Střední farmy na jídelníčku gigantů. Pomůže dotační strop, volají sedláci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco Ministerstvo zemědělství připravuje změny dotací tak, aby se přidalo středně velkým podnikům, které jsou dnes „na jídelníčku“ obřích koncernů, změnami v takzvané redistribuční sazbě, rodinné farmy žádají, aby se zastropovaly přímé platby.

Sedláci navrhují, aby byl u přímých plateb nastaven limit 2000 hektarů. Vyplývá to z desatera požadavků, které zaslali vládě. To by v praxi znamenalo, že podniky nad tuto výměru by už nedostávaly žádné platby na welfare (pohodu zvířat), horské oblasti a další.

„Navrhujeme pomoci středním podnikům prostřednictvím zastropování veškerých dotací včetně zavedení sledování majetkové propojenosti podniků jako účinné brzdy trendu skupování zemědělských podniků nezemědělským a zahraničním kapitálem,“ zní požadavek.

Podle sedláků by tento krok pomohl zpomalit trend masivního skupování středně velkých farem od jednoho do dvou tisíc hektarů.

Podle rodinných farem jsou nicméně hlavním problémem středních farem problémy s generační obnovou. Agrární komora a Zemědělský svaz zastupující zranitelné podniky o menší rozloze a které skupují velké koncerny, přikládají vlivu dotací na ekonomiku firem mnohem větší význam.

Momentálně na vládě probíhají diskuse o změnách zemědělských dotací. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) připouští, že nastavení takzvané redistributivní platby demotivovalo část farem, ale také podle něj je důvodů jejich špatné situace a tendenci se jich zbavit více – starší generace vlastníků nemají své zemědělské podniky komu předat, a tak se jich zbavují. Navíc zemědělce enormně zatěžují přibývající administrativní požadavky a kontroly.

Resort momentálně uvažuje o změnách v redistribuci, která by se nově týkala i větších podniků. Náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek minulý týden uvedl, že by se měl strop zvýšit ze současných 150 hektarů na 450 hektarů. Dotace by však pobíraly všechny podniky bez ohledu na velikost. Asociace soukromého zemědělství si nepřeje změny redistribuce.

„Nechci komentovat jednotlivé návrhy,“ vyjádřil se ministr Výborný pro SZ Byznys s tím, že se v koalici debatují různé návrhy včetně omezení přímých plateb. Opatření by měla pomoci středně velkým farmám přibližně od 500-2500 hektarů překlenout ekonomické potíže.

Podle ASZ je v jiných zemích Evropy běžné zastropování přímých plateb jako jsou například dotace na znevýhodněné oblasti, pohodu zvířat, dojnice, masný skot apod.

Omezení přímých plateb může být součástí chystaného menu. „Je to určitě k debatě. Současně se však musíme podívat na to, co nám umožnuje evropská legislativa,“ uvedl na dotaz SZ Byznys ministr.

„Měly by se zastropovat veškeré zemědělské dotace, jako je to jinde v EU a tím dát jasný signál: pomůžeme vám do začátku, pak už je to na vaše podnikatelské riziko. Peníze mají podpořit ekonomickou bezpečnost na prvních sto nebo 500 hektarů,“ je přesvědčen Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství.

Ten říká, že zastropování celé řady dotací je běžné například v Rakousku, Německu i v Polsku. Zatímco v České republice se vyplácejí dotace na všechny dojnice, v Polsku je dostupná maximálně na 20 krav. Stejně tak se v sousední zemi vyplácí redistributivní platba ve výši 40 eur na hektar pouze podnikům s výměrami do 300 hektarů, a to jen na prvních 30 hektarů. V Česku se vyplácí cca 140 eur, navíc všem podnikům na prvních 150 hektarů.

„Stejně tak jsou v zahraničí omezeny dotace na welfare zvířat na počet kusů, ale my to vyplácíme na tisíce prasat, slepic i dojnic. To není normální,“ říká Štefl. Podle něj určitě za problémy zemědělců nemohou změny v dotacích.

Ministr zemědělství Marek Výborný nedávno v rozhovoru pro SZ Byznys odmítl úvahy o omezení investičních dotací.

„Určitě to nepřipadá v úvahu. Kofinancování ve výši 65 procent, jak ho máme nastavené, je nejštědřejší v rámci EU a má to svůj obrovský smysl v tom, abychom pomohli rozvoji farem. Zůstane to zachováno,“ řekl.