Článek
Zásoby plynu bude potřeba během léta a podzimu doplnit na dostatečnou úroveň, která zajistí bezpečnou rezervu pro příští zimu, pokud se ukáže, že by mohla být chladnější než letošní.
Kvůli válce na Ukrajině a ruskému embargu se Evropa připravila na zimu více než jindy a díky teplému počasí zůstalo v zásobnících větší množství plynu než obvykle. Tím pádem je k jejich doplnění na další období potřeba menší množství plynu. Z Ruska ale do Evropy zase poputuje ještě menší objem této strategické suroviny, což může situaci ztížit, jelikož Moskva patřila k jednomu z největších dodavatelů paliva, popisuje situaci ve své analýze agentura Bloomberg.
Podle americké banky Morgan Stanley právě zásoby vyšší než obvykle budou hrát zásadní roli. Ruské dodávky přes potrubí budou letošní léto pravděpodobně o 18 milionů kubických metrů menší než loni, odhaduje banka. Nicméně Evropa se může pro zimu v letech 2023/2024 poměrně rychle tohoto rizika zbavit.
Klíčovým palivem pro překonání zimy v Evropě totiž podle všeho zůstane zkapalněný zemní plyn. Jeho import během studených měsíců v jednom okamžiku vzrostl na rekordní úroveň a analytici z agentury Bloomberg odhadují, že zůstane silný minimálně ještě do léta.
Evropský kontinent se stal na dodávkách plynu závislý a významnou roli v obchodu s plynem začaly hrát i Spojené státy. A zatímco plyn dovážený skrze potrubí byl omezen sankcemi, vývoz ruského LNG (zkapalněný zemní plyn, pozn. red.) se zvyšoval.
Společnost Novatek PJSC, která je druhým největším producentem zkapalněného zemního plynu, dodala v loňském roce téměř rekordní objemy plynu do Evropy. Podle výkonného ředitele firmy Leonida Michelsona jejich zájem o obchodování s regionem trvá. Nicméně tento rok očekávají o pět procent nižší produkci než loni z důvodu údržby ve svém závodě, uvádí Bloomberg.
V loňském roce se sice zvýšily dodávky klasického plynu do Evropy ze zemí, jako je Norsko, severní Afrika a Ázerbájdžán. Nicméně ani ty nepokryjí dostatečně kapacity, které Evropa potřebuje, aby se zbavila závislosti na LNG. Banka Morgan Stanley očekává, že import z těchto regionů zůstane v letošním roce převážně stejný.
Podle Oxfordského institutu pro energetická studia klesla loni celková spotřeba plynu v Evropské unii a Spojeném království meziročně přibližně o 14 procent. Analytici ale odhadují, že letos by Evropa mohla spotřebovat více plynu, zejména pokud se zhorší počasí a Rusko sníží stávající dodávky, které jsou už tak osekány na minimum. Podle Bloombergu se Německo už připravuje na další topnou sezónu a varovalo domácnosti, aby nepřestávaly ve snižování spotřeby.
Celkový trh s plynem se prudce otočil od loňských obav z nedostatku k letošnímu možnému přebytku, tedy za předpokladu, že spotřeba bude stále nízká a dovoz LNG silný. Banka Morgan Stanley se tak domnívá, že zásoby plynu budou na konci této topné sezóny naplněny z 59 %, což je dvojnásobek loňské úrovně.
Zároveň očekává i nižší ceny plynu v letošním třetím čtvrtletí - namísto původních 64 eur, které banka odhadovala ještě před měsícem, je to nyní pouhých 47 eur za megawatthodinu. Naposledy bylo možné takovou cenu vidět na cenících v srpnu roku 2021.
Jiné společnosti ale nemají až tak optimistické predikce. Švédská banka SEB například varovala, že příliš dlouhé setrvání cen na současné nižší úrovni může způsobit zvýšení spotřeby. A tím by se ceny mohly opět vyšplhat vzhůru, dokonce přes hranici 100 eur.
Ačkoliv energetická krize polevila, Evropa by měla být stále v pozoru, neboť globální dodávky mají stále své limity. „V roce 2023 se můžeme připravit na apetit Číny k opětovnému odběru plynu poté, co v prosinci ukončila svá proticovidová opatření a vrací se na globální trh,“ uvedl pro Bloomberg minulý týden Wael Sawan, výkonný ředitel společnosti Shell. „Nevyhlásil bych konec energetické krize. Myslím, že máme před sebou ještě kus cesty,“ dodal.
