Strach o plyn donutil Němce k nemožnému. Osekají byrokracii na desetinu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Válka na Ukrajině donutila řadu evropských zemí přehodnotit svou závislost na ruském plynu. Německá vláda se proto snaží o zásadní změnu energetického systému – spásou má být zkapalněný plyn (LNG). Tamní vláda má v průběhu tohoto týdne oznámit konkrétní kroky, díky kterým by se měl zkrátit schvalovací proces pro dovozní terminály na desetinu obvyklé doby.

Německo v současnosti plánuje celkem čtyři plovoucí terminály, díky kterým by se mělo podle agentury Bloomberg nahradit nejméně 70 procent ruského plynu. To by znamenalo zásadní obrat v energetice – kromě oproštění od Ruska by tento plán také znamenal, že se Německo nebude muset spoléhat na drahé LNG ze Spojených států.

„Máme šanci udělat to, co je momentálně v Německu nemožné – postavit LNG terminál do 10 měsíců a připojit ho k německým dodávkám plynu,“ řekl ministr hospodářství Robert Habeck v přístavním městě Wilhelmshaven. Dodal, že legislativní změna by byla přínosná i pro ostatní evropské státy. „Není to pouze v zájmu Německa, jde nám o vytvoření infrastruktury, která by zajistila bezpečnost pro Evropu,“ doplnil Habeck.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se evropští dovozci plynu snaží přejít na alternativní dodávky plynu. Pro Německo, které v loňském roce získalo více než polovinu dodávek z Ruska, by čtyři plánované terminály znamenaly pokrytí asi třetiny jeho roční spotřeby.

Kromě čtyř terminálů na moři plánuje tamní vláda i několik dalších pobřežních zařízení, která jsou momentálně v raných fázích plánování. Snaha o podporu LNG v Německu by měla přispět ke snížení podílu ruského plynu ze současných 35 procent na deset, a to do poloviny roku 2024. Před ruskou invazí na Ukrajinu činil podíl ruského plynu v Německu více než 50 procent.

Německo by se tak mohlo stát jedním z největších transportních uzlů pro dovoz LNG v Evropě. „Naše vláda zvládla provést rychlé změny ve svých energetických plánech, čímž reagovala na riziko nedostatku plynu,“ řekl pro Bloomberg Jorg Bergmann, generální ředitel Open Grid Europe, největšího provozovatele plynárenské sítě v zemi. „Německo urychluje tyto projekty jako nikdy předtím. Jsme schopni vybudovat infrastrukturu v rekordním čase,“ dodal.

Německo se dlouhodobě snažilo vyhnout dodávkám amerického zkapalněného plynu – kromě jiného argumentovalo ekologickou zátěží při frakování v USA. Místo jasného ne však Němci zvolili cestu zdlouhavých byrokratických procesů, takže vybudovat terminál bylo prakticky nemožné. I proto tamní kupci volili levnější plyn, který proudil z Ruska „trubkou“.

Ruská invaze na Ukrajinu však způsobila dramatickou změnu německého postoje. Nový zákon by odstranil některé ekologické kontroly a urychlil by výstavbu, uvedl pro Bloomberg jeden z úředníků pod podmínkou anonymity.

„Za normálních okolností by výstavba trvala roky. Díky urychlení procesu by ale mohly být všechny čtyři plánované plovoucí terminály hotové do příštího jara,“ řekl Habeck.

Německo minulý týden podepsalo smlouvy o pronájmu terminálů ve spolupráci s energetickými společnostmi RWE AG a Uniper SE. Uvedení takových zařízení do provozu je rychlejší a levnější, než kdyby byly terminály na souši. Systém totiž vyžaduje pouze pronájem plavidla, úpravy infrastruktury na pobřeží a na moři a napojení na síť potrubí v zemi. „Zaručení bezpečnosti dodávek plynu v dlouhodobém horizontu jde ruku v ruce s rozvojem infrastruktury pro LNG,“ dodal Habeck.

Pro Česko je klíčové, aby si zajistilo v některém z chystaných terminálů podíl – tento cíl si vláda Petra Fialy (ODS) stanovila už v programovém prohlášení. „Budeme se snažit získat podíl na terminálu LNG v sousední zemi, abychom měli přístup k více zdrojům,“ stojí v dokumentu. Ze sousedních států jsou tak ve hře kromě Němců také Poláci.

Podmínkou je, aby z terminálu bylo možné dopravit surovinu do tuzemské plynárenské soustavy. Výstavba německých terminálů je plánovaná na severozápadě země ve městě Brunskbüttel, které se nachází poblíž ústí řeky Labe do Severního moře.

„Tato lokalita by vůbec nemusela být nevýhodná. Pokud by skutečně došlo k zastavení ruských dodávek plynu na severozápad Německa a do Nizozemska, z ústí plynovodu Nord Stream 1 vede plynovod Nel, který právě umožňuje dodávky směrem na Nizozemí,“ uvedl dříve pro SZ Byznys analytik plynárenství ze společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek.

To znamená stejným směrem, kde by měly vzniknout nové LNG terminály. „Pokud už nebudeme plynovod potřebovat pro ruské dodávky, bude prázdný a stačí jen otočit kompresorovou stanici a vtláčet plyn z LNG terminálů opačným směrem, tedy k Baltskému moři,“ vysvětluje Kocůrek.