Článek
Příjmy 1,749 bilionu Kč a výdaje 2,019 bilionu Kč. S takovými čísly počítá návrh státního rozpočtu na rok 2023. Proti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard Kč.
„Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu 250 miliard Kč pro rok 2024 a 230 miliard Kč v roce 2025. Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních, konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do Sněmovny ho kabinet musí do 30. září.
Národní rozpočtová rada ale nevidí v návrhu státního rozpočtu na rok 2023 ani ve střednědobém výhledu významnější posun k nápravě veřejných financí.
„Snížení deficitu z letošních 330 na 270 miliard v příštím roce se na první pohled může jevit jako poměrně razantní, avšak při podrobnějším pohledu vidíme, že celkové saldo veřejných rozpočtů se bude opět pohybovat kolem čtyř procent HDP, tedy důvod k jásání zde nevidíme,“ uvedla rozpočtová rada.
Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 miliardy Kč vyšší odhadované příjmy z DPH díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 35 miliard Kč pak příští rok MF očekává vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob a o 25,1 miliardy Kč více na dani z příjmů fyzických osob. O 3,6 miliardy Kč vyšší inkaso předpokládá příští rok také u spotřebních daní.
Na výdajové straně rozpočtu na rok 2023 jsou hlavními změnami zhruba o 104 miliard Kč vyšší výdaje na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel. Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 miliard Kč navíc na modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující války na Ukrajině.
Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou rovných 110 miliard korun a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta. Dodatečným výdajem rozpočtu také bude deset miliard korun navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce.
V navrženém rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 miliardy korun v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly státního dluhu posíleny na 65 miliard korun, uvedlo ministerstvo.
„Volební rok 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ),“ řekl dnes Stanjura. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) Česko loni muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii, sdělila dříve ČTK. Schillerová míní, že veřejné finance díky konsolidaci, kterou provedla minulá vláda, byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu.
Deficit veřejných financí by měl podle posledních prognóz MF dosáhnout v příštím roce 3,8 procenta HDP a v dalších letech klesat na 2,6 procenta HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 procenta HDP na konci volebního období v roce 2025.
Aktualizovali jsme o vyjádření Národní rozpočtové rady.
