Startupy mají budoucnost. Nadšení brzdí byrokratický stát a nedostatek lidí

Máte nápad? Vidíte řešení problému, které ostatní nevidí? Pro většinu zakladatelů českých startupů je právě toto dobrá motivace k založení firmy. Očekávané bohatství oním pomyslným motorem, který nově zrozený podnik pohání vstříc nástrahám trhu, většinou nebývá. Vyplývá to z ankety poradenské společnosti Deloitte, která v druhé polovině roku 2021 mapovala motivace i aktuální kondici převážně technologicky zaměřených startupů sídlících v České republice. Finanční prospěch uvedlo v průzkumu jako zásadní motivaci pro zakládání firmy pouze 9 % respondentů. Mnohem častěji, u celé třetiny dotázaných, byla impulzem k rozhodnutí nastartovat vlastní byznys potřeba změnit zaměstnání.

Podle Jiřího Sauera, partnera v oddělení Audit & Assurance společnosti Deloitte ČR, jsou v průzkumu uvedené motivace zakladatelů českých startupů jednoznačně pozitivním signálem pro českou ekonomiku: „Inovace, chytrá řešení a světově unikátní nápady jsou přesně tím, co teď naše ekonomika potřebuje. Vyspělé úrovni nás přiblíží mnohem rychleji než schopnost přilákat zahraniční investici příslibem nízkých nákladů.“ Globální automobilku v ČR založíte stěží, lídrem zcela nového odvětví se ale český startup stát může. A proto je podle Sauera důležité české startupové prostředí podporovat. Deloitte nejrychleji rostoucí technologické firmy střední a východní Evropy každoročně oceňuje v soutěži Technology Fast 50.

Jakkoliv se v souvislosti se startupy hlasitě a s oblibou hovoří o lákavých příležitostech k investování, čeští podnikatelé se v začátcích spoléhají především na vlastní zdroje. Základní kapitál často tvoří prostředky získané od rodiny či příbuzných. Jen 5 % respondentů průzkumu si na rozjezd svého podnikání vzalo půjčku v bance.

V dalších fázích podnikání jsou ale investoři i pro české startupy zásadní. „V případě expanze téměř tři čtvrtiny českých startupů potřebují vstup investora do firmy,“ popsal situaci Jiří Sauer. Jak obtížné je získat investora popsali zakladatelé českých startupů na stupnici od 1 do 10 v průměru číslem 5,33.

Investora na začátku loňského roku získal i knižní online antikvariát Knihobot. Hledat ho ale nemusel, má totiž perfektní službu. Neboli skvělý nápad. „My jsem ani investora nehledali. Miton si nás vyhlédli sami, protože to, co děláme, je zajímá. Jak sami říkají, je jim sympatické dávat věcem z druhé ruky nový život,“ řekl v rozhovoru poskytnutém Seznam Zprávám spoluzakladatel Knihobotu Pavel Pekař. Za 15 miliónů korun získala investiční skupina Miton, do jejíhož portfolia už patří třeba Driveto, Rohlík.cz nebo Glami, v jeho firmě třetinový podíl. Pekař a jeho společníci potřebují přijmout hodně nových lidí, ty Knihobot nyní potřebuje ze všeho nejvíc, také musejí rozšířit sklady. Milton však k dalšímu rozvoji extrémně úspěšného online antikvariátu přispěje i svým know-how z oblasti e-commerce. „Doposud jsme všechno objevovali sami. To sice má svojí cenu, ale se zkušenostmi, které do našeho podnikání vkládá Milton, teď hodně věcí urychlíme a zefektivníme,“ uvažuje Pavel Pekař.

Vstup investora do firmy tedy zdaleka nemusí znamenat pouze finanční injekci. Řada investičních společností se vedle posílení ekonomické stránky podporovaných startupů zaměřuje i na poskytování poradenství a mentoringu, čehož si právě expandující firmy cení. Situací, kdy se hodí rady mentora z velké společnosti, může být uvádění produktu či služby na zahraniční trhy. Zkušenosti se však hodí třeba i v managementu lidských zdrojů i při řízení samotné firmy. „Skoro polovina startupů oslovených v rámci našeho výzkumu v určité fázi své existence potřebovala pomoc odborných poradců,“ připomíná Jiří Sauer.

Mnohé startupy volí i cestu outsourcovaných služeb například daňového a právního poradenství, finančního controllingu, ale outsourcují třeba i obchod a marketing. Na trhu fungují startupové inkubátory, laboratoře, seed fondy nebo coworkingová centra, vloni se soukromými subjekty tohoto typu spolupracovalo 39 % dotázaných startupů.

A přestože státní podpora je podle průzkumu považována spíš za slabé místo startupového prostředí, nabízí firmám své služby i státní agentury, jako je CzechInvest, CzechTrade, JIC a další.

Kromě problémů spojených s počátečním financováním se české startupy nejvíce potýkají se státní byrokracií, především při startu firmy. Jako největší potíž to uvedlo celých 52 % respondentů, ale vadí jim také vysoké zdanění práce.

Nepružná komunikace se státní správou, pomalá digitalizace a technologická nekompetentnost úředníků je problémem, který trápí velkou část zástupců technologicky zaměřených firem. „Úředníci velmi často nejsou zvyklí používat sami digitální nástroje. Zaměstnancům finančního úřadu jsem já sám ukazoval, co lze vyřešit přes Portál občana. Oni o jeho existenci neměli ani tušení a nutili mě fyzicky řešit papíry, které lze vyžádat elektronicky. Můžeme mít milion digitálních nástrojů pro občany, ale pokud je nebudou využívat ani úředníci, tak se z místa nepohneme,“ odpověděl na otázku hodnocení komunikace s úřady jeden z respondentů. Uvítal by například předem připravené, na internetu dostupné vzory právních dokumentů potřebných pro založení firmy, stejně jako možnost zjistit si na jednom místě veškeré podrobnosti o potřebných úkonech začínajícího podnikatele.

Slovy popsanou realitu potvrzují i čísla v Indexu DESI z dílny Evropské komise. Ten v jednotlivých zemích EU každoročně hodnotí mimo jiné i stav e-governmentu a Českou republiku neukazuje tam, kde bychom si ji přáli vidět. Celkově nejvyspělejší digitální ekonomiku měly v minulém roce v EU Dánsko, Finsko, Švédsko a Nizozemsko, následují Irsko, Malta a Estonsko. Nejnižšího skóre DESI dosáhlo Rumunsko, Bulharsko a Řecko, Česko se se značným odstupem dívá na průměr EU.

K úspěchům v digitalizaci státní správy lze ale počítat spuštění Portálu občana, elektronických daňových přiznání, e-neschopenky nebo e-receptu. Před čtyřmi lety prezentovaný plán s názvem Digitální Česko přesto zůstal z velké části jen na papíře.

59 % dotázaných zástupců českých startupů uvedlo, že jim ve firmě schází kvalitní lidé.  80 % firem si zaměstnance hledá přes inzeráty na webových portálech, 66 % zaměstnavatelů vychází z referencí a doporučení a 48 % využívá sociální sítě. Kvalitní lidé jsou přitom pro úspěch firmy naprosto zásadní, na tom se shodlo 80 % startupů.

Obrovský hlad po lidech potvrzuje i Tereza Vyhnanovská, PR manažerka StartupJobs. Zdůrazňuje však, že zájem se týká převážně lidí se zkušenostmi ze seniorních pozic. Platí to napříč všemi obory a samozřejmě se to netýká pouze startupů, například v prostředí velkých korporací tomu není jinak.

Přesto startupy v tomto ohledu jistá specifika mají. Své potřeby po nových posilách se jim podle Vyhnanovské daří uspokojovat o něco lépe než jiné. „Loňský rok byl rekordní co do počtu vystavených nabídek i přihlášených kandidátů a zvýšil se také počet startupů, které úspěšně našly nové kolegy.“ Svět mladých inovativních firem je totiž schopný velmi rychle reagovat na nové, třeba i bezprecedentní situace, kdy přistoupí i na velmi rozličné formy spolupráce, jako jsou remote jobs – práce na dálku ze zahraničí, zkrácené úvazky i další. Tento typ zaměstnavatelů také často dokáže nabídnout kvalitní benefity podle toho, co pracovníci opravu chtějí (neomezená dovolená, zkrácený pracovní týden atp.) „To je pro kandidáty veliké lákadlo, které funguje. Klasický korporátní systém bude obdobné podmínky schopen nabídnout se zpožděním možná i let,“ myslí si Vyhnanovská.

StartupJobs je pracovní portál pro startupy, na němž v současnosti inzeruje více než 1 800 firem, za loňský rok jich přibylo 629. V roce 2021 zde našly práci 4 tisíce uchazečů. „Pandemie velmi urychlila digitalizaci a rozvoj technologických firem, i díky tomu jsme vloni evidovali rekordní množství vystavených nabídek.“