Článek
Klíčový výbor Evropského parlamentu odsouhlasil v poměru 47:37 přísnou regulaci pesticidů na evropských polích. Do roku 2030 by jejich používání mělo klesnout na polovinu. Dlouho připravovaný záměr ale může ještě narazit.
Celý europarlament bude o pesticidech jednat během listopadu a je zvykem, že postoj specialistů z příslušného výboru je při finálním hlasování celého sboru respektován. Souhlas je ale poté potřeba také od rady ministrů členských zemí, kde se rýsuje silná opoziční skupina 11 států včetně Česka.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) regulaci odmítá s odůvodněním, že Česko už v minulosti snížilo spotřebu pesticidů dostatečně a že má oproti jiným zemím náskok. Považuje proto za neférové vzít současnou úroveň za startovní čáru a chtít po všech zemích plošně pokles o polovinu.
Stejně se na věc dívají ministři z dalších deseti zemí včetně Itálie nebo Polska. To je dostatečně silný blok na to, aby normu ve finále pohřbil nebo si v rámci dojednávání finálního znění vyjednal ústupky. Skupina odpůrců požaduje principiálně to, aby národní plány byly méně závazné a aby se úsilí víc nechalo na jednotlivých zemích.
Podle zastánců regulace takové změkčování přináší riziko, že norma bude nakonec podobně bezzubá jako dnešní předpisy. Ty měly v minulosti také vést k odbourání pesticidů, ale v praxi přinesly za poslední dekádu jen minimální změnu.
Choulostivé téma a racionalizace
Proti hlasovali v úterý na výboru i oba jeho čeští členové – Alexandr Vondra z ODS a Stanislav Polčák ze STAN. „Jsem pro postupné, racionální omezování pesticidů,“ uvedl po hlasování Vondra. Přijatá verze podle něj stanovuje pro farmáře příliš drastické redukční cíle a prošla bez konzultací s frakcemi ECR a EPP. „Na plénu se to ještě pokusíme pozměňovacími návrhy změnit,“ dodal Vondra.
Podle Výborného je také možné, že choulostivé téma, kde se střetává ochrana přírody se zájmy agrobyznysu, nakonec do voleb zůstane nedotažené. „Po zkušenosti z několika jednání nejsem úplným optimistou, že by se ta věc ohledně pesticidů podařila uzavřít v rámci volebního období tohoto parlamentu,“ uvedl ministr pro SZ Zprávy ještě před úterním hlasováním výboru.
Na Výborného námitku norma částečně reaguje v tom, že výchozím bodem, ze kterého by se cílový padesátiprocentní pokles měřil, nebude současný stav, ale průměrná spotřeba v letech 2013–2017. Pro pokročilejší země by mohly být nakonec cíle mírnější.
Platí ale, že výsledný cíl by byl pro každou zemi právně závazný. Jednotlivé státy by spolu s Evropskou komisí vypracovaly pro sebe jízdní řády, jak postupovat, a ty by pak komise každý rok vyhodnocovala. V případě neplnění by státům hrozily pokuty. Z přijatých závazků by se tedy později už těžko šlo vyvléknout.
Evropská komise by se podle aktuální verze normy měla také postarat o to, aby přísnější standardy ohledně užití pesticidů platily i na plodiny dovážené do Evropy z jiných kontinentů – a aby se nevyhovující zboží na evropský trh vůbec nedostalo.
