Šéf OSA: Poplatek za smartphony není novinka a zpětnému vymáhání se nevyhneme

Podle OSA by se měly měly platit autorské poplatky - odměna autorům uměleckých děl - i ze smartphonů. Sdružení zastupující umělce totiž tvrdí, že z moderních telefonů lze přeposílat, sdílet a kopírovat umělecká díla, jako knihy, hudbu nebo filmy.

Takzvané náhradní odměny z prázdných nosičů, která mají odvádět dovozci zařízení, jež jsou schopna obsah přesdílet, zmiňuje už autorský zákon z roku 1990. Týká se například paměťových zařízení, CD, nebo DVD. Na telefony se na základě rozhodnutí Ministerstva kultury z roku 2006 vztahovala výjimka, ale to bylo hlavně kvůli tomu, že tehdy se vedla debata o tlačítkových telefonech.

Nejvyšší soud ovšem tuto výjimku v nedávném sporu s operátorem Vodafone neuznal, jak napsal server Novinky.cz. Svaz navrhuje poplatek 1,50 Kč za 1 GB paměti, maximálně 90 Kč. Tato změna by mohla sdružení a následně umělcům přinést zhruba 270 milionů ročně.

O tom, proč výjimka na telefony už nemá platit, se bavil SZ Byznys s předsedou představenstva Ochranného svazu autorského Romanem Strejčkem.

Proč vlastně potřebujeme zavést nové poplatky?

Česká republika nezavedla nějaké specifikum, natož aby dokonce něco zaváděl OSA. Takovou možnost ani kolektivní správce nemá. Vychází to ze zákona, ať už českého, nebo z judikatury soudního dvora Evropské unie. Pokud jde o náhradní odměny, tak ty byly do českého právního prostředí zavedeny už v roce 1990.

To co vzbudilo pro mě záhadnou bouři nevole, která je, myslím si, velmi chybně interpretována na veřejnosti, že se něco nově zavádí. Ale nic se nově nezavádí. Přes 10 let jsme kvůli tomu vedli soudní spory. A teď se ten spor dostal k Nejvyššímu soudu, který konstatoval, že chytré telefony jsou klíčový nástroj pro přístup k hudbě, filmům, knihám a umožňují pořizovat kopie těchto děl pro osobní potřebu.

Je potřeba i české právo vykládat v souladu s evropským právem a s judikaturou soudního dvora Evropské unie. Česká republika nemůže být ostrůvkem, kde by se náhradní odměna z mobilních chytrých telefonů neplatila. Ve všech okolních zemích, jako je Německo, Rakousko, Slovensko, třeba na Slovensku je to dáno dokonce i procentem z ceny přístroje. V Portugalsku se platí 15 eur, což je v přepočtu necelých 400 korun a u nás máme zaběhnutou praxi, že je to od 1,50 koruny do maximálně 90 korun.

Je tady celá řada dovozců, která respektovala právní úpravu a náš výklad, že se ta povinnost vztahuje na chytré telefony. A pak tu byli jiní dovozci, například společnost Vodafone, která nechtěla platit náhradní odměny z dovezených mobilních telefonů. A tudíž ten spor skončil u soudu. Bohužel to trvalo dlouho a teprve teď máme výsledek Nejvyššího soudu.

Náhradní odměny tedy nějakým způsobem kompenzují újmu, která vzniká bezplatným šířením obsahu?

Je to přesně tak. Bohužel na veřejnosti se dost často spojují tyto poplatky s nelegálním sdílením nebo stahováním obsahu, ale to vůbec není pravda. Náhradní odměna vůbec nesouvisí s nějakým pirátstvím, ale s tím, že když si koupím CD, tak si ho můžu rozmnožit do počítače nebo mobilního telefonu.

Náhradní odměna v hodnotě maxima 90 korun je v kontextu mobilních telefonů, které se na trhu pohybují v cenové relaci 20 a více tisíc, velmi symbolická za svobodu, kterou máme.

Měla výjimka na telefony, kterou zavedlo Ministerstvo kultury v roce 2006 vůbec někdy smysl?

Tenkrát chytrý telefon nebyl. Když se podíváme do historie, tak první iPhone byl uveden na trh v roce 2007, a ten měl kapacitu asi 16 gigabytů. Do té doby na trhu fungovala Nokia, tam jste měli paměťovou kartu, která měla třeba dva až 16 gigabytů, takže ta možnost kopírování přes tlačítkový telefon byla omezená. To se změnilo s příchodem iPhonů od Apple, které zlomily používání mobilního telefonu. Chytrý telefon najednou uměl celou spoustu věcí.

Takže ta výjimka podle vás už v současnosti význam ztratila?

Ta výjimka tenkrát myslela na tlačítkové telefony, takže v té době vlastně smysl měla. Ale ne pokud se bavíme o chytrých telefonech, které mají kapacitu 16, dneska spíš 64 a více gigabytů paměti, kam lze ukládat velké množství autorsky chráněného obsahu a díky technologiím můžeme pořizovat a kopírovat obsah zcela neomezeném množství bez ztráty kvality. Každý z nás si pro soukromé užití může pořídit téměř neomezený počet kopií svých oblíbených kapel nebo svých oblíbených filmů a seriálů.

Od čeho se výše poplatku, kterou jsou dovozci přenosových zařízení nuceni platit, odvíjí?

Podle toho jak to stanovuje zákon je to buď 1,5 procenta nebo tři procenta z ceny dovezeného výrobku nebo z kapacity. V případě mobilních telefonů stejně jako u tabletů celé roky aplikujeme sazbu podle kapacity v podobě 1,5 koruny za každý gigabyte paměti. Maximálně to však může být 90 korun.

Odměna není jen pro OSA. Respektive není pro OSA jako takový, ale pro autory, tedy skladatele a textaře, které zastupuje, i pro kapely a zpěváky, které nezastupuje. Ty zastupuje Intergram. Je to i pro režiséry, scenáristy, které zastupuje například Dilia - divadelní a literární agentura. Samozřejmě část té odměny patří kameramanům, kostýmním výtvarníkům a taky zvukovým mistrům, které zastupuje kolektivní správce OAZA. To znamená, že odměny si rozdělí pět kolektivních správců.

Podle jakých kritérií poplatky umělcům přerozdělujete?

Rozdělujeme je podle prodejnosti a poslechovosti na platformách, jako je Spotify, Netflix, YouTube nebo Apple Music a podle prodejů CD za uplynulý kalendářní rok.

Je potřeba tyto poplatky v dohledné době zvýšit?

Tak jak jsou v tuhle chvíli nastaveny jsou, myslím, přiměřené k tomu, jaký benefit a jakou svobodu jednotlivci dávají.

Takže byste podobu stávajících náhradních odměn vůbec neměnili?

Není potřeba cokoliv měnit. Ten zákon je napsán zcela jasně. Možná byly pro někoho výkladové problémy, a proto soud takhle rozhodl. Potvrdil ten náš výklad, který respektuje zaběhnutou praxi v České republice, ale i v evropských zemích.

Někteří si podle vás tedy autorský zákon špatně vykládají. Není třeba chyba v tom, jak je to v zákoně formulované?

Bezesporu dá se říct, že právě to zavdávalo důvod k určitým možným právním interpretacím, nicméně soud jednoznačně rozhodl tak, jak rozhodl. A věřím, že se tím už spekulacím zkrátka zamezí. Ano, ten zákon se mohl napsat v tom roce 2007 lépe. Nikdo asi v té době neočekával, že na trh přijde iPhone, který zboří zvyklosti používání mobilních telefonů a že se z mobilního telefonu stane vlastně malý kapesní počítač s vysokou kapacitou úložného prostoru.

Zákon podle vás tedy také obnovu nepotřebuje?

Já se domnívám, že ne, zákon je zcela v souladu s evropským právem, judikaturou soudního dvora. Takže za mě ten soud pouze konstatoval, že je potřeba ho vykládat v kontextu právě evropského práva.

Plánujete neplacení náhradních odměn vymáhat i zpětně?

V rámci rovného přístupu ke všem dovozcům na trhu nám nic jiného nezbývá. A významná část trhu už řadu let bez problému platí.

Co říkáte na to, že někteří obhájci výjimky argumentují tím, že lidé už jsou zvyklí si za obsah platit a ty obsahy si mezi sebou už bezplatně nesdílejí?

Ano, jsou služby, jako je Spotify, Youtube, Netflix a podobně, ale to nevyužívá převážná většina populace. Ta stále funguje s fyzickými kopiemi, ať už v digitální podobě nebo na nosičích. V mém okolí je taky celá řada lidí a spousta lidí si natáčí na koncertech, pořizuje si audiovizuální záznamy, a potom je nahrává na různé platformy. Říct, že člověk nepoužívá mobilní telefon ke kopírování, to asi těžko… Naopak, většinou si společnost kopíruje ať už hudební nebo filmový a seriálový obsah.

Vycházíme z toho, že OSA licencuje všechny nadnárodní platformy, ať už je to Spotify, YouTube, Seznam, Netflix, Max, Voyo a podobně. Proto víme, kolik těch předplatitelů v České republice je. Rozhodně se nedá hovořit o většinové populaci. Stále existují služby, které jsou nelegální. To dokazuje, že lidé z velkých měst a možná i mladší generace jsou zvyklí platit, ale není to většinová společnost.

Klientela taky bývá nestabilní. Předplatí si na několik měsíců jednu službu, pak ji ukončí, koupí si jinou a když dosleduje nějakou sérii, tak ji zase ukončí. Klienti nemívají předplacených více služeb. Pokud u jedné služby nemáte obsah, který je dostupný jinde, je tam ta tendence získat daný obsah jiným způsobem.

Poplatky z chytrých telefonů by ale mohly zdražit prodejní cenu těchto zařízení. Jsou podle vás obavy z vysokých cen na místě?

Kolik stojí nejnovější model Samsungu? Bavíme-li se o cenové relaci 10 tisíc a více a o zdražení o 90 korun, tak si myslím, že to zákazník ani nepozná… Když se podíváme, kolik stojí iPhone v Německu, Rakousku, nebo na Slovensku, tak ta cenotvorba je vlastně všude stejná bez ohledu na to, jaká výše té náhradní odměny v těch zemích platí. Mohu ubezpečit vás a konzumenty nebo kupující mobilních telefonů, že u nás je ta sazba nejnižší v regionu. A takové značky, jako je Samsung a Apple, víceméně toto do cenotvorby nepromítají.

A co by hrozilo v případě zrušení náhradních odměn pro umělce, které navrhují někteří kritici?

Pocítili by to samozřejmě umělci. Ale pokud by se to mělo zrušit, tak by se to mělo zrušit na celoevropské úrovni. Já se domnívám, že v dnešní době bychom si měli naší hudební tvorbu opečovávat, obzvláště v době umělé inteligence a generování obrázků a hudby a trénování algoritmů. Došlo například k tomu, že někdo bez souhlasu těch umělců a autorů zkonzumoval veškerý obsah na internetu, bez toho, aniž by těm umělcům zaplatil, a trénoval na tom algoritmy. Dá se říct, že jim ukradl desítky let jejich úspěšné kariéry. Takže si myslím, že společnost v zájmu nějaké kulturní identity a určité úcty k lidské tvorbě, lidské tvořivosti a k uměleckým tradicím české státnosti by aspoň touto formou měla přispět na českou kulturu. Já to považuju za formu respektu a hrdosti.

Chtěli byste rozšířit okruh placení náhradních odměn, například kvůli umělé inteligenci?

My nemůžeme nic zavést, ale já si myslím, že by si společnost měla klást otázku, jak kompenzovat autory a umělce za to, že jim byla zcizena jejich celoživotní umělecká tvorba, když došlo k masivnímu zcizení hudby filmů, seriálů, obrázků, textů.