Článek
„Na konci srpna jsem chtěl ve firmě ZZN Polabí koupit ledek, ale byli ochotni mi prodat jen tři tuny, protože nevědí, co bude dál,“ popsal zemědělec z Kutnohorska František Pospíšil situaci na trhu s hnojivy. Takové množství by mu nestačilo ani na desetinu půdy, na níž hospodaří.
ZZN Polabí je obchodník s komoditami z koncernu Agrofert. Nejen tam ale zemědělci v poslední době neuspějí, když chtějí nakoupit hnojiva.
„Hnojiva nelze koupit z Agrofertu ani od jiných firem. Dřív jsme si touto dobou nakupovali na jaro, ale teď už to není možné,“ potvrdila Radka Nováková, ředitelka Odbytového a hospodářského družstva Kolín, které nakupuje pro desítky členů přibližně 700 tun hnojiv za rok. Důvody, proč to nejde, jí přitom prodejci nesdělují.
Problémy hlásí také Zemědělský svaz ČR. Část hnojiv potřebují zemědělci už teď na ozimé plodiny, jako je řepka, pšenice a žito. Větší množství využívají na jaře.
Amoniak - čpavek
Bezbarvý, štiplavý a toxický plyn lehčí než vzduch, říká se mu také čpavek. Při vdechování poškozuje sliznici. Využívá se především pro výrobu dusíkatých hnojiv (asi 80 %), čistidel nebo trhavin, jako chladivo a pro další účely. Je také běžným odpadním produktem metabolismu živočichů.
Za momentálním nedostatkem hnojiv je výpadek na straně největších výrobců agrochemie v Evropě, kteří v posledních týdnech omezují produkci čpavku kvůli extrémním cenám plynu. Podle nich se totiž za současné ceny už nevyplatí vyrábět.
„V důsledku rekordně vysokých cen plynu v Evropě společnost Yara zavádí další omezení, které sníží celkovou produkci čpavku v Evropě na přibližně 35 procent,“ oznámila firma 25. srpna 2022. Právě norská Yara patří mezi dva největší světové výrobce čpavku. Svoji roční kapacitu omezila na 3,1 milionu tun a 4 miliony tun hotových výrobků, tedy močoviny (hnojivo obsahující dusičnanový a amonný dusík), dusičnanů a hnojiva NPK.
Firma dodala, že pokud to bude možné, bude čpavek dovážet z jiných svých továren ve světě.
Vyplatí se dovážet
K podobnému kroku, přesný rozsah opatření není znám, podle informací Seznam Zpráv přistoupil německý BASF, který je největším chemickým koncernem na světě. „V současnosti dochází k omezení výroby amoniaku v našich továrnách v Evropě. Společnost BASF však i nadále uspokojuje poptávku zákazníků,“ sdělil mluvčí BASF ČR Jan Procházka.
Důvody jsou stejné – vysoké ceny plynu, při kterých už se výroba ekonomicky nevyplatí. Plyn se k výrobě používá jako vstupní surovina, z níž se čpavek přímo vyrábí, a zároveň jako energetická surovina, jíž se zahřívá pec pro výrobu.
BASF v Evropě vyrábí amoniak v Antverpách a v německém Ludwighafenu. Mimo Evropu pak ve společném podniku s Yarou v americkém Texasu. Celosvětová kapacita je přes 1,7 milionu tun amoniaku. „Míru výroby konkrétních závodů a produktů nekomentujeme,“ uvedl Procházka.
Německá chemička dodává čpavek do řady průmyslových odvětví, včetně zemědělství, autoprůmyslu, stavebnictví, textilního, obalového a nábytkářského průmyslu. Jako vedlejší produkt při jeho výrobě vzniká také CO2, které zase využívá nápojářský průmysl. Celosvětově se však tři čtvrtiny vyrobeného amoniaku používají k výrobě hnojiv pro zemědělství.
Výrobu čpavku omezily také chemičky z holdingu Agrofert. Ve slovenském závodě Duslo v Šaľe probíhá podle mluvčího skupiny Pavla Heřmanského plánovaná odstávka až do konce září. Duslo je největším výrobcem průmyslových hnojiv na Slovensku, zaměstnává zhruba dva tisíce lidí a vyrábí také chemikálie pro gumárenský průmysl, lepidla a disperze.
V rámci holdingu omezil výrobu čpavku také závod SKW Stickstoffwerke Piesteritz, který je nejvýznamnějším výrobcem močoviny, amoniaku a AdBlue v Německu. Výpadek AdBlue, který se používá v dieselových motorech k odbourávání oxidu dusíku, může mít nepříjemné důsledky také pro nákladní dopravu.
Riziko nižší úrody
„SKW je momentálně odstaveno z technických důvodů a plánované odstávky. Po dokončení opravy plánujeme spustit jednu jednotku v závislosti na ceně plynu, tedy 45 procent celkové kapacity,“ vysvětlil Heřmanský.
Zemědělci se obávají, že výpadek může mít vliv i na úrodu obilí a dalších zemědělských plodin v roce 2023.
„I kdyby teď najely chemičky na výrobu, už teď se jedná o výpadek, který se bude jen těžko dohánět. Hrozí, že hnojiva budou na jaře chybět a ceny budou vysoké. Zemědělci jich nakoupí méně a sníží se výnos,“ líčí možné důsledky Martin Pýcha, šéf Zemědělského svazu.
