Článek
Množství plynu v zásobách k dnešku překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.
„Nikdo v Evropě teď neplní zásobníky rychleji než my,“ řekl ministr Jozef Síkela. Podle jeho předchůdce Karla Havlíčka (ANO) je na tom přesto Česko nejhůř ze zemí střední Evropy.
V minulém měsíci v zásobnících přibylo 550 milionů metrů krychlových plynu. Účelem nákupů je zabezpečit dostatečné množství plynu před topnou sezonou a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska.
Celkem 80 procent kapacity bude představovat asi 2,8 miliardy metrů krychlových plynu. Na zimní období se připravují pravidelné kontroly stavu zásob. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) okolní státy disponují většími zásobami.
Plyn jako rezerva
Síkela také uvedl, že poprvé v historii stát nakupuje zemní plyn do Státních hmotných rezerv. „Máme plyn nakoupený v desítkách až stovkách milionů metrů krychlových. Tento plyn nebude určen pro trh, ale jako poslední rezerva pro domácnosti, nemocnice. Ale říkám, že to nikdy nenastane, protože máme alternativní dodávky,“ uvedl ministr.
Podle něj totiž bude plynu pro kritickou infrastrukturu, kam patří nemocnice, potravinářské firmy, ale také pro domácnosti, dostatečné množství z alternativních zdrojů mimo Rusko, které už má Česká republika zajištěné.
Havlíček reagoval, že zásoby pro SHR jsou stále nízké, když spotřeba země je devět miliard kubíků plynu. Současný ministr uvedl, že tuto strategickou rezervu bude mít Česko poprvé v historii. Vypínání plynu pro domácnosti podle něj nehrozí.
„Vypínání plynu pro domácnosti není vůbec na stole. Myslím, že na tom se shodnou politici i odborníci. Ani pro kritickou infrastrukturu, ani pro nemocnice. Protože v tom množství, které potřebujeme, plyn vždycky budeme mít. Už dnes máme zajištěné alternativní dodávky,“ ujistil ministr.
Problém pro hutě a sklárny
Problém však podle bankéře a ekonoma ČSOB Jana Lučana je výrazná závislost na ruském plynu v některých tradičních sektorech české ekonomiky jako je hutnictví, sklářství a chemický průmysl.
„My si úplně nemůžeme dovolit ruský plyn vypnout. Kdyby zítra přestal téct, tak jsme reálně v situaci, že řadu těchto podniků bychom museli vypnout s obrovskými ekonomickými dopady pro Českou republiku,“ uvedl v televizní diskusi.
Doporučil vytvoření jakéhosi národního plánu, která bude řešit i spolupráci s Evropskou unií jako je přeprava plynu nebo jeho nahrazování v částech ekonomiky, kde je to možné. Řekl, že některé podniky by měly do konce roku přejít například na tepelná čerpadla.
„Dovolil bych si říct, že některé ty věci vyžadují téměř válečnou ekonomiku z pohledu toho, jak rychle je musíme udělat,“ je přesvědčen.
