Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Během ledna Češi fyzicky dovezli přes 10 tisíc tun pšenice, trojnásobek proti prvnímu měsíci roku 2023. Import z Ukrajiny, na který si předseda Zemědělského svazu Pýcha stěžoval, dosáhl čtyř tisíc tun. Dalších pět tisíc tun přišlo ze Slovenska. Pravděpodobně přitom jde o zboží, které přišlo na Slovensko z Ukrajiny, případně o slovenskou pšenici, která nedokázala na domácím trhu čelit levnějšímu ukrajinskému dovozu.
Na první pohled nejde o zásadní událost. Pšenice patří vedle mléka ke komoditám, na které se zdejší zemědělci nejvíc zaměřili, přitom je většina sklizně určena pro vývoz do Německa, Rakouska a Polska. Pouze v lednu vyvezli čeští obchodníci 248 tisíc tun pšenice, tedy pětadvacetkrát víc, než dovezli, a o polovinu víc než před rokem. Údajný příliv ukrajinské pšenice do Evropy nezměnil trend z posledních let, podle kterého čistý vývoz tuzemské pšenice průběžně roste.
Přesto čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) o lednovém zahraničním obchodu potvrzují, že si zemědělci mají na co stěžovat. Vývozní cena pšenice poklesla i ve srovnání s posledním čtvrtletím minulého roku, v průměru na 5,21 tisíce korun za tunu. To je dva a půl tisíce korun pod úrovní roku 2022, kdy se trhy v důsledku ruské agrese na Ukrajině obávaly nedostatku obilí, a dokonce i pod úrovní roku 2021. Reálná cena po odečtení inflace leží ještě mnohem hlouběji. Tuzemští farmáři se přitom musí potýkat s nevyváženou strukturou zdejšího zemědělského byznysu.
„Agrární komora opakovaně upozorňuje, že se ceny zemědělských komodit v Česku v řadě případů pohybují pod evropským průměrem,“ upozorňuje mluvčí komory Barbora Pánková. K důvodům patří i to, že v Česku tvoří větší část vývozní ceny náklady na skladování a na přepravu. Tuzemští rolníci se totiž nesdružují do odbytových družstev a velcí provozovatelé skladů i obchodníci mohou sami určovat přirážky. Proto dnes zemědělec nedostane za tunu pšenice pět a půl tisíce korun, které zaplatí zahraniční zákazník, ale musí se spokojit s částkou o dva tisíce korun nižší. „Některé zemědělce dohnaly nízké ceny k obavám o vlastní existenci,“ uvedla mluvčí Pánková.
Vyhlídky přitom zůstávají temné. „Trhy se propadly na nejnižší stav od srpna 2020,“ komentoval cenu pšenice na burze v Chicagu finanční zpravodaj marketscreener.com. Právě tato cena je rozhodující pro obchod s obilím na celém světě. Burzovní experti přitom nízké ceny nezdůvodňují dovozem ukrajinského obilí do Evropy, ale dobrou loňskou úrodou v zemích hlavních exportérů.
Konkrétně na březnový propad cen měly podle webových stránek foodbusinessnews.net největší vliv „klesající ceny ruské pšenice“. Stejné chmury vyvolává u českých zemědělců vývoj obchodů s řepkou, která je pro ně po mléku a pšenici třetí nejdůležitější vývozní komoditou. Podle údajů ČSÚ se sice stejně jako v druhé polovině minulého roku drží nad jedenácti tisíci korunami za tunu řepkových semen. Po odečtení inflace to odpovídá cenám krizí.
Pořád je to však o polovinu méně než ve výnosném roce 2022. V případě cen řepky lze na rozdíl od pšenice vysledovat vliv dovozů z Ukrajiny a obecně z východu. Loni se do Česka dovezlo o 200 tisíc tun, tedy o tři čtvrtiny víc řepkových semen než rok předtím. Za nárůst mohou výhradně dovozy z Rumunska, Slovenska a Ukrajiny. Trend posilujících dovozů potvrdila i lednová bilance.
