Článek
Česká vláda měla v plánu velkou půjčku od Evropské komise, která měla pomoci státnímu rozpočtu. Původně se mluvilo o sumě 137,4 miliardy korun. Na dnešním jednání vlády ale ministři rozhodli, že si půjčí jen 19,4 miliardy. Velikost půjčky od počátku kritizovali někteří ekonomové, podle kterých i přes svou výhodnost ve výsledku znamená pro stát další dluh.
Peníze by měly podle nového návrhu obdržet ministerstva pro místní rozvoj, vnitra a průmyslu a obchodu. Původní návrh počítal s 137,4 miliardy korun. Žádost české vlády posoudí EK.
Podle informací ČTK by mělo ministerstvo pro místní rozvoj získat 8,4 miliardy, vnitro osm miliard a resort průmyslu a obchodu tři miliardy korun. Peněz z půjčky se naopak vzdala ministerstva životního prostředí, dopravy, školství, práce a sociálních věcí a zdravotnictví.
Ministerstvo vnitra v původním návrhu počítalo s využitím peněz z půjčky ve výši 6,5 miliardy, na nejnákladnější položku - kybernetickou bezpečnost - by ale nyní mělo přibýt dalších 1,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo půjčku využít na podporu projektů v mikroelektronice a komunikační technologii a na koinvestiční fondy pro rozvoj strategických technologií. Ministerstvo pro místní rozvoj by pak peníze mělo dát na dostupné bydlení.
Ministerstvo životního prostředí se vzdalo půjčky za podmínky, že dostane na program Nová zelená úsporám jiné půjčky z emisních povolenek v letech 2024 a 2025, a to vždy ve výši deset miliard korun. Resort dopravy nebude z půjčky hradit reformy a investice v železniční dopravě. Školství počítá s jinými zdroji na reformu školství. Ministr Mikuláš Bek (STAN) dopoledne avizoval, že financování reforem ozřejmí v pondělí 4. září společně s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Ministerstvo práce a sociálních věcí odstoupilo od podpory sociální infrastruktury ve výši pěti miliard korun, zdravotnictví nevyužije plánovanou půjčku 3,3 miliardy korun.
Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně s žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a nastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše.
Vláda ustoupila
Oznámení půjčky v původní velikosti vyvolalo kritiku od některých ekonomů. Například člen Národní rozpočtové rady Petr Musil na ní viděl řadu problémů. „V první řadě je třeba jasně a nahlas říci, že půjčka znamená dodatečný dluh Česka. Vztáhneme-li jej k poslednímu známému nominálnímu HDP, vzroste veřejný dluh o více než dva procentní body,“ napsal Musil v komentáři pro SZ Byznys.
Půjčka podle něj totiž dopadne na hospodaření veřejných financí v letech 2024 až 2026, kdy má být čerpána, a to negativně. Schodek veřejných rozpočtů bude v případě rovnoměrného čerpání každoročně vyšší o 0,2 až 0,6 procenta HDP, v závislosti na tom, zda ony dvě třetiny půjčky česká vláda půjčí pouze soukromým subjektům, jako jsou firmy a domácnosti (0,2 procenta HDP), nebo jiným veřejným institucím, jako jsou kraje a obce (0,6 procenta HDP), uvedl ekonom.
„V neposlední řadě je třeba upozornit, že půjčka z Bruselu bude omezovat jiné výdaje, které by jinak Česká republika realizovala či mohla realizovat, a to z jednoduchého důvodu. Půjčka je již totiž obsažena v takzvané Rozpočtové strategii, jež tvoří závazný a nepřekročitelný rámec výdajů, které český erár může až do roku 2026 utratit,“ napsal Musil.
Aktualizovali jsme o potvrzení snížení výše půjčky.
