Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přes individuální stížnosti prošel v Senátu balík 17 zákonů, od kterého si vláda slibuje menší průtahy a rychlejší procedury při schvalování strategických staveb všeho druhu. Od dálnic přes elektrárny až po nová ložiska kamene.
Pro hlasovalo 41 senátorů a senátorek, norma byla schválená o tři hlasy. Po čtyřech hodinách diskuzí prošla nakonec v úplně stejné verzi, v jaké do horní komory Parlamentu dorazily začátkem měsíce ze Sněmovny.
Hlavní změnou původně bylo zjednodušení povolovacích režimů pro dopravní a energetické stavby. V zákoně je seznam projektů, jako jsou dálnice a chystané vysokorychlostní železniční tratě, kde vláda dostává pravomoc přebít lokální územní plány a zakreslit stavbu do mapy podle vlastního uvážení.
Napadat projekty bude složitější. Budou-li jednou povoleny, na odvolání ze strany vlastníka pozemku, obce nebo spolku bude jen 15 dnů. V této lhůtě bude stěžovatel muset sepsat všechny námitky, později už nebude moci nic doplňovat.
„To je u takto složitých věcí velmi přísné,“ namítá Petr Svoboda z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Smysl úprav shrnul mimo jiné senátor ODS Rostislav Koštial, podle kterého jde o to „čelit vynalézavým odpůrcům všeho druhu“.
Ekologické spolky namítají, že nejde vždy o to stavby blokovat, ale přijít s připomínkami, tím odpadne možnost přicházet s podněty, které stavbu vylepší, nebo které včas upozorní na některé její slabiny, jako byly v minulosti typově třeba sesuvy půdy na dálnici D8.
Odpůrci zákona v Senátu si stěžovali hlavně na to, ze jde o velký komplex složitých změn, z nichž většina se v návrhu objevila až ve Sněmovně formou pozměňovacích návrhů. Poslanci je sice připravovali spolu s příslušnými ministerstvy, ale zrychleně a pokoutně – u této formy změn se nesepisují důvodové zprávy, chybí kontrola legislativní rady vlády a senátoři výsledný text dostali až na poslední chvíli.
„Abychom v jednom návrhu měnili 17 zákonů od čtyř ministrů, to jsem opravdu nezažila,“ prohlásila místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová z KDU-ČSL coby služebně nejstarší členka komory.
Poslanci mimo jiné změnili to, že rozšířili volnější povolovací režim i na otvírání nových ložisek stavebních materiálů (psali jsme zde).
Velká část diskuze v Senátu se také točila kolem dalšího bodu, který do balíku přidali až poslanci - a který s původní tematikou nijak nesouvisel a ve Sněmovně se vůbec nestihl prodiskutovat. Jde o nový zákonný rámec pro výkupní ceny u nově chystaných jaderných elektráren. Schválený zákon dává vládě pravomoc uzavřít s provozovateli reaktorů - tedy v praxi s ČEZ - předem smlouvu o výkupu vyrobené elektřiny za fixní cenu tak, aby existovala pro stavbaře jistota, že se nákladný projekt jednou vrátí.
Stížnosti kritiků v Senátu směřovaly hlavně k tomu, ze stát se takto může zavázat ke zbytečně drahým výkupům, pokud mezitím cena proudu na trhu klesne. A že daňovým poplatníkům či spotřebitelům v takové situaci vznikne podobný náklad, jako je aktuálně diskutovaná podpora obnovitelných zdrojů.
Návrh, aby se tento bod ještě vrátil k projednání, nebo aby alespoň výkupní smlouvy schvaloval v budoucnu i Parlament, ale v Senátu neprošly.
