Článek
Překvapivý krok. Tak by se dala popsat většina reakcí investorů a analytiků po jmenování van Beurdena do čela ropného giganta Shell před devíti lety. Nahradil ve funkci tehdejšího šéfa Petera Vosera. Nyní sám plánuje svůj odchod. Podle agentury Reuters se však zatím neví, komu symbolické žezlo předá.
Už při nástupu do čela britsko-nizozemské společnosti v lednu roku 2014 musel van Beurden čelit celé řadě výzev, a všechny se mu podařilo ustát. Ceny ropy dvakrát propadly, světoví lídři schválili přelomovou Pařížskou dohodu o klimatu a více než 1500 institucí se zavázalo odprodat akcie společností podnikajících s fosilními palivy. Jeho jmenování navíc přišlo v době, kdy se firma potýkala s problémy při obnově zásob.
Bojkot ropy z Ruska
Kritika ho však neminula. Petrochemická společnost například ještě do letošního března, tedy i po invazi na Ukrajinu, nakupovala od Ruské federace ropu či zemní plyn. V březnu letošního roku van Beurden převzal osobní odpovědnost za nákup ruské ropy a Shell po kritice oznámil, že s Moskvou přestane obchodovat a ukončí zde další podnikatelské aktivity. Odchod z trhu byl však naplánován postupně. Aktuální smlouvy pak neprodlouží.
Van Beurden má ale i zastánce. Chválen je za přístup v oblasti snižování emisí a zvýšení cílů v boji proti globálnímu oteplování. Loni firma uvedla, že její produkce ropy dosáhla vrcholu a zavázala se po roce 2025 zastavit průzkum ložisek ropy a plynu na nových trzích. Do roku 2030 má v plánu snížit emise z vlastních provozů o polovinu. V roce 2050 by pak měla dosáhnout nulových emisí a každý rok snížit produkci surové nafty o jedno až dvě procenta.
Nová jména na obzoru
Několika nevládním organizacím však ani tyto kroky nestačily. Aktivisté v čele s ekologickou organizací Friends of the Earth podali na Shell skupinovou žalobu u haagského okresního soudu a v květnu minulého roku zvítězili. Podle ochránců nejsou klimatické cíle Shellu dostatečné a ropnou společnost chtějí donutit k naplnění cílů Pařížské dohody. Například udržení oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia. Soud tak společnosti nařídil snížení emisí do roku 2030 o 45 procent oproti stavu v roce 2019. Instituce se proti rozsudku odvolala a definitivní verdikt tak ještě není znám.
Mohlo by vás zajímat
- Společnost zaměstnává více jak 80 tisíc lidí.
- Pobočky má ve více než 70 zemích světa.
- Česká odnož v roce 2022 vyhrála ocenění Zaměstnavatel roku pro firmy do 500 zaměstnanců.
- Ve druhém čtvrtletí firma meziročně zdvojnásobila upravený čistý zisk na rekordních 11,47 miliardy dolarů.
Van Beurden v článku zveřejněném na firemních stránkách uvedl, že je výsledkem zklamán. „Soudní rozhodnutí proti jedné organizaci nic nezmění. Potřebujeme jasné a ambiciózní postupy, které povedou k zásadním změnám v celém energetickém systému,“ uvedl van Beurden. Podle něj je změna klimatu výzvou, která vyžaduje jak naléhavá opatření, tak globální přístup, který je založený na spolupráci mezi všemi stranami.
Na jeho nástupce tak bude čekat další kolo bojů při naplnění cílů v oblasti snižování emisí či energetické transformace společnosti. Podle zdrojů Reuters je mezi kandidáty na pozici nedávno jmenovaná finanční ředitelka Shellu Sinead Gormanová či šéfka divize Upstream Zoe Yujnovichová.
Před nástupem do čela Shellu van Beurden vystudoval chemické inženýrství na Technické univerzitě v Delftu na západě Nizozemska. V průběhu kariéry pracoval v celé řadě zemí. Zkušenosti nasbíral mimo jiné v Malajsii, Mexiku či Spojených státech.
