Světová „pračka“ špinavých peněz. Přes Londýn jich projde téměř polovina

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Téměř 40 procent všech špinavých peněz světa prochází londýnským City a dalšími navázanými zeměmi. V rozhovoru pro think tank Bright Blue to uvedl náměstek britského ministra zahraničí Andrew Mitchell. Na téma upozornil britský deník The Guardian.

„V otázce špinavých peněz je důležité si uvědomit, že Británie v tomto problému zásadně figuruje. Podle některých odhadů 40 procent peněz, které se perou po celém světě, jde přes Londýn a zámořská území a korunní dependence. Jedná se o peníze, které často ukradli Africe a Afričanům zkorumpovaní podnikatelé, pokřivení politici nebo váleční zločinci,“ řekl Mitchell v rozhovoru.

Zámořská území a oblasti závislé na britské koruně tak podle něj budou čelit novým požadavkům ministerstva zahraničí, aby dodržovaly britské zákony, které zavádějí veřejné rejstříky skutečných vlastníků akcií.

Od přijetí legislativy, kterou v roce 2016 prosadil David Cameron, se totiž Spojené království potýká s tím, že se jeho zámořská území zdráhají zřídit veřejné rejstříky, jež by zveřejňovaly konečné vlastníky finančních prostředků v daňových rájích, píše Guardian.

Na koruně závislá území podle Mitchella v této záležitosti zatím neudělala tolik, kolik by měla. V roce 2016 se podle něj problematika dostala do popředí díky tehdejšímu premiérovi Davidu Cameronovi. Po jeho rezignaci, která následovala po brexitovém referendu, se ale téma přestalo řešit.

Velká Británie podle Guardianu i přesto v roce 2018 přijala zákon, podle něhož musí vláda do roku 2020 vydat návrh nařízení, kterým se zavádí registr skutečných vlastníků. Britské Panenské ostrovy ani Kajmanské ostrovy však dosud veřejné rejstříky nezavedly. Nyní se odvolávají na rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD), aby zavedly omezení pro osoby, které mají k rejstříkům přístup, píše Guardian. Ani na jedno z území se přitom rozhodnutí ESD nevztahují.

Nyní, když je David Cameron ve funkci ministra zahraničí, bude podle Mitchella Velká Británie na zavedení registrů skutečného vlastnictví klást mnohem větší důraz.

„Pokud tato zámořská území a korunní dependence chtějí mít našeho krále a naši vlajku, musí také přijmout naše hodnoty, a proto tak usilujeme o to, aby do nich a z nich nemohly proudit špinavé peníze.“