Stravenky byly lepší než paušál, tvrdí studie. Restauratéři oponují poplatky

Rozhořela se diskuse o tom, zda je stravenkový paušál, který přišel v roce 2021 jako alternativa stravenek (papírových i digitálních), efektivní a zda raději nepodpořit stravenky anebo přímo firemní kantýny.

Debatu, která se odehrává zatím jen na úrovni ekonomických expertů a zástupců gastronomie, otevřela nová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

Centrum odráží narážky kritiků, že se snaží vrátit míč na stranu stravenkových firem, které přicházejí o zajímavý byznys. V roce 2019 využívalo stravenky asi 1,7 milionu zaměstnanců, v roce 2021 už jen 1,2 milionu.

„Je mi jedno, že stravenkové firmy nemají byznys, ale toto není účelová podpora stravování v pracovní době. Je to kvazi sleva na poplatníka, v lepším případě. V horším případě optimalizační schéma, kdy zaměstnanci zůstane stejná čistá mzda, ale firma šetří na zdanění práce,“ reagoval na jízlivé poznámky na twitteru Aleš Rod, šéf CETA.

Analýza jako efektivnější podporu stravování vyhodnotila stravenky a zejména zaměstnanecké kantýny. Pouze čtvrtina příjemců paušálu prý peníze využívá na úhradu stravování, což podle ní bude jen letos znamenat pro gastronomii ztrátu přes deset miliard korun. Celkem se za obědy v Česku utratí zhruba 50 miliard korun ročně.

Podle CETA tedy stravenkový paušál připravuje restauratéry asi o pětinu obědů.

Návrat ke stravenkám, ale už jen v digitální podobě, by uvítal Luboš Kastner, zástupce restauratérů z Asociace malých a středních podniků. „Paušál se do gastra vrací velmi sporadicky. Když člověk drží v ruce fyzickou a elektronickou stravenku, utratí ji za jídlo. Když dostane peníze, použije je třeba na úhradu elektřiny,“ míní.

V podstatě trochu jinými slovy říká to, co Rod. „Je to jako dávat slevu na jízdné vlakem formou slevy na dani a nekontrolovat, jestli tím vlakem jedu,“ podotkl.

Část restauratérů návrat ke stravenkám považuje za nesmysl. Musí za ně totiž platit nemalé peníze. Zpochybňují také, že by odliv hostů nastal právě kvůli nástupu stravenkového paušálu.

„Odliv lidí z hospod je samozřejmě spojen především s inflací a ekonomikou. Sami slýcháme od našich hostů, že potřebují šetřit,“ říká provozovatel čtyř restaurací ve Zlíně Zdeněk Babulík. V posledních měsících je návštěvnost jeho zlínských podniků mizerná.

„Máme markantní úbytek večeří o 40–50 procent, u některých restaurací až o osmdesát procent. Obědy šly o dolů o třetinu,“ popsal.

„Všichni restauratéři včetně mě v okolí jsou proti stravenkám. Neměl bych s nimi problém, nebýt vysokých provizí. Za mě je to nesmysl. Hodnotu mají pro ty, kdo je vydávají a tisknou. Kdo chce do hospody přijít, stejně přijde, kdo nechce, stejně utratí peníze jinde,“ myslí si.

Hospodští odvádějí provize 5–7 procent z hodnoty každé stravenky. Vysoký manipulační poplatek byl před spuštěním paušálu jedním z důvodů, proč většina restauratérů vítala zavedení paušálu. Podle průzkumu Asociace hotelů a restaurací (AHR) až 70 procent restauratérů, kteří brali stravenky, věřilo, že paušál nevyprázdní hospody. Ze stravenek měli prý hospodští až 15 procent z celkových tržeb.

„Stravenek se více než polovina stejně utratí v obchodech, argumenty, že podporují stravování, nedává smysl. Paušál je lepší cesta, jak přispět zaměstnavatelům, protože se neplatí vysoké provize,“ kloní se stále k novému systému šéf AHR Václav Stárek. Provize se hradí také u digitálních stravenek v podobě karet.

„Ať už to bude paušál, stravenky nebo cokoliv jiného, klíčové je, aby peníze skutečně zůstaly v gastru. V Rakousku je to tak, že máte stravenky, odlišené pro využití v HORECA (gastronomický sektor a hotely, pozn. red.) a potom stravenky pro útraty v obchodech,“ myslí si Filip Sajler, spolumajitel restaurační skupiny Perfect Canteen.

Podle CETA je paušál neefektivním nástrojem, který firmy využívají k daňové optimalizaci a má negativní fiskální dopady. „Ty v letošním roce odhadujeme na 3,8 až 5,6 miliard Kč, v příštích letech pak mohou mnohonásobně narůstat podle toho, jak moc se firmy pod tlakem aktuální těžké situace ke stravenkovému paušálu rozhodnou sahat,“ uvedl Jan Šincl, analytik CETA.

U stravenkového paušálu zaměstnanec nehradí odvody a daně, u zaměstnavatele je peněžitý příspěvek „mimo mzdu“ a je osvobozen od daně z příjmů. Letos v srpnu se paušál zvýšil z 82,60 korun na 99,40 Kč na zaměstnance za jeden kalendářní den. Měsíčně tak může získat ke mzdě přes 2000 korun, které nepodléhají daním a odvodům.

Tyto výhody mají nicméně i stravenky. Pro firmy jsou daňově uznatelné do 55 procent hodnoty. „Samozřejmě, že i stravenky se dají optimalizovat a dokonce lépe, protože pokud má zaměstnavatel delší směnu, mohou se poskytnout dvě. U paušálu to možné není,“ vysvětluje Mirka Tomášková, expertka na daně společnosti Kodap City.

Pro firmy je podle ní paušál výhodnější také v tom, že odpadá náročná administrativa a poplatky například na distribuci, administrativu nebo provize stravenkovým firmám. Ty jsou podle ní podobné jako u hospodských.