Jestli se naplno roztočí inflační spirála, krizi zaplatí zaměstnanci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„To snad nemyslí vážně. Celou krizi snad mají zaplatit obyčejní lidé?“ Těmito slovy reagoval předseda odborů Josef Středula na doporučení České národní banky, že mzdový růst v příštím roce nesmí překročit pět nebo šest procent. „Pokud by byl růst mezd vyšší, tak je to proinflační impulz,“ uvedla viceguvernérka Eva Zamrazilová v rozhovoru pro Reuters.

Středula trvá na tom, že nominální mzdy mají v příštím roce vyrůst nejméně o deset procent, aby aspoň částečně vyrovnaly inflaci, která letos podle předpovědi České národní banky (ČNB) dosáhne v průměru sedmnácti procent a také část příštího roku se bude držet nad deseti procenty. „Zaměstnanci už přišli o značnou část svých reálných příjmů, a to ještě nikdo neví, jak dopadnou drahé energie. Na to už nebude stačit ani finanční polštář, který si někteří vytvořili během covidové krize,“ zdůrazňuje šéf odborů.

Připomněl tím zvláštnosti tuzemského mzdového vývoje. Díky snížení daně z příjmů v roce 2021 vyrostly tuzemské čisté mzdy podle Eurostatu reálně o devět procent. Bylo to nejvíc v historii Česka, přitom v celé EU zaznamenali vyšší růst jen Lotyši. Letošní rok však nabízí zrcadlový obraz. Mzdové náklady se v prvním pololetí snížily rekordním tempem. Podle Eurostatu poklesly o osm procent, tedy nejvíc po Estonsku.

Rekordní převraty ve mzdách měly opět nezvyklé důsledky. „Finanční situace většiny domácností se během covidu díky vládním kompenzacím nezhoršila,“ připomněl ve svém srpnovém blogu guvernér centrální banky Aleš Michl. Naopak obchodníci museli strpět pokles tržeb, proto letos chtěli posílení rodinných rozpočtů využít a zvedli ceny. Guvernér připomíná, že se české domácnosti tváří v tvář zdražení zachovaly „opačně, než implikuje ekonomická teorie, a namísto toho, aby zrychlovaly své nákupy v reakci na růst očekávané inflace, tak své nákupy tlumí“. Proto také vedle Španělska pouze v Česku poklesly během léta reálné tržby maloobchodu tak hluboko, že nedosahují ani úrovně před příchodem pandemie.

Na rozdíl od cen energií a inflačních očekávání obchodníků zvyšování mezd k inflaci nepřispělo, to se však může podle expertů centrální banky změnit, pokud se mzdy přece jen utrhnou. Právě proto je nezbytné zabránit, aby jejich růst překročil šestiprocentní hranici. Pokud se to nepodaří, hrozí inflační spirála a podle člena bankovní rady Tomáše Holuba dokonce americký scénář, podle kterého se roční míra inflace držela na úrovni 6–11 procent v období let 1974–1983.

Letošní data zatím mohou opatrné bankéře uklidnit, protože jen minimum podniků navyšuje mzdy dvouciferným tempem. „Mzdy rostou hlavně v podnicích působících ve zpracovatelském průmyslu, výdělky nejčastěji rostou o 5 až 10 procent. O víc navýšila v první polovině roku mzdy pouze desetina podniků,“ citoval výsledky pravidelného Komorového barometru ze srpna 2022 Miroslav Diro z Hospodářské komory. Mzdy přitom zvýšilo či plánuje zvýšit sedm z deseti firem. Největší změny nominálních mezd se podle komory týkají zejména zaměstnanců z těch nejmenších firem, kde jsou tradičně nejnižší platy.

Ještě střízlivější zprávu přinesl Barometr zaměstnanců, který s využitím panelu Ipsos vypracovala společnost Intensity. V srpnovém šetření potvrdilo 45 procent dotázaných, že jim podnik už přidal, případně že s navýšením počítají. Stejně jako u dotazníku pro podnikatele přitom pouze desetina zaměstnanců zažila či očekává dvouciferné zvýšení platů, každý pátý o 5 až 10 procent.

Tomu odpovídají data Eurostatu, že pracovní náklady rostly před prázdninami průměrným sedmiprocentním tempem v byznysovém sektoru, tedy v průmyslu, stavebnictví, dopravě a komerčních službách s výjimkou finančních ústavů, kde mzdy vyrostly o desetinu. Ve veřejném sektoru včetně škol a nemocnic byl růst jen 3,5 procenta vzhledem k tomu, že státní zaměstnanci zažili rychlejší růst v časech covidu.

Také do budoucna se většina podnikatelů i zaměstnanců shodne na tom, že je namístě opatrnost. Hospodářská komora zjistila, že ve druhém pololetí roku 2022 je sice připraveno zaměstnancům přidat 49 procent firem, o víc než deset procent ovšem pouze každá pětadvacátá. Podle šetření Svazu průmyslu a dopravy se tempo nezrychlí ani napřesrok, kdy chtějí firmy přidávat v průměru o pět procent. „Konkrétní hodnota se bude v jednotlivých sektorech a firmách lišit podle toho, jak na podniky dopadají negativní faktory spojené se situací na Ukrajině či cenami energie,“ upozornila ředitelka zaměstnavatelské sekce Dagmar Kužvartová, že řada podniků nebude mít na zvýšení platů peníze.

Pozoruhodnou zdrženlivost v šetření Intensity prokázali také zaměstnanci. Konkrétně 48 procent vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a 44 procent maturantů je předem smířeno s tím, že zkrocení inflace je důležitější než dorovnat mzdu podle toho, jak rostou ceny. Pokud zaměstnavatel plat nezvýší ani na přímou žádost, opustí svou práci jen desetina nespokojenců a čtvrtina začne hledat jiné místo.

Přesto je analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht přesvědčen o tom, že centrální bance prognóza pětiprocentního mzdového růstu v příštím roce nevyjde, a že tedy stojí před nepříjemným rozhodnutím o zvyšování úrokových sazeb. „Očekáváme dvouciferné tempo růstu nominálních mezd,“ uvedl. Expert vychází ze zpráv od jednotlivých podniků, mzdy podle něho navíc požene vzhůru nedostatek pracovní síly. „Trh práce zůstává přehřátý, jako byl v časech před covidem,“ zdůrazňuje Vagenknecht.

K rychlejšímu zvyšování platů může vést i tlak veřejnosti. Obavy z drahoty a nízkých platů zatím přivedly na pražské Václavské náměstí počátkem září 70 tisíc lidí, ze kterých však část požadovala konec sankcí proti Rusku. Desítky tisíc (podle organizátorů), respektive tisíce (podle policie) protestujících přišly počátkem října na demonstraci odborové centrály ČMKOS na stejném místě.

Kabinet Petra Fialy zatím na protesty nereaguje, také nemá k dispozici stejně snadno dostupný nástroj jako například sousední Rakousko. Tamní vláda prosadila pravidlo na zmírnění dopadu drahoty, podle kterého podnikatel může zaměstnancům vyplatit příspěvek tři tisíce eur, z něhož nebude odvádět státu žádné odvody. „Firma vyplatí v hrubé mzdě tři tisíce a zaměstnanci dostanou stejné tři tisíce čistého,“ vysvětluje princip podpory provládní deník Die Presse. Zároveň přitom nehrozí roztočení inflační spirály, protože příspěvek smí být vyplacen pouze jednou v tomto roce a podruhé napřesrok.

V Česku ovšem nemá smysl opakovat manévr, který v některých detailech odpovídá zrušení superhrubé mzdy v roce 2021.

Vláda zasáhne do vyjednávání o mzdách nepřímo, když musí rozhodnout o zvýšení platů státních zaměstnanců. Vicepremiér Marian Jurečka sice slíbil přidat deset procent, přesto rozpočet na rok 2023 počítá s tím, že proti letošku si státní zaměstnanci nepolepší o víc než připouští ČNB, tedy o šest procent. Poslední slovo ovšem musí říci společná expertní komise vlády a odborů.