Hlavní obsah

Skončila dvouletá zákonná záruka. Po roce už může být těžší vrátit vadnou věc

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

aktualizováno •

Reklamovat zboží starší než rok může být u věcí pořízených po 6. lednu 2023 složitější. Zákazníci musejí nově prokázat, že vada vznikla už při výrobě.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku podstatně mění od 6. ledna práva i povinnosti spotřebitelů a prodejců. E-shopy musejí například ověřovat autory recenzí, které jsou jedním z faktorů, na základě nichž se zákazník rozhoduje, zda konkrétní výrobek koupit. Změnila se také pravidla pro výpočet slev u zboží v akcích. A jedna z největších změn nastala také v oblasti reklamací a uplatňování práva odpovědnosti za vady na zboží. Končí totiž dvouletá zákonná záruční doba.

Právě na změny v reklamacích se dnes podíváme. Zjednodušeně řečeno se více posilují práva spotřebitelů ve lhůtě do 12 měsíců od pořízení zboží, ale naopak později už může úspěšnost reklamace více záviset na vstřícnosti prodejce a schopnosti zákazníka prokázat, že zboží bylo vadné už při jeho koupi.

„Dosud prodejce až na výjimky odpovídal za vady, které vznikly kdykoliv v době dvou let od zakoupení zboží. Nyní bude odpovědný už jen za výrobní vady, tedy takové, které na zboží existovaly již v okamžiku koupě, byť se projeví až později (do dvou let od převzetí),“ vysvětluje ředitelka organizace dTest Eduarda Hekšová.

Podle právníků však může být pro zákazníky s postupujícím časem komplikované prokazovat, že zboží bylo například z důvodu nekvalitního zpracování vadné již při koupi.

Naopak v zákoně zůstává možnost poskytnout dobrovolnou záruku nad rámec odpovědnosti za vady, kterou obchodníci běžně poskytují, ale často například jen na některé vady. Podle České obchodní inspekce se postavení spotřebitele naopak zlepšilo.

Pečlivá kontrola bude nutností

Co změna v zákonné záruce (myšleno odpovědnosti za vady) znamená pro spotřebitele, si ukážeme na dvou příkladech nákupu televizoru. V prvním případě zakoupeném v prosinci 2022, ve druhém případě 10. ledna, tedy po účinnosti novely občanského zákoníku.

Při uplatnění reklamace v prvním případě není důležité, kdy během dvouleté záruky vada, která způsobila poruchu televizoru, vznikla. Podle Vuka Djukiće, advokáta z advokátní kanceláře Deloitte Legal se specializací na ochranu spotřebitele, obecně prodávající reklamaci vyhodnotí kladně a vyřídí ji (například TV opraví), pokud vada nevznikla vinou spotřebitele nebo nešlo o běžné opotřebení.

Ve druhém případě, kdy byl televizor pořízen až po 6. lednu 2023, platí, že spotřebitel, který věc reklamuje, má vůči prodejci v prvním roce silnější pozici než dosud, ale po 12 měsících má naopak slabší postavení.

„Nově má spotřebitel ‚pouze‘ právo na to, aby televizor byl bez vad v okamžiku jeho převzetí. Jinými slovy, prodávající odpovídá po dobu dvou let pouze za ty vady, které televizor měl, když si ho spotřebitel od něj převzal,“ uvádí Djukić.

Při reklamaci proto bude prodávající nově zkoumat, zda vada, která způsobila poruchu, existovala už v době převzetí zboží.

„Pokud by prodávající dospěl k závěru, že poruchu způsobila vada, která vznikla až po převzetí televizoru spotřebitelem (tj. při převzetí televizoru ještě neexistoval ani zárodek této vady), může prodávající reklamaci spotřebitele zamítnout,“ vysvětlil Djukić.

Porucha do roka je automaticky chyba ve výrobě

Znevýhodnění spotřebitele je kompenzováno posílením jeho práv v prvním roce po zakoupení věci, kdy se má za to, že jakákoliv vada, která se na zboží objeví v prvním roce od zakoupení, vznikla už při výrobě.

Doposud přitom byla lhůta šestiměsíční. „Prodávající bude muset reklamaci takové vady uznat, ledaže by skutečně odborně prokázal, že vada vznikla až později (po převzetí zboží),“ uvádí ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.

„Fakticky spotřebitel je v rámci záruky chráněn obdobně, jako doposud, nebo dokonce silněji,“ říká mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich.

Při reklamaci zboží po roce od jeho zakoupení bude naopak podle oslovených právníků důkazní břemeno ležet na straně spotřebitele. Fakticky to může snížit šance na reklamaci, při které by zákazník mohl dosáhnout výměny vadného zboží, opravy, slevy z kupní ceny nebo úplného odstoupení od uzavřené smlouvy.

Pokud totiž prodejce bude „klást odpor“, nezbude spotřebiteli než například nechat vypracovat znalecký posudek. Peníze za jeho pořízení se mu vrátí jen v případě, kdy ve sporu zvítězí. Do takových sporů se ale v praxi u levnějšího spotřebního zboží pustí jen málokdo.

Je však možné, že v praxi novela zákona lidem nesníží šance na reklamaci staršího zboží, protože prodávající může dál dobrovolně poskytovat prodlouženou záruku.

„Podnikatelé mohou spotřebitelům dopřát větší jistotu a ochranu v nabídnutí prodloužené záruky za zboží v podobě tzv. záruky za jakost, kdy okamžik vzniku vady nebude hrát roli. Spotřebitelé si také mohou pomáhat odkazem na obvyklou životnost zboží,“ dodala Hekšová.

Takzvanou záruku za jakost poskytují prodejci či výrobci nad rámec zákonných práv o vadném plnění. Je čistě dobrovolná. Jedna strana si určuje podmínky, na co se vztahuje, má tedy užší zaměření než odpovědnost za vady. Například výrobce mobilních telefonů může říct, že poskytuje tříletou záruku a tím, že se netýká poškrábání displeje a poškození baterie. Automobilka může dát pětiletou záruku, která se týká třeba jen motoru a koroze karoserie apod.

Doporučované