Článek
Americký prezident Donald Trump po svém návratu do funkce minulý týden začal vyhrožovat řadou celních opatření. Základem Trumpovy vize je postupné zavedení všeobecných cel na veškerý dovoz do USA.
Nedávno potvrzený ministr financí Scott Bessent prosazuje mírnou 2,5procentní sazbu, která by se každý měsíc zvyšovala. Trump ale požaduje cla na veškerý import do Spojených států ve výši deseti až 20 procent. Ekonomové tvrdí, že Trumpova politika bude mít inflační charakter, protože dovážející podniky, které platí cla, přenesou zvýšené náklady na spotřebitele.
Ve čtvrtek Trump řekl, že splní svou hrozbu a uvalí 25procentní cla na dovoz zboží z Kanady a Mexika. Začala by platit od soboty 1. února. Zdůvodnil to přepravou fentanylu přes společné hranice, vysokým počtem migrantů a také velkým obchodním deficitem.
Země na které plánuje či plánoval Trump uvalit cla:
- Čína
Trump obvinil Peking, že nepodnikl dostatečně důrazné kroky proti přílivu drog. „Dokud se to nezastaví, budeme Číně na veškeré zboží přicházející do USA účtovat dodatečné desetiprocentní clo nad rámec jakýchkoli dalších cel,“ uvedl. Ve čtvrtek oznámil svůj záměr zavést od 1. února desetiprocentní zvýšení cel na čínské výrobky. Myšlenku, že Čína vědomě umožňuje dodávky látek pro výrobu fentanylu do USA, označil mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-jü za zcela v rozporu s fakty a realitou.
Během Trumpova prvního funkčního období vedly obě země od roku 2018 dlouhou obchodní válku, která poškodila obě ekonomiky, rozbouřila finanční trhy a zpomalila globální ekonomický růst. Částečně skončila až v lednu 2020 podpisem první části obchodní dohody. Od vypuknutí obchodní války byla uvalena cla na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahovala 370 miliard USD (8,9 bilionu Kč). Čína reagovala recipročně a obrátila se i na Světovou obchodní organizaci (WTO).
- Evropa
Trump uvedl, že EU a další země mají se Spojenými státy „znepokojivé“ obchodní přebytky. Uvedl, že na výrobky těchto zemí budou buď uvalena cla, nebo bude požadovat, aby nakupovaly více ropy a plynu z USA, přestože kapacita vývozu plynu z USA je téměř na hranici svých možností.
Také s Evropou vedl Trump obchodní spory během svého prvního funkčního období. Tehdy zavedl cla na dovoz oceli a hliníku do USA, na což EU odpověděla uvalením cel na různé americké zboží, například motocykly, džíny nebo whisky.
- Indie
Trump během předvolební kampaně obviňoval Indii z nedodržování pravidel světového obchodu a pohrozil zavedením cel.
Loni zemím uskupení BRICS, do kterého kromě Indie patří například Brazílie, Rusko nebo Jihoafrická republika, pohrozil zavedením 100procentních cel, pokud jejich jednání bude ohrožovat sílu amerického dolaru. Představitelé BRICS v minulosti oznámili záměr vytvořit alternativní platební systém, který by nebyl na dolaru závislý. Tuto myšlenku Trump zopakoval i ve čtvrtek. Členy BRICS označil za „zjevně nepřátelské země“.
- Mexiko a Kanada
Tyto dvě země jsou největšími obchodními partnery USA. Ve čtvrtek Trump řekl, že splní svou hrozbu a uvalí 25procentní cla na dovoz zboží z Kanady a Mexika. Začala by platit od soboty 1. února. Zdůvodnil to přepravou fentanylu přes společné hranice, vysokým počtem migrantů a také velkým obchodním deficitem. Podle údajů výzkumného ústavu Oxford Economics by v případě uplatnění těchto cel mohla americká ekonomika klesnout o 1,2 procenta, Mexiko by se ale mohlo propadnout do recese.
Mexiko je například největším vývozcem zemědělských produktů do USA a do Spojených států vyváží také automobily a automobilové součástky. Spojené státy se podílejí na mexickém exportu podle údajů světové banky z asi 77 procent. U Kanady je to to přes 70 procent. Kanada a Mexiko se například dohromady podílejí z 45 procent na americkém dovozu automobilů, Kanada vyváží do USA i ropu a další produkty z energetického sektoru.
- Rusko
Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump pohrozil Moskvě nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do USA, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. Které by to měly být, ale prezident neupřesnil.
