Článek
Převzetí páteřních plynovodů je schváleno a podepsáno. Firmu NET4GAS převezme od zahraničních vlastníků státní podnik ČEPS, který už spravuje obdobnou infrastrukturu pro rozvod elektřiny.
Obchod ve středu schválila vláda, dva dny se ale čekalo na podpis kupní smlouvy na straně prodávajících, což jsou napůl německá pojišťovna Allianz a napůl fondy Borealis se sídlem v Nizozemsku. Kvůli čekání na podpis dosud nebyla známa cena.
Ta bude činit tři až pět miliard korun v závislosti na budoucím fungování podniku. Podle dostupných informací jde o podstatně větší částku, než kolik činila konkurenční nabídka od holdingu EPH Daniela Křetínského. Ten chtěl plynovody také, stát ho ale přeplatil s odůvodněním, že jde o bezpečnostní otázku.
„Sjednaná kupní cena je složena ze dvou částí – první část ve výši 3 mld. Kč bude uhrazena při dokončení transakce. Druhou část ČEPS zaplatí v případě splnění ekonomických výkonnostních parametrů NET4GAS ve dvou splátkách, a to do výše maximálně 2 mld. Kč. Transakce bude hrazena z vlastních zdrojů společnosti,“ uvedl v písemné tiskové zprávě šéf ČEPS Martin Durčák.
Za stát vedl vyjednávání ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN), výsledná cena je podle něj „spravedlivá“ a stvrzená třemi znaleckými posudky. Navíc pro stát má podnik podle Síkely strategickou hodnotu s ohledem na spolehlivé dodávky plynu a budoucí plány v energetice. „Energetika může být i zneužívána jako zbraň. Za společnost NET4GAS není náhrada, jestliže chceme do České republiky dovážet plyn a zajistit energetickou bezpečnost naší země,“ uvedl Síkela.
Hádankou je, co bude nyní s dluhy přebírané společnosti. Ty činí 33 miliard korun. NET4GAS je sice v zisku, ale sám si s dluhy těžko poradí. Po ruském vpádu na Ukrajinu totiž firma přišla o své hlavní podnikání – transport ruského plynu dál do Evropy. Dluhy nabrala ještě před válkou v sázce na rozvoj tranzitního byznysu. Odpojení Ruska ale plynařskou mapu EU radikálně přepsalo a nechalo NET4GAS mimo hlavní proud – z loňských tržeb ve výši 12,6 miliardy zbylo letos v pololetí jen 1,6 miliardy. Proto byl podnik na prodej.
Co bude s dluhy NET4GAS?
„Firma má nyní hotovost v hodnotě necelých 7 miliard korun a dluhy ve výši 33 miliard korun… Dluhy nejsou splatné hned, první část je splatná v roce 2025. Tehdy má firma splatit celkem 9,7 miliardy korun a splatnost všech dluhů je rozložena až do roku 2031. Vzhledem k peněžním prostředkům na účtech firmy je zřejmé, že v tuto chvíli nejsou nutná žádná ‚záchranná‘ opatření.“ (Zdroj: Ministerstvo průmyslu, otázky a odpovědi ke koupi NET4GAS)
Daniel Křetínský kontroluje přes své firmy navazující plynařskou infrastrukturu na Slovensku. O český NET4GAS soutěžil i před deseti lety při poslední změně vlastníka a teď o firmu usiloval znovu ve vidině sloučení celé někdejší federální sítě. Jeho holding EPH měl podle dostupných informací s Allianz a Borealis rozjednaný širší obchod, do kterého zkoušel vtáhnout i věřitele NET4GAS vystrašené špatnými ekonomickými vyhlídkami firmy.
Plán vypadal tak, že by Křetínský převzal polovinu NET4GAS a přiměl věřitele k tomu, aby se části dluhů vzdali – v naději, že tím odvrátí bankrot přetížené firmy a dostanou zpět aspoň něco. Motivací pro Allianz a Borealis coby akcionáře měla být šance zpeněžit aspoň polovinu neperspektivního podniku. Česká vláda se ale takového vývoje zalekla a ve strachu z dalšího kolapsu á la Bohemia Energy přišla s nabídkou, která je pro stávající vlastníky i věřitele výhodnější.
Síkela – stejně jako ostatní ministři – berou koupi jako strategický krok k posílení jistot v situaci, kdy plyn zůstává pro zdejší energetiku zásadním zdrojem. Uhlí čeká útlum, investice do jádra a obnovitelných zdrojů jdou pomalu. Variantu, že by plynovody dál patřily soukromníkům, jak je to třeba v Německu nebo právě na Slovensku, a že by je stát jako doposud kontroloval skrze regulační orgány, vláda líčí v nynější době jako příliš rizikovou.
Hrozbu, že NET4GAS sám těžko na své dluhy vydělá, bude s věřiteli probírat i stát coby nový vlastník. Není vyloučeno, že je donutí k částečnému oddlužení, stejně jako to měl v plánu Křetínský.
Tak či tak Síkela dává podniku velkou budoucnost. Za jeden z důležitých faktorů považuje nejistotu ohledně budoucího tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Česko na této trase už závislé není, plyn sem už před válkou proudil hlavně ze západu přes Německo. Jenže pro Slovensko, Maďarsko nebo Rakousko je ukrajinská trasa dál zásadní. Smlouva o tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu příští rok končí – a kdyby země zůstaly ve válce a plyn z východu přestal proudit, NET4GAS může podle Síkely zafungovat jako důležitá pojistka pro střední Evropu.
Privátní vlastnictví by tomuto vývoji samo o sobě nijak nebránilo. Ve hře jsou ale ještě další, vzdálenější vize. Místo zemního plynu má jednou v Evropě nastoupit vodík vyráběný chemickou cestou v době slunečných a větrných dnů, tedy z přebytků obnovitelné energie. Představa je taková, že tímto palivem se bude jednou ve velkém ředit zemní plyn a že směs poteče dnešním potrubím.
Velkým výrobcem vodíku se může do budoucna – v rámci unijních investic do poválečné obnovy – stát Ukrajina. Pak by transportní roura přes Česko do Německa nabyla nového významu. Stávající infrastruktura ale musí před nástupem vodíku projít rozsáhlou modernizací. Podle Síkely to půjde snáz, pokud NET4GAS bude státní. Jednodušší prý bude i čerpání unijních fondů, určených na evropskou energetickou transformaci.
