Článek
Ještě na začátku května statistici předpokládali, že česká ekonomika za první tři měsíce letošního roku poklesla o 0,2 procenta. Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) to ale bylo o meziročně o 0,4 procenta.
Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí roku 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval.
Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Pozitivní vliv naopak měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka.
„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního vývoje HDP v 1. čtvrtletí rostoucí zahraniční poptávka a spotřební výdaje vládních institucí. Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu,“ komentoval údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
„Meziroční HDP klesá a další vyhlídky nejsou zrovna nejlepší. Spotřebu domácností silně ovlivňují zvýšené výdaje zejména na základní potřeby spojené s bydlením a jídlem, takže logicky méně utrácíme za zbytné věci. Naše peněženky by se ale výhledově s poklesem inflace mohly znovu naplnit. Co nás ale netěší, je pohled do Německa, kde nejsou čísla úplně pozitivní. Tamní HDP mezikvartálně pokleslo, a náš západní soused se tak dostal do technické recese. Je přitom známo, že naše hospodářství do jisté míry kopíruje vývoj v Německu. Výhled tedy stále není příznivý,“ reagoval ny aktuální čísla Miroslav Šilhan, ředitel, investiční skupina LOGeco.
Češi stále šetří a málo nakupují
Výdaje na konečnou spotřebu klesly od ledna do konce března mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 3,2 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 1,2 procenta. „Pokles nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb,“ uvedli statistici. Meziročně klesly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 6,4 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,9 procenta a meziročně o 3,9 procenta.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se mezičtvrtletně zvýšila o 0,8 procenta a meziročně o 1,1 procenta. V mezičtvrtletním srovnání k růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Horší výsledek byl v peněžnictví a pojišťovnictví. Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílel průmysl, činnosti v oblasti nemovitostí a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Negativní vliv mělo stavebnictví a rovněž obchod, doprava, ubytování a pohostinství.
