Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vedle téměř stovky exekutivních příkazů, které staronový americký prezident podepsal bezprostředně po své pondělní inauguraci, vydal Donald Trump i nařízení všem vládním úřadům a institucím, aby v souladu s platnými zákony „poskytly nouzové cenové úlevy americkému lidu a zvýšily prosperitu amerických pracujících“.
Nařízení, které navazuje na jeden z klíčových slibů Trumpovy předvolební kampaně, má snížit náklady na bydlení, eliminovat zbytečné administrativní výdaje zvyšující náklady na zdravotní péči, odstranit požadavky zvyšující náklady na domácí spotřebiče, vytvářet pracovní příležitosti pro americké pracující a eliminovat škodlivé klimatické politiky, které zvyšují náklady na potraviny a pohonné hmoty.
Některé další body Trumpova ekonomického programu, jak o nich mluvil před volbami a které zmínil i ve svém inauguračním projevu, jsou ale se zmíněnými požadavky v rozporu. Pokud je uskuteční, vyvine tím spíše tlak na zvyšování cen než na jejich pokles.
„Trump verbálně bojuje proti inflaci, ale reálně proti ní nic zásadního neudělal. To, co slíbil, že udělal, zatím má spíš moc inflaci zvýšit,“ domnívá se ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Cla, výroba a deportace
Jedním z pilířů Trumpovy hospodářské politiky má být zavedení či zvýšení cel na zboží dovážené do Spojených států. Tímto způsobem chce americký prezident snížit deficit bilance mezinárodního obchodu, který ročně přesahuje bilion dolarů.
Během prvního dne ve funkci Trump cla nezavedl, ale pohrozil, že od 1. února zavede 25procentní clo na zboží importované z Kanady a Mexika. V předvolební kampani nicméně mluvil o 10- až 20procentních clech na všechno dovážené zboží a až 60procentním clu na zboží z Číny.
Podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové by uvalení cel v této míře inflaci skokově zvýšilo. „Pokud by tato cla zavedl, ty vyšší ceny by musel někdo zaplatit a v té první fázi by to rozhodně byli Američané,“ říká Steckerová.
Ekonom Martin Slaný z Cevro univerzity se domnívá, že by dopady cel na americkou inflaci nebyl nijak zásadní. „Pokud by k tomu došlo, byl by to jednorázový šok, ale odhady dnes ukazují, že že by to mohlo zvednou inflaci o jeden procentní bod, čili nijak dramaticky,“ uvažuje.
Jedním z dopadů dovozních cel je návrat výroby do Spojených států a lokalizace produkce zahraničních firem působících na americkém trhu. To je další bod Trumpova ekonomického programu, jak ale upozorňuje Jana Steckerová, nese s sebou zvýšené výrobní náklady.
„Je pravda, že v minulosti tady ten efekt byl jednorázový, ale na růst cen pak zase dlouhodobě tlačil návrat výroby například z Číny zpátky do Ameriky. V USA pochopitelně nejsou schopni zboží vyrobit s tak nízkými náklady, jaké mají v Číně,“ říká ekonomka Komerční banky.
Cenovou hladinu v USA, především cenu zemědělských produktů, by pak mohly zvýšit deportace nelegálních přistěhovalců, které Trump v kampani ohlásil a kterých se týká také několik jeho exekutivních příkazů.
„Je jasné, že dřív nebo později budou tito lidé, kteří jsou ochotní pracovat za nižší mzdy, na trhu práce chybět a firmy se k tomu budou muset nějak postavit. A postaví se k tomu tak, že požadavky na vyšší mzdy pro domácí zaměstnance promítnou do vyšších cen pro koncové zákazníky,“ tvrdí Steckerová.
Energie, zelená politika a deficit
Další Trumpovy kroky by ale mohly inflaci opravdu snížit. Jde především o zvýšení objemu těžby ropy a zemního plynu, což by mohlo zlevnit pohonné hmoty, jejichž ceny se přes dopravce promítají do všech druhů zboží, zrušení klimatických opatření administrativy Joe Bidena a také snížení schodku federálního rozpočtu.
„Zelená politika v USA působila proinflačně, a rozpočtové deficity jsou proinflační z definice. Zvýšení cen výrobků a služeb kvůli dražší pracovní síle by zase mohlo eliminovat snížení korporátních daní a snížení administrativní zátěže, které Trump plánuje,“ říká Martin Slaný.
Úkolem snížit byrokratickou zátěž a najít úspory ve federálním rozpočtu pověří Trump podle všeho svého podporovatele, miliardáře Elona Muska. „Pokud by se jim to podařilo výrazně snížit, mohla by inflace klesnout díky efektivnějšímu fungování trhů. A není žádný lepší ochránce nízkých cen pro nás jako spotřebitele než dobře fungující trh,“ tvrdí Petr Bartoň.
