Češi rekordně zchudli. V minulém roce klesla reálná mzda o 7,5 %

Vysoká inflace v posledním roce ztěžuje život všem. Kromě zdražování má na svědomí i reálný pokles mezd. Průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku sice nominálně vzrostly meziročně o 7,9 procenta, reálně však klesly o 6,7 procenta. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) k vývoji mezd.

Nominální mzda je to, kolik peněz lidé dostanou ve výplatě. Reálná je pak hodnota těchto peněz, tedy co si za tyto peníze mohou nakoupit. Pokud tedy roste inflace a ceny zboží se zvedají, lidé si za stejné peníze koupí méně věcí. Při opravdu vysoké inflaci se tak může stát, že i když se nominální mzda zvyšuje, inflace je ještě rychlejší a reálná mzda tak i přesto klesá.

„I přes téměř osmiprocentní růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2022, a to již popáté za sebou, tentokrát o 6,7 procenta. V celém roce 2022 dosáhla inflace 15,1 procenta a nominální růst mezd byl 6,5 procenta. Reálně se tedy mzda snížila o 7,5 procenta,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Takové snížení životní úrovně Češi pamatují jen zkraje 90. let, kdy v tehdejším Československu docházelo k velkému reálnému poklesu mezd kvůli ekonomické transformaci. Historie samostatného Česka takový propad nezná, dosud nejvýraznější pád nastal v roce 2013 – o 1,5 procenta.

Průměrná mzda se vyšplhala na 43 412 korun, o 3 188 korun více než v posledním čtvrtletí v roce 2021. I přes meziroční růst 7,9 se ale vlivem vysoké inflace reálná hodnota průměrné mzdy snížila, jelikož spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 15,7 procenta.

Za celý rok 2022 vzrostla průměrná nominální mzda o 6,5 procenta na 40 353 korun, kvůli zvýšení spotřebitelských cen o 15,1 procenta se však reálně obyvatelům Česka snížila průměrná mzda za rok 2022 o 7,5 procenta.

Celkový objem mezd se zvýšil o bezmála devět procent a stoupl i celkový počet zaměstnanců o 0,9 procenta.

Největší meziroční růst mezd si užíval sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (14,6 procenta), ostatní činnosti (11,6 procenta) a v neposlední řadě také peněžnictví a pojišťovnictví (10,3 procenta).

Na špici průměrných mezd se stále drží informační a telekomunikační činnosti, kde stoupla mzda o 9 procent na současných 73 053 korun za měsíc. Druhým nejlépe placeným sektorem je zmíněný sektor peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda činila 66 400 korun.

Naopak k meziročnímu poklesu došlo ve vzdělávání, a to o tři desetiny procenta. Průměrná mzda ve vzdělání tak klesla o 147 korun na 49 021 Kč. Ve zdravotní a sociální péči rostly průměrně mzdy pouze o 4,5 procenta.

„Část souvisejících zisků loni firmy a podniky daných odvětví rozdělily mezi zaměstnance, včetně bonusů a mimořádných odměn konce roku. Například zaměstnanci ČEZ dostali za listopad mimořádnou odměnu vy výši 30 tisíc korun. Dalších 30 tisíc korun pak dostali za letošní leden. Naopak poměrně málo přidáno, pokud vůbec, dostali loni zaměstnanci těch segmentů, které jsou ve vysoké míře placeny z veřejných rozpočtů, jako je zdravotnictví, školství nebo sociální péče. Zde se projevily úsporné kroky, které v porovnání se předchozí vládou provedla loni vláda stávající,“ komentuje vývoj mezd v jednotlivých odvětvích Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Střední hodnota mezd, neboli medián, vzrostl meziročně o devět procent. U mužů přesahoval částku 40 tisíc, u žen činil 34 554 korun.

Podle Kovandy je s dalším snižováním mezd nutné počítat i v letošním roce. „Mzdy nominálně prostou o 7,6 procenta, zatímco oproti loňsku klesne inflace, ač zůstane nadále vysoká, na úrovni 10,5 procenta. Mzdy tak reálně klesnou o 2,9 procenta, což bude druhý nejhlubší propad v historii, právě po loňsku,“ myslí si Kovanda.

Situaci komentuje také generální ředitel společnosti Up Česká republika nabízející zaměstnanecké benefity Stéphane Nicoletti: „Pokles reálných mezd již tvrdě dopadl na domácnosti a mnozí lidé mají pocit, že pracují jen proto, aby zaplatili účty. Z našich průzkumů vyplývá, že většina zaměstnanců začala šetřit prakticky všude, zejména pak na jídle a koníčcích,“ říká.

„Přestože se zaměstnavatelé snaží rozšiřovat nabídku benefitů a nabízejí různé speciální benefity, na prvním místě jsou v oblibě zaměstnanců pořád stravenky. Dnes jde zejména o stravenkové karty spojené s dalšími výhodami, jako jsou slevy, sbírání bodů apod. Stravenky figurují na čele žebříčku nejposkytovanějších benefitů i z pohledu zaměstnavatelů. Vzhledem k inflaci a výraznému navyšování cen obědů se loni průměrná hodnota stravenky poskytované zaměstnavatelem zvýšila o téměř 15 korun na den,“ doplňuje Nicoletti.

Celkem poklesla reálná mzda za posledních 30 let čtyřikrát.

Naopak největší přírůstek reálných mezd si užívali občané v letech 1995 a 1996, kdy rostly mzdy shodně o 8,7 procenta. Za celé období mezi lety 1994 až 2021 vzrostla průměrná mzda podle Hospodářské komory o 141 procent.

Co se týče zahraniční konkurenceschopnosti v oblasti mezd, mohli jsme se za poslední tři dekády těšit pozitivnímu vývoji. V porovnání s OECD, organizací sdružující 38 ekonomicky rozvinutých států světa, se průměrné mzdy Česka vyšplhaly od roku 1994, kdy dosahovaly pouze 37 procent průměru OECD na současných 61 procent.

V porovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky (V4) jsme na druhém místě v závěsu za Polskem, třetí je Maďarsko a dlouhodobě poslední je Slovensko. Zmíněné údaje jsou přepočteny na paritu kupní síly, která eliminuje vliv různých cenových hladin v okolních státech.