Článek
Vláda schválila definitivní návrh rozpočtu na rok 2023 jednomyslně a do Sněmovny ho odešle před koncem týdne.
První verze rozpočtu, která byla zveřejněna počátkem září, doporučovala výdaje ve výši 2019,5 miliardy korun. Konečná verze, kterou v pondělí projednal Fialův kabinet, už počítá s částkou 2223 miliard. Nejvíc, o plných 100 miliard se náklady státu zvyšují zavedením stropu na cenu energií, která by pro domácnosti a menší podniky neměla v příštím roce překročit 6 korun za kilowatthodinu elektřiny a poloviční taxu za kilowatthodinu plynu.
„Na příjmové straně tuto položku kompenzuje mimořádný příjem 100 miliard korun, který se skládá z windfall tax, tedy z mimořádného zdanění neočekávaných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví,“ vysvětluje zpráva Ministerstva financí, jak se cenový strop bude financovat. Neupřesňuje ovšem, jestli se zdaní neočekávané zisky až v příštím roce, anebo se zpětnou platností už za letošek.
„Máme hotový návrh upravený dle dosud publikovaných parametrů Evropské komise. Konečné nařízení ale Komise oficiálně zveřejní teprve koncem tohoto týdne. Teprve poté do něj zapracujeme náš návrh,“ vysvětlil ministr Stanjura (ODS), proč si detaily dosud nechává pro sebe.
Státní rozpočet v krizových letech
Údaje v miliardách korun
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2022 | 2023 | 2023 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| skut. | skut. | skut. | rozpočet | novela | 1. verze | 2. verze | |
| Příjmy | 1523,2 | 1475,5 | 1487,2 | 1613,2 | 1678,3 | 1749,5 | 1928 |
| Výdaje | 1551,7 | 1842,9 | 1906,9 | 1893,2 | 2008,3 | 2019,5 | 2223 |
| Schodek | -28,5 | -367,4 | -419,7 | -280 | -330 | -270 | -295 |
Zdroj:
Pro léta 2019, 2020 a 2021 skutečný Státní závěrečný účet (skut.)
Pro rok 2022 platný rozpočet schválený sněmovnou v dubnu resp. novela rozpočtu schválená vládou v červenci
Pro rok 2023 první verze rozpočtu publikovaná 1. září 2022 ministerstvem financí, resp. druhá verze schválená 26. září na vládě
Rozpočtová vynalézavost
Proti první verzi rozpočtu se také o 60 miliard zvýšily příjmy Ministerstva práce a sociálních věcí. Tím vláda především pokryje nezbytné zvýšení důchodů, příspěvku na bydlení a dalších dávek na pomoc potřebným v časech rekordní inflace. Třetina z mimořádného příspěvku pro ministra Mariana Jurečku (KDU-ČSL) ovšem půjde na nově zavedenou položku s názvem „výchovné“. Označuje částku 500 korun, kterou dostane každá žena jako měsíční příplatek k penzi za jedno vychované dítě. První návrh rozpočtu přitom tuto novou dávku nezmiňuje.
Třiadvacet miliard korun navíc na platech pomůže přežít krizi státním zaměstnancům, zvláště učitelům a policistům. Celkem deset miliard navíc na podporu bydlení a kultury dostanou ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a ministr kultury Martin Baxa (ODS). Ještě větší úspěch zaznamenal šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS). Zvýšením příjmů o 30 miliard se dostal na celkovou částku 115 miliard, která vyrovná rekord dopravního rozpočtu dosažený v letošním roce.
Také výdaje na dávky, platy zaměstnanců a dopravní investice budou pokryty ze zdrojů energetického sektoru. „Částku 24–25 miliard si stát vyžádá jako dividendu od energetické firmy ČEZ,“ uvedl ministr Stanjura v rozhovoru pro ČT. Dalších padesát miliard inkasuje státní pokladna od Modernizačního fondu, kde se shromažďují výnosy z povolenek za spalování uhlí. Proti rozpočtové verzi z počátku září se jenom mírně zvýšil odhad daňových příjmů.
Díky vynalézavosti v oblasti příjmů bude nutné zvýšit dosud plánovaný deficit 270 miliard maximálně o dalších 25 miliard korun. Ovšem i s tím je ministr Stanjura podle vlastních slov nespokojen: „Schválili jsme rozpočet se schodkem na míli vzdáleným od představy, se kterou jsem na Ministerstvo financí přicházel. V současné energetické krizi ale dostane záchrana občanů, veřejného sektoru i firem přednost před fiskální disciplínou,“ vysvětlil, proč to nejde jinak.
