Slavná univerzita se dohaduje s firmami, kdo vlastní název Cambridge

V roce 2017 požádal podnikatel Tahl Holtzman o ochrannou známku na název své společnosti Cambridge NeuroTech. Myslel si, že proces bude „hračka“, a čekal, až se uzavře okno pro případné námitky, popisuje jeho anabázi server BBC.

Ale „v poslední den – pět minut před půlnocí“ se dozvěděl o formálním odporu „kancléře, magistrů a učenců Cambridgeské univerzity“.

Holtzman byl zmatený, když zjistil, že univerzita si nárokuje práva na „vlastní slovo ‚Cambridge'“. „Je docela bizarní, když si nějaký subjekt nárokuje, že vlastní zeměpisnou polohu,“ říká pro BBC 45letý Holtzman. „Je to něco na způsob lordů, kdy platí ‚já jsem pánem tohohle - já vlastním Cambridge‘, podivuje se.

„Myslím si, že v cambridgeské bublině je neužitečné - ba přímo škodlivé -, aby univerzita potlačovala začínající podniky, které chtějí zcela oprávněně říkat: ‚Sídlíme v Cambridge, proto je to součást našeho obchodního jména a ochranné známky‘.“

Univerzita sice zpochybňuje tvrzení, že „vlastní Cambridge“, ale přitom vlastní ochranné známky se slovem „Cambridge“ v několika kategoriích, a to jak pro zboží, tak i pro služby.

Tyto ochranné známky se týkají stovek položek od „univerzitních vzdělávacích služeb“ a „výukových přístrojů a nástrojů“ až po „samolepky“, „bible“ a „satelitní telefony“.

Když univerzita poprvé požádala o registraci ochranné známky, tvrdila, že slovo „Cambridge“ se často používá k označení univerzity nebo její práce, což ochranné známce dodává takzvanou „získanou rozlišovací způsobilost“.

To znamená, že instituce se může pokusit zabránit ostatním v používání slova „Cambridge“, pokud se domnívá, že by to mohlo poškodit její značku. Společnosti, které působí v nesouvisejících oborech, ale mohly název města používat ve svých názvech.

Holtzman serveru BBC popsal, že 18 měsíců trvající právní bitva už stála jeho společnost 30 000 liber (855 000 korun), po níž jí sice bylo povoleno zaregistrovat ochrannou známku pro zboží, ale už ne pro služby. Dodává, že název „Cambridge NeuroTech“ byl „nejpřirozenější volbou“ pro společnost, která navrhuje vybavení pro neurovědecký výzkum.

„Sídlím v Cambridge a ‚neurotech‘ je zkratka pro neurotechnologii,“ říká. „Nechtěl jsem ji nazvat ‚Oxford NeuroTech‘.“

Holtzman tvrdí, že univerzita v jeho případě předložila 350 stran důkazů, což jeho firmě logicky zvýšilo náklady na právní služby. „První, co mě napadlo, byl David a Goliáš,“ říká. „Mohou vás přeplatit a je jim jedno, jak dlouho to bude trvat.“

Univerzita se postavila proti dalším žádostem o ochrannou známku, mj:

Tony Cooke, výkonný ředitel společnosti Cambridge Clinical Laboratories, BBC popsal, že jeho společnost vynaložila 26 000 liber (740 000 korun) na registraci ochranné známky. Právníci univerzity argumentovali například tím, že název navrhovaný společností je „velmi znepokojující“.

Podle Cookea bylo od univerzity „arogantní“ a „sobecké“ myslet si, „že vlastníte geografickou lokalitu“. „Připadalo mi, že oni jsou velký subjekt a my jsme malý a že se nás snaží dotlačit ke kapitulaci. Cambridge je velmi významné město, ale není to jen univerzita,“ říká Cook.

Od roku 2018 už proběhlo několik slyšení u Úřadu duševního vlastnictví (IPO) poté, co univerzita vznesla námitky proti přihláškám ochranných známek.

V jednom z rozhodnutí úředník George Salthouse napsal, že univerzita „zjevně trpí bludem, že vlastní práva k pojmu Cambridge bez ohledu na to, o jakou oblast činnosti se jedná“.

Dodal, že „doby, kdy se tehdejší město Cambridge točilo výhradně kolem univerzity, už dávno pominuly“, i když připustil, že má pověst například v oblasti vydavatelství a vysokoškolského vzdělávání.

Salthouse tak námitky univerzity zamítl, ale jeho rozhodnutí bylo částečně zrušeno v odvolacím řízení, v němž bylo uvedeno, že „pochybil“, když hodnotil důkazy o pověsti univerzity v oblasti vědeckého výzkumu.

Mnoho organizací ve městě si přitom ochranné známky včetně „Cambridge“ úspěšně zaregistrovalo. Podle záznamů IPO si své názvy bez formálních námitek zaregistrovaly členská organizace Cambridge Network, výrobce nápojů Cambridge Distillery a zubařská firma Cambridge Whites.

Beth Collettová, advokátka specializující se na duševní vlastnictví a ochranné známky, říká, že ochranná známka je „registrované právo“, které majiteli umožňuje „zabránit ostatním lidem v používání tohoto označení“. „Abyste ji získali, musíte prokázat, co je označení, o jehož registraci žádáte, a musí být registrováno pro konkrétní zboží a služby,“ cituje BBC.

Registrace místního názvu není podle zákona povolena bez „získané rozlišovací způsobilosti“. Žadatel o ochrannou známku by musel prokázat, že název „neznamená pouze místo, ale znamená něco jiného ve vztahu ke zboží a službám, pro které byl zapsán“.

„Takže univerzita v Cambridge je oprávněna tvrdit, že ‚Cambridge‘ znamená něco konkrétního, a skutečně znamená ve vztahu k různým službám; například vzdělávacím službám,“ vysvětluje právnička.

Mluvčí univerzity uvádí, že podle průzkumů veřejného mínění si naprostá většina veřejnosti slovo „Cambridge“ spojuje s univerzitou, zejména v oblasti vzdělávání, výzkumu, inovací a souvisejících oblastech.

Prohlášení pokračuje: „Jméno Cambridge chráníme tam, kde hrozí nebezpečí záměny s prací univerzity. Je to proto, aby lidé nebyli uváděni v omyl a abychom podpořili naše globální poslání v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací. Netvrdíme, že vlastníme práva na Cambridge ve všech oblastech činnosti, a nikdy jsme tak nečinili. Naším cílem je vždy spolupracovat s lidmi a dohodnout se na dalším postupu, který bude výhodný pro všechny zúčastněné.“

Škola tak prý bude podnikat právní kroky pouze tehdy, pokud se bude domnívat, že jsou její práva porušována, nebo pokud se někdo bude snažit obchodovat s pověstí univerzity nebo klamat veřejnost, aby si myslela, že jejich produkty a služby jsou spojeny s univerzitou.