Slintavka a kulhavka: Zákaz pro další země, připravená je armáda

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zákaz dovozu skotu, prasat, ovcí, koz a živočišných produktů se kvůli riziku slintavky a kulhavky (SLAK) rozšíří i pro Dolní Rakousko a Burgenland. Na brífinku po jednání Ústřední nákazové komise to oznámil ministr zemědělství Marek Výborný. Pro případ, že by se nákaza dostala do ČR, jsou podle něj aktivovány pohotovostní plány a o spolupráci požádal také armádu.

Zároveň se zavádí zákaz vstupu veřejnosti do obor v Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Rozšíří se také mimořádné kontroly vozidel nad 3,5 tuny převážejících zvířata nebo živočišné produkty. Ty budou od pátku platit také pro hraniční přechody Hatě a Mikulov. Vybraná vozidla tam budou muset projet dezinfekčním pásem. Vozidlům nad 3,5 tuny, která ze Slovenska a Maďarska převážejí zvířata, se budou dezinfikovat kola i podvozek.

„Obecně je to posun kupředu. Každé zpřísnění, které pomůže eliminaci rizika, je samozřejmě vítáno. Nicméně bychom byli rádi, aby se šlo ještě dál. Samozřejmě je nám jasné, že realizace není vůbec jednoduchá, že závisí na kapacitách lidských, finančních a dalších možnostech státních orgánů. Nicméně ty obavy našich členů, našich chovatelů jsou tak silné, že nám nezbývá nic jiného než pana ministra vyzvat, aby tak učinili,“ uvedl pro redakci SZ Byznys ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát.

Svaz ministrovi ve středu poslal dopis, ve kterém vyjadřuje své obavy ze zavlečení nákazy SLAK na území Česka. Je podle něj nezbytné zavést plošnou důslednou dezinfekci vozidel v silniční dopravě a ideálně také osob v železniční a letecké přepravě.

„Stojíme nohama na zemi a je nám jasné, že je to složité. Ale obavy chovatelů z nákazy jsou tak obrovské, že je to jediný logický požadavek, který vůči panu ministrovi, respektive státní správě, můžeme mít,“ dodává s tím, že na požadavky budou tlačit.

„Jak bude nákaza postupovat, což se bohužel asi dá očekávat, byť by si to nikdo nepřál, tak předpokládám, že i stát ještě přitlačí. Nechtěli bychom se ale dočkat toho, že se sem ta nákaza dostane. Potom zjistíme, že jsme neudělali maximum, co jsme udělat mohli, a ve finále ty ekonomické ztráty a další budou výrazně větší, než kdyby se do těch preventivních opatření na úrovni celé republiky investovalo hned v prvopočátku,“ myslí si Malát.

Chovatelé vnímavých zvířat z obavy před nákazou zavádějí předběžná opatření. Za zodpovědný přístup je pochválil také ministr Výborný. Zároveň ale upozornil, že na Slovensku neprobíhá vše tak, jak by mělo. Slovenského ministra proto požádal o to, aby už nedocházelo k pochybením, jako když Slovensko převáželo utracená zvířata bez dostatečné ochrany.

Podle šéfa zemědělské organizace JTZE, jednoho z největších zemědělských podniků v ČR, Jana Šimka není SLAK jen ekonomické riziko, ale zvířata při nákaze také velmi trpí. Farmáři podle něj proto berou riziko extrémně vážně.

„Náš ředitel pro JTZE Horní Moštěnice pochází z Anglie, kde to před 25 lety zažil a viděl, jak to bylo hrozné. Zavedli jsme mnoho opatření, ale vidíme, že z Maďarska do Slovenska se to dostalo vzduchem přes Dunaj, čemuž se zabránit úplně nedá. V žádném případě to není jen finanční ztráta. Lidé, kteří v chovu pracují deset a více let, berou zvíře jako vlastní dítě,“ vysvětluje a dodává, že jsou připraveni spolupracovat se státními orgány.

V případě zavlečení nákazy do Česka by se podle ministra Výborného kolem lokalizovaného ohniska stanovilo tříkilometrové ochranné pásmo. V tom by se musela zvířata utratit a posléze by se zavedlo také desetikilometrové dozorové pásmo. Kroky by se podle něj koordinovaly s hasiči nebo armádou. Na případné spolupráci je domluvený s ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou.

Na nákazu je v Česku připraveno také šest asanačních podniků. Výborný ale na konferenci upozornil, že jsou v dlouhé dojezdové vzdálenosti. V případě nákazy na Moravě podle něj připadají v úvahu pouze tři z nich. Jinde by se situace mohla řešit jako na Slovensku a v Maďarsku. Určila by se místa, kde by se zvířata pohřbila tak, aby nebyla poškozena podzemní voda a nedošlo k dalším ekologickým škodám.

„Riziko je obrovské z hlediska zavlečení. Sníží se v okamžiku, kdy veškerá zvířata budou utracena, neškodně odstraněna v asanačním podniku nebo zahrabáním, proběhne dezinfekce a uběhne třicet dní od posledního takového případu,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání Ústřední nákazové komise ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Jak je nákaza nebezpečná a jak přísná tedy musí být ochranná opatření, ukazují například kroky, které zavedl právě zemědělský podnik JTZE:

a) Zamezení přístupu cizích osob a dopravních prostředků – oplocení, ohradník, pásky, zavírání přístupových bran.

b) V místě vjezdu do areálu – vysypat chlorové vápno, přes které budou jezdit dopravní prostředky.

c) V místě vstupů do budov – dezinfekční rohože.

d) Osobní ochranné pracovní prostředky – návleky na boty, jednorázové pracovní obleky – zejména pro lidi, co přijdou do přímého styku se zvířaty.

e) Nutné porážky – zajistit, aby firmy, které je zajišťují, nejezdily přímo do areálu farem.

f) U jateckých vozů požadovat protokol o vyčištění a dezinfekci vozidla.

g) Vést evidenci dopravních prostředků a osob, které navštíví farmu.

h) Do odvolání omezit zbytné návštěvy farem.

Doplnili jsme o další informace a vyjádření.