Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropská unie se už chystá na obchodní sankce, které by v případě výhry amerických prezidentských voleb letos v listopadu podle všeho zavedl kandidát Republikánské strany Donald Trump. Podle agentury Bloomberg připravuje EU seznam amerického zboží, na které by případně uvalila cla.
Opatření by EU samozřejmě zavedla jen v případě, že by plány Trump opravdu uskutečnil. Upřednostňovaným přístupem EU by podle agentury bylo ale s politikem usilovat o dohodu v některých oblastech společného zájmu, jako je například Čína.
Unie tak reaguje na Trumpovo tvrzení, že v případě zvolení do prezidentské funkce zavede 10procentní plošné celní poplatky na dovoz zboží. Ačkoliv řada ekonomů podle agentury Bloomberg upozorňuje, že plošná cla mohou rozpoutat obchodní války, bývalý americký prezident na celní politiku spoléhá.
Celními poplatky chce Trump donutit společnosti vyrábět v USA, čímž chce zase zvýšit počet pracovních míst a posílit hospodářský růst v Americe. Zvažuje také například zavést opatření proti evropským daním na digitální služby, které nepřímo postihují velké americké technologické společnosti.
O tom, že například americká technologická společnost Apple musí Irsku vrátit 13 miliard eur, v přepočtu téměř 326 miliard korun, které získala na slevách na dani, rozhodl v září Soudní dvůr Evropské unie.
Sankční opatření by Trump zacílil jak na Evropskou unii, tak například na Čínu, na niž by uvalil cla v rozmezí 60 až 100 procent. Spojené státy už v květnu zvýšily cla na dovoz elektromobilů z Číny z 25 na 100 procent. Zvýšily také cla na dovoz počítačových mikročipů, solárních článků, baterií, kritických minerálů, zdravotnických produktů, některých výrobků z oceli a hliníku, stavebních jeřábů a na mnoho dalších položek.
Bez ohledu na to, kdo volby vyhraje, budou podle agentury Bloomberg pro Evropskou unii obchodní vztahy s USA hlavní prioritou. V případě vítězství kandidátky Demokratické strany Kamaly Harrisové bude EU usilovat například o řešení trvalé dohody o zbavení se zbývajících cel na ocel a hliník, která v době svého prezidentství mezi lety 2017 až 2021 zavedl Donald Trump.
Dodatečná cla na vývoz evropské oceli a hliníku ve výši 25 pro ocel a 10 procent pro hliník začala platit 1. června roku 2018. V roce 2022 sice administrativa současného prezidenta Joea Bidena dohodu upravila a povolila bezcelní vstup oceli z EU v objemu 3,3 milionu tun, objem dovozů nad tento limit podléhá clu ve výši 25 procent nadále.
