Český strategický jaderný tendr v nejistotě. Westinghouse mlčí

Den D pro tendr na Dukovany, nejdražší zakázku v české historii, přijde první říjnové pondělí, kdy má trojice zájemců předložit své definitivní nabídky. Jestli ale opravdu přijdou všechny tři, není vůbec jisté.

O zakázku dlouhodobě usilují společnosti z Francie, Spojených států a Jižní Koreje. Tendr ale komplikuje spor mezi severoamerickou společností Westinghouse a korejskou státní firmou KHNP o „autorská práva“ týkající se korejského reaktoru. Korejce může vyřadit soudní žaloba běžící v USA, Westinghouse má zase mít za dané situace výhrady k účasti s Korejci v jednom tendru.

Seznam Zprávy oslovily všechny tři uchazeče, zda podají zkraje podzimu závazné nabídky. Svůj zájem potvrdila francouzská EDF i korejská KHNP. Westinghouse ale dotaz nechal bez komentáře.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) pro Seznam Zprávy připustil napětí, které provází finální týdny zakázky. „Každý z uchazečů se samozřejmě snaží na jedné straně vyzdvihnout svoji přidanou hodnotu, kterou by pro nás mohl mít. Na druhou stranu dává každý uchazeč jiným způsobem najevo, jestli je spokojený s tendrem, nebo ne,“ řekl.

Podle Síkely ale zájem o stavbu reaktorů trvá u všech tří uchazečů. „Pro mě je velmi důležité, že všichni tři uchazeči mají eminentní zájem s námi tu zakázku dělat,“ řekl Seznam Zprávám. Dodal ale, že jeho úřad musí připravovat varianty na různé scénáře vývoje tendru. „Máme je připravené, kdyby se něco stalo v průběhu tendru. Jak se říká, jistá je jen smrt,“ dodal ministr.

Loni v listopadu poslali prvotní nabídky ČEZu všichni tři uchazeči. Jde o hodně - cena zakázky se podle odhadů z časů před válkou na Ukrajině měla pohybovat kolem 160 miliard korun. Reálná investice ale bude zjevně mnohem vyšší. A také - v tomto tendru jde i o opci na stavbu dalších reaktorů v Temelíně.

O hodně jde ale nejen kvůli vysoké ceně projektu. Tendry na rozšíření jaderných kapacit v Česku provázejí komplikace už léta. Nejdříve chtěl ČEZ rozšiřovat Temelín, tendr vypsaný za vlády Petra Nečase ale šel i přes vysoké investice ze strany státu i uchazečů do ztracena. Když se později rozjel projekt na stavbu nového reaktoru v Dukovanech, tendr v první fázi - za vlády Andreje Babiše (ANO) – paralyzovaly domácí politické pře o účast Rosatomu.

Ruská státní společnost z dukovanského výběru vypadla už v roce 2021 po aféře Vrbětice, kdy se veřejnost dozvěděla, že za výbuchy v tamních muničních skladech stáli ruští agenti. Zůstali jen uchazeči ze spojeneckých zemí. Volba mezi nimi je ale ošemetná, a to i geopoliticky. Jaderná spolupráce se Spojenými státy by posílila transatlantickou vazbu, s Francií zase stejně důležitou evropskou. Partnerství s Korejci by posílilo vazby Česka ve strategickém indopacifickém regionu. „Své“ společnosti v tendru vydatně podporují i vlády těchto zemí.

V uplynulých měsících ČEZ a úřady s uchazeči ladily parametry nabídek. „EDF je nadále silně motivovaná podpořit český jaderný program. V současné době dokončujeme naši aktualizovanou nabídku a předložíme ji začátkem října v souladu s harmonogramem společnosti ČEZ,“ řekla Seznam Zprávám Sarah Illouz, která je ředitelkou odpovědnou za nabídku EDF v České republice.

Podobně odhodlané stanovisko zaslal i zástupce korejského uchazeče. „KHNP podala svou původní nabídku v listopadu loňského roku, dle požadavků výběrového řízení. Aktualizovaný návrh nabídky plánujeme předložit v souladu s harmonogramem výběrového řízení a dle stanoveného termínu ČEZ,“ uvedl Min-Hwan CHANG, vedoucí pražské kanceláře KHNP.

Bez odpovědi nechal dotaz na podání finální nabídky jen Westinghouse. Společnost je ve specifické situaci - už má v kapse projekty na výstavbu jaderných reaktorů v sousedním Polsku, kde se jaderná energetika teprve rozjíždí. Tam Westinghouse ani nemusel do tendru - jeho angažmá vychází z mezivládní dohody mezi Varšavou a Washingtonem. Zároveň ale mohou ambiciózní plány současné polské vlády pozměnit blížící se letošní volby v Polsku. Každopádně platí, že země ve střední Evropě na jádro sázejí v rámci nahrazování uhlí v éře nové „zelené“ evropské energetiky, jsou proto pro dodavatele jaderných technologií perspektivní.

Tlak na tendr způsobuje běžící soudní řízení v USA kvůli licenčním právům. Westinghouse v počátcích korejské jaderné energetiky pomáhal KHNP s vývojem jejích prvních reaktorů, podle firmy tak mají vývoz korejských technologií schvalovat americké úřady. KHNP ale oponuje, že jejich technologie dávno prošla zásadní změnou.

Ministr Síkela Seznam Zprávám řekl, že v tuto chvíli vláda nemá důvod nepovažovat Korejce za rovnocenné uchazeče. „Nejsem si vědom, že by tam bylo předběžné opatření, které by zakazovalo Korejcům jejich technologii nabízet. My samozřejmě spor sledujeme, ale nechceme být jeho součástí. Je to spor mezi Američany a Korejci, to si musí vyřešit oni mezi sebou,“ uvedl.

Podle časového harmonogramu ČEZ se má o vítězi tendru rozhodnout na začátku roku 2024. „My obdržíme finální nabídky na konci října, dostaneme nějaké doporučení od investora, sedneme si a pevně věřím, že vybereme ten nejlepší postup pro Českou republiku,“ vysvětluje Síkela.

Zároveň zdůrazňuje, že důležitým aspektem bude i zapojení českého průmyslu, a to už nejen na samotné stavbě v Česku. „Nechci v tom procesu být ten, kdo si koupí nějakou dodávku, kterou zaplatíme a ještě umožníme vendorovi, aby se na nás nové technologie naučil. Já říkám, pojďme se učit společně a pak společně získanou expertizu dále prodávat,“ popisuje ministr.

„Tak se na tendr musíme dívat: jaká je příležitost, kterou nám nabídne partner, bude nás brát jako rovnocenného partnera, je ochotný s námi spolupracovat i na tendrech do dalších zemí?“ dodal.