Trumpova cla v Česku silně dopadnou na firmy, které přitom patří Američanům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Donald Trump sází ve svém druhém volebním období na dovozní cla, která mají jeho zemi ochránit před údajnými nespravedlnostmi v mezinárodním obchodě a přinést jí dosud nevídanou prosperitu.

Trumpova administrativa také celní bariéry používá jako nástroj nátlaku na své obchodní partnery. V posledních dnech a týdnech se tak celní sazby různě měnily v závislosti na reakcích protistran i akciových trhů.

Od 12. března platí cla ve výši 25 procent na ocel, hliník a výrobky z těchto materiálů dovážené do Spojených států. Od 2. dubna platí cla na automobily také ve výši 25 procent a cla na autodíly ve stejné výši začnou platit nejpozději 3. května.

Minulý týden oznámil Trump zavedení takzvaných recipročních cel na většinu zemí světa včetně členských států Evropské unie. Zboží dovážené z EU mělo podléhat 20procentním clům, ve středu ale Trump sazbu snížil na polovinu pro všechny dotčené země kromě Číny. Na tamní zboží se nyní vztahuje astronomická sazba 145 procent.

Trump ještě ve středu zároveň oznámil, že tato reciproční cla na 90 dní pozastavuje. „Schválil jsem 90denní odklad, a během tohoto období výrazně snížené reciproční clo ve výši 10 procent, které vstupuje v platnost okamžitě.“

Ve čtvrtek pak Bílý dům vydal oficiální exekutivní příkaz, v němž americká administrativa současnou celní politiku upřesnila. „Všechny výrobky dovážené na celní území Spojených států […] podléhají dodatečné sazbě cla ve výši 10 procent,“ uvádí se v prezidentském dekretu.

Tato plošná cla se nevztahují na některé země, například na Kanadu či Mexiko, s nimiž USA vyjednávají separátně. Na seznamu zemí podléhajících clům chybí také Bělorusko, Kuba a Severní Korea, na které se buď vztahují sankce, nebo už existující vysoké celní sazby.

Cla se netýkají ani Ruska, což Bílý dům zdůvodnil jednak tím, že sankce beztak obchodní výměnu mezi oběma zeměmi prakticky znemožňují, případně obavou, že by uvalení cel na Rusko mohlo ztížit vyjednávání o pozastavení ruské agrese vůči Ukrajině.

Z celních nařízení také existuje dlouhý seznam výjimek. Nevztahují se například na farmaceutické zboží, energie, čipy, některé druhy nerostů a chemikálií používaných v energetice a v průmyslu, vakcíny a některé kovy. Trump nicméně pohrozil, že by farmaceutika mohl ze seznamu výjimek zase vyjmout.

Pokud Bílý dům aktuální pravidla znovu nezmění, budou podle výnosu platit do 9. července.

Pro vyčíslení důsledků americké celní politiky vůči Česku je samozřejmě výše celních sazeb klíčovým faktorem. Makroekonomická predikce České republiky, kterou ve čtvrtek zveřejnilo Ministerstvo financí (MF), počítá se sazbou ve výši 20 procent, kterou už ale mezitím Trump snížil.

Z analýzy vyplývá, že by nová americká obchodní politika snížila růst hrubého domácího produktu v letošním roce o 0,6 až 0,7 procentního bodu. „Růst ekonomiky ČR by se tak v letošním roce mohl pohybovat kolem 1,6 procenta. Růst v roce 2026 by po zahrnutí efektů zvýšených cel mohl činit 1,7 procenta,“ píše se v dokumentu.

Pokud v současnosti platí 10procentní sazba, dopady budou přirozeně nižší. „Lze víceméně říct, že dopady budou bezesporu mírnější. Jestli budou poloviční, tím si nejsem jist,“ říká hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.

Odhady Patria Finance nicméně pro případ 20procentních cel počítají s významnějšími dopady než analýza Ministerstva financí. „Možný celkový negativní dopad do českého HDP odhadujeme v rozsahu 0,8–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1,2 procenta kumulativně v následujících dvou letech,“ uvádí materiál.

Cla ve výši 25 procent uvalená na ocel a hliník by podle Ministerstva průmyslu a obchodu neměla mít na české firmy významnější dopad. „Přímé dopady aktuálně platných cel na tyto komodity by v kontextu exportu neměly být příliš velké v důsledku přesměrování vývozů během první Trumpovy administrativy. Pokud jde o ocelové a hliníkové výrobky používané jako součásti další produktů, tam situaci stále analyzujeme,“ vysvětluje Alžběta Rückelová, vedoucí oddělení Amerik Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

U automobilů a autodílů je situace vážnější. Česko sice do USA hotové automobily prakticky nevyváží, stovky českých firem jsou ale součástí dodavatelských řetězců evropských automobilek, které své vozy buď exportují do USA přímo, nebo ze svých továren v Mexiku a Kanadě.

Analýza MF uvádí, že v roce 2024 do USA směřovalo každé desáté auto exportované z EU. „V případě Německa, hlavního obchodního partnera ČR, pak podíl aut vyvážených do USA činil 15,6 procenta. Významnou část vývozu tvořily i komponenty pro automobily. V Německu dosahoval podíl vývozů dílů pro motorová vozidla do USA 10 procent,“ píše se v dokumentu.

Aktuální sazba na obě komodity –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vozy i autodíly, by tak podle MF snížila růst českého HDP o 0,2 procentního bodu v letošním roce a 0,1 procentního bodu v roce 2026. Podle Rückelové není snadné dopady přesněji vyčíslit.

„Čeští dodavatelé mají vedle Německa vazby také na Slovensko i Mexiko a další země, kam se z Česka také vyvážejí autodíly. Interní data firem ale nemáme k dispozici a přesné údaje nelze vyčíst ani z žádných dostupných statistik, takže změřit dopad v této oblasti je obtížné,“ popisuje Rücklová.

Analýza Patria Finance vyvozuje, že nejhůře dopadnou tato cla na odvětví plastů a základních kovů, jejichž přidaná hodnota by se mohla snížit o zhruba jedno procento.

Zatímco v přímém exportu jsou Spojené státy desátým největším odbytištěm, jejich pozice coby finální destinace výrobků českých subdodavatelů je ještě významnější. Podle zatím nejnovějších statistik OECD směřovala do USA přidaná hodnota vznikající v Česku ve výši zhruba 5,5 miliardy dolarů, tedy přes 120 miliard korun.

Spojené státy tak jsou po Německu a Francii třetím největším odběratelem nepřímých českých vývozů. „My z touto statistikou pracujeme, ale je důležité vzít v potaz, že je z roku 2020,“ upozorňuje Rücklová. „Je pravděpodobné, že dodavatelské řetězce se od té doby v důsledku covidu a energetické krize změnily a exportéři hledali nové odběratele a teritoria,“ dodává.

Český export do Spojených států v posledních letech roste. Zatímco v roce 2015 tam české firmy vyvezly zboží za necelých 75 miliard korun, loni už to podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo více než 133 miliard, podle dat OSN dokonce téměř 190 miliard korun.

Na přímo vyvážené zboží, které nespadá do výše zmíněných kategorií oceli, hliníků, aut a autodílů, se až do 9. července vztahuje desetiprocentní celní sazba.

Český export do USA je velmi diverzifikovaný. Jak vyplývá z Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, největší položku na seznamu vyváženého zboží tvoří v podrobné nomenklatuře elektronové mikroskopy, protonové mikroskopy a difraktografy, jichž se loni do Spojených států z Česka vyvezlo za přibližně 6,3 miliardy korun.

Největší výrobci těchto zařízení v Česku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ společnosti Thermo Fisher Scientific a Tescan –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mají přitom americké vlastníky. „V tuto chvíli se nebudeme k tématu vyjadřovat, protože situace se stále vyvíjí. Momentálně vyhodnocujeme možnosti a připravujeme se na přijetí relevantních opatření reagujících na vývoj situace,“ uvedla mediální zástupkyně firmy Tescan Klára Suchá.

Na druhém místě jsou části a součásti proudových motorů nebo turbovrtulových pohonů, které v Česku vyrábí mimo jiné americká společnost Honeywell. Mobilní telefony a další datová zařízení zase v Česku vyrábí tchajwanská firma Foxconn, která také odmítla situaci komentovat.

Desátý nejhodnotnější artikl představují nakladače, jejichž největším výrobcem v Česku je korejská firma Doosan Bobcat. Ani ta se ke clům nechtěla vyjadřovat. „Stejně jako řada dalších firem s globálním dosahem aktuálně analyzujeme dopady zavedení cel a přehodnocujeme naše provozní plány. Situace se však velmi rychle vyvíjí a před námi stojí ještě mnoho kroků. O dalším postupu budeme informovat,“ uvedl pro SZ Byznys tiskový mluvčí Doosan Bobcat EMEA Lukáš Jungbauer.

Velkou výhodou pro Česko je podle ekonoma Bureše relativně nízká závislost českého hospodářství na přímých exportech. „Na rozdíl od zbytku střední Evropy jsme vlastně daleko méně exponováni skrze finální dodávku na americký trh,“ říká Bureš. „To je třeba patrné při porovnání se Slovenskem, které je extrémně senzitivní vůči clům, protože automotive a značky jako Jaguar, Porsche nebo Audi tam montují opravdu finální výrobky, které přímo míří do Spojených států,“ doplňuje.

Dalším faktorem, který omezuje negativní dopady cel na české hospodářství, je poměrně velká diverzifikovanost českého exportu do USA, kterému nedominuje žádné jednotlivé odvětví.

Zatímco pro většinu zemí světa Trump celní sazby snížil na jednotných 10 procent, cla na zboží z Číny naopak zvýšil už na 145 procent. Jak upozorňuje analýza MPO pro vládu, kterou má SZ Byznys k dispozici, jedním z nepřímých dopadů amerických cel by mohlo být přesměrování těchto výrobků na evropský trh.

„Existují velké obavy, že výrazně zlevněné a pravděpodobně i dotované čínské zboží zaplaví evropský trh. Evropská komise se to snaží urychleně řešit a zavést mechanismus, který by na to reagoval,“ potvrzuje Bureš.

Dalším negativním efektem cel pro české hospodářství bude podle Bureše útlum investičních aktivit. „Investiční nejistota v Evropě včetně České republiky by mohla mít podle mého názoru minimálně stejně velký efekt jako přímé obchodní dopady,“ domnívá se hlavní ekonom Patria Finance.