Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Donald Trump v kampani za své znovuzvolení do úřadu prezidenta Spojených států slibuje mimo jiné, že uvalí cla na veškerý dovoz do země. A také plánuje razantně zvednout stávající sazby u zboží z Číny.
Bývalý prezident, který úřad opustil v lednu 2021, chce s pomocí cel snížit schodek americké obchodní bilance, který vzniká právě zejména z nepoměru v obchodování s Čínou. Proto chce Trump ztrojnásobit clo na čínský dovoz na 60 procent.
Import ze „zbytku světa“ by pak měla zatížit sazba ve výši 10 procent, respektive u některých vybraných zemí, jako je Indie či Mexiko, by mohla být ještě vyšší. Trump si od toho slibuje, že s omezením dovozu stoupne poptávka po domácí produkci, a tím jeho krok pomůže americké ekonomice.
Trump přitom sází na to, že většině jeho voličů záleží mnohem víc na tom, jestli bude doma dost pracovních míst, než na mezinárodní situaci Spojených států. Je to ověřený model, jak ukázala úspěšná prezidentská kampaň Billa Clintona, mezi jejíž hlavní slogany v roce 1992 patřilo: „It's the economy, stupid!“ (Je to v ekonomice, hlupáku).
Porušení pravidel, které Trumpovi vadit nebude
Takto razantní přiškrcení volného toku zboží a služeb by znamenalo porušení pravidel a závazků, které Spojené státy mají v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Ta by se takovým krokem sice musela zabývat, ovšem v případě Trumpova prezidentství by patrně stejně moc nezmohla.
Trump jednak dává dlouhodobě najevo, v duchu svého hesla „Amerika především“, že mu na zahraničních hlasech příliš nesejde, jednak by mu už politicky o nic nešlo, protože další prezidentský mandát už by stejně získat nemohl.
Navíc se zdá, že jej nemusí trápit ani předpokládaný záporný dopad na americkou ekonomiku, protože jeho voliči už si takovým vývojem jednou prošli a nevypadá to, že by to na jejich rozhodování zanechalo nějaké stopy.
V lednu roku 2018 ohlásil Trump zavedení cel na dovoz oceli a hliníku od vybraných obchodních partnerů, a speciální cla na řadu čínských produktů. Cílem bylo snížit schodek obchodní bilance, obnovit pracovní místa v průmyslu, a ochránit americké duševní vlastnictví.
Reakce přišla vzápětí, například Peking zvýšil cla na mnoho amerických produktů včetně zemědělských a potravinářských – v některých případech až na 25 procent. To tvrdě dopadlo na americké farmáře.
Podle odhadu amerického ministerstva zemědělství (USDA) se americký vývoz zemědělské produkce propadl od poloviny roku 2018 do konce roku 2019 o 27 miliard dolarů. Nejhůře postižené byly státy Illinois, Iowa a Kansas. Mimochodem zatímco v prvním jmenovaném zvítězil v roce 2020 nynější prezident Joe Biden, ve dvou zbývajících i tak vyhrál Trump.
Dopady na USA i svět
Německý ekonomický institut (IW) v březnové analýze propočetl, že Trumpova cla by mohla mít citelný dopad nejen na samotnou ekonomiku Spojených států, ale také na vývoj světového hospodářství.
Ekonomové z Kolína nad Rýnem došli k závěru, že v letech 2025 až 2028, tedy v době případného Trumpova druhého a posledního mandátu, by světová ekonomika rostla každoročně zhruba o jedno procento pomaleji než bez amerických cel.
„Trumpovo možné znovuzvolení by mohlo, pokud naplní prohlášení o navýšení cel, významně otřást světovým obchodem. Takové kroky by negativně ovlivnily nejen světovou ekonomiku, navíc již tak čelící významným potížím. Znamenalo by to také úder pro WTO, utrpěly by i transatlantické vztahy s EU,“ uvádí dokument IW.
Dokument z IW bere v úvahu dvě varianty: první zahrnuje zavedení cel 10 procent na veškerý dovoz a zvýšení na 60 procent u zboží z Číny. Druhá pak započítává odvetu Číny. V grafu výše je znázorněna varianta s čínskou reakcí.
Pro Českou republiku je významný především předpokládaný dopad na Německo. Důvodem je, že na trh našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera míří zhruba 30 procent českého vývozu. Export zároveň vytváří kolem 80 procent výkonu české ekonomiky.
Klíčový je v tomto ohledu automobilový sektor. Starší analýza Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW) z již zmiňovaného roku 2018 ukázala, že v tomto sektoru v České republice vzniká v přímé a nepřímé závislosti na vývozu do USA zhruba 0,5 procent hrubého domácího produktu (HDP) v daném roce.
