit možnost šetření na místě tak, aby mohl dělat i namátková místní šetření jako obchodní inspekce. Klíčové také je, aby byl antimonopolní úřad mezi institucemi, které mohou žádat provozovatele telekomunikačních zařízení o informace o mobilních zařízeních uživatelů. Aby například mohl zjistit, kde se nacházely v dané době mobily manažerů firem podezřelých z kartelové dohody. Dále navrhuje finanční odměny pro whistleblowery, tedy ty, kdo nahlásí nekalé jednání. A stejně tak navrhuje tresty pro fyzické osoby, které se na protisoutěžním jednání podílejí.
V případě fúzí nyní nemusejí některé firmy spojování hlásit, pokud nesplňují kritérium výše obratu. Přesto mnohou mít takové fúze na daný trh zásadní dopad. Úřad navrhuje tzv. call-in model, který by umožnil posuzovat zpětně fúze, u nichž by měl ÚOHS podezření, že narušily hospodářskou soutěž, ale soutěžitelé neměli povinnost je hlásit.
Značnou překážkou ke zjištění možných protisoutěžních jednání je nemožnost úřadu dostat se k datům a informacím, které mají k dispozici jiné státní instituce. Přitom by mohly být relevantní pro jeho činnost, ale zákon neumožňuje se k nim dostat. ÚOHS si je sice může při sektorových šetřeních vyžádat, ale postup je neefektivní, proto navrhuje, aby měl přístup k datům shromážděným desítkou státních úřadů a institucí. Současně žádá o zpřístupnění všech údajů o veřejných zakázkách, zejména od subjektů, které provozují informační systémy veřejných zakázek.
