Článek
Chystané zvýšení zelené přirážky v cenách elektřiny rozhádalo průmyslové svazy a vládu, kterou doposud podnikatelský sektor bral spíš za svého spojence. Firmám vadí, že končí letošní příspěvky na energie ze státního rozpočtu, ale hlavně že se na velké odběratele přesune větší porce plateb na podporu obnovitelných zdrojů.
„Jako by vláda nepochopila, jak Evropa tyto poplatky nastavuje. I když jde cena elektřiny dolů, my budeme platit víc, což brutálně sníží konkurenceschopnost našich firem,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Svaz sdružuje přes dva tisíce domácích podniků a spolu s Hospodářskou komorou je v politice hlavní nátlakovou silou zastupující firemní sektor. Hned na úvod veletrhu svaz uspořádal vlastní sněm, kde byl premiér Fiala hlavním hostem spolu se čtyřmi ekonomickými ministry.
Místo standardní vstřícnosti a zdvořilostních frází Rafaj zahájil sněm kriticky, kromě zdražení energií pro průmysl, kde Fialu vyzval ještě k opakovanému jednání, si stěžoval na průtahy ve výstavbě dopravy a zvyšování daní. „Tahle země nestojí na křižovatce, ale jezdí dokola na kruhovém objezdu,“ uvedl Rafaj.
Fiala na kritiku reagoval tím, že jeho vláda převzala zemi v kritické době, takže musí investovat do bezpečnosti a energetiky, a že na firmy myslí v otázkách zajištění energetické bezpečnosti, „Bez bezpečnosti není žádná prosperita,“ prohlásil na sněmu Fiala. Firmám slíbil pomoc v tom, že vláda uvolní restrikce pro vstup zahraničních pracovníků a nebude škrtit výdaje do dopravní infrastruktury.
Zvýšení korporátní daně z 19 na 21 procent podle Fialy většina podnikatelů chápe, a to i proto, že jinde v Evropě jsou běžné i vyšší sazby.
U elektřiny chce vláda od ledna odbourat velkou část dotací s odůvodněním, že podpora byla letos jen dočasná. Ceny samotných energií už jdou dolů, zvedat se ale bude zbylá část faktury, kam patří právě příspěvek na provoz obnovitelných zdrojů, poplatky pro distributory nebo platby za ztráty v síti. Tyto regulované platby na sebe vzal letos z velké části stát, což ale končí.
Na domácnosti se od léta vrátí poplatek 599 korun za megawatthodinu, tedy na úroveň, jaká platila ještě začátkem loňského roku. U firem se ale tyto platby posunou výš, než kde dřív byly, tak aby vláda ušetřila v rozpočtu. Zároveň skončí dotování poplatků za distribuci a provoz páteřní sítě.
Výsledkem má být podle odhadů Ministerstva průmyslu zdražení elektřiny pro domácnosti v celkovém součtu zhruba o deset procent. Finální vzestup bude záviset na rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, který by měl na vládě fungovat nezávisle a regulované složky – jako jsou právě distribuční platby – má vyhlásit v následujících týdnech.
U firem ale hrozí větší zdražení. Energeticky nejnáročnější firmy, které doposud těžily z množstevních slev na zelené poplatky, čeká podle odhadů Svazu průmyslu zvýšení cen za energie až v násobcích. Průmyslníkům vadí hlavně to, že v Německu nebo na Slovensku se zelené platby na firmy nepřenášejí v takové míře.
Vláda podle Fialy letos na nejrůznější formy pomoci s energiemi utratí 110 miliard korun. Pro příští rok, kdy už odpadnou mimořádné příjmy z wind-fall daní, se v rozpočtu počítá s částkou 9,3 miliardy. „Chápu, že to není dobrá zpráva pro mnohé z vás, ale je to jediná cesta kterou nám rozpočet umožňuje,“ prohlásil před průmyslníky Fiala.
Potvrdil ale, že u největších odběratelů, kde dříve existovala možnost neplatit zelené poplatky v plné výši podle počtu odebraného proudu, je ještě ochoten se Svazem průmyslu jednat a „hledat cesty pro ty energeticky náročné podniky“.
