Ruští oligarchové mohou dostat červenou kartu na burze v „Londongradu“

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Jakmile prezident Vladimir Putin nařídil svému vojsku zahájit „mírovou misi“ v Doněcké a Luhanské lidové republice, vytvořené proruskými separatisty, slíbil Západ Moskvu potrestat tvrdými sankcemi. Toho se jako jeden z prvních chopil britský premiér Boris Johnson, který nejprve v úterý oznámil to, co nazval „první palbou ekonomických sankcí Spojeného království proti Rusku.“

Premiér v Dolní sněmovně řekl, že opatření uvalená na pět ruských bank – Rossiya, IS Bank, General Bank, Promsvyazbank a Black Sea Bank – a tři ruské oligarchy s velkým jměním, včetně Putinova přítele Gennadije Timčenka, byla jen „první tranší,“ a slíbil jich ještě víc.

To se potvrdilo v jeho čtvrtečním projevu, kdy Británie oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Ty zasáhnou více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několik oligarchů.

Šéf britského kabinetu zároveň představil opatření, která Londýn přijímá okamžitě. Je mezi nimi i zmrazení aktiv, které dopadne na všechny velké ruské banky včetně té druhé největší v Rusku VTB Bank. „Omezíme množství peněz, které mohou ruští občané vložit na svá britská bankovní konta,“ uvedl premiér.

Nové sankce se podle Johnsona týkají „všech hlavních výrobců, kteří podporují Putinovu válečnou mašinerii“, a to včetně ruského státního zbrojařského konglomerátu Rostěch a čtyř dalších zbrojních společností. V Británii také budou mít zákaz přistávat veškeré stroje ruského leteckého přepravce Aeroflot.

Na sankčním listu je kromě Putinova bývalého zetě Kirilla Šamalova i výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov či předseda správní rady VTB Bank Denis Bortnikov, kteří se už dříve objevili na podobném seznamu Spojených států. Diplomatický zdroj listu The Guardian řekl, že v dalších týdnech budou uveřejněna další jména klíčových ruských postav, včetně těch „více známých“.

Ze všech zemí, které by se mohly Rusku svými sankcemi ekonomicky „pomstít“, má právě Spojené království asi největší schopnost způsobit škody. Předpokládá se, že v Londýně je více ruského zlata než v kterémkoli jiném městě na světě.

Hlavní město Británie si tak vysloužilo přezdívku Moskva nad Temží nebo Londongrad. Nejen proto, že mnoho ruských oligarchů žije s rodinami například v zámožné londýnské části Chelsea, ale mnoho ruských firem se také obchoduje na londýnské burze. Nutno podotknout, že ruským oligarchům pomohla se vstupem na londýnský trh takzvaná zlatá víza.

Od devadesátých let se společnosti, jejichž akcie se obchodují v Moskvě, obracely právě na burzu v Londýně, aby získaly další peníze prostřednictvím takzvaného sekundárního listingu, obchodování s akciemi tak probíhá zároveň na moskevské i londýnské burze.

Mezi tyto společnosti patří například státem podporovaní producenti ropy a zemního plynu Rosněfť či Gazprom, státní banky VTB a Sberbank či nezávislé těžařské společnosti, jako je Nornickel, tu však ruská vláda nevlastní. Celkem je podle údajů společnosti S&P Global na londýnské burze kotováno 31 ruských společností s celkovou tržní hodnotou 468 miliard liber.

Tyto společnosti jsou klíčové nejen pro ruskou ekonomiku, ale také přímo financují velkou část ruského státu. Ruské ropné, plynárenské a těžařské společnosti kotované v Londýně zaplatily své vládě v roce 2020 na daních 39 miliard liber podle analýzy listu The Guardian.

Takové příjmy jsou pro Putinův režim nesmírně důležité. Podle Světové banky Rusko například v roce 2019 investovalo do armády 41,7 miliardy liber, což je přibližně 11,4 procenta vládních výdajů.

Legislativní nástroj předložený britskému parlamentu začátkem tohoto měsíce dal vládě Spojeného království pravomoc uvalit sankce na ty firmy, které „provádějí obchod s ekonomickým významem pro vládu Ruska“, stejně jako na společnosti podporující ruskou vládu a na sektory strategického významu, včetně energetiky, těžby či finančních služeb.

I když ne každá společnost napojená na Rusko bude terčem sankcí, realita je taková, že většina společností kotovaných v Londýně potenciálně spadá do definice hospodářského nebo strategického významu pro ruskou vládu.

Ve Spojených státech návrh zákona o sankcích výslovně uvádí 12 ruských bank jako potenciální cíle pro sankce a také by umožnil uvalit sankce na společnosti v ropném, plynárenském a těžebním sektoru. Dosud sice nebyly určeny konkrétní společnosti ani jednotlivci, ale nová legislativa dovoluje rychle konkrétní jednotlivce a společnosti označit.

Podle nejextrémnějšího scénáře by ruským společnostem působícím ve Spojeném království, mohly být zakázány jakékoli transakce se sankcionovanými subjekty. To by mohlo znamenat i pozastavení obchodování s akciemi na dobu neurčitou a nemožnost vydávat nové dluhopisy nebo akcie na burze v Londýně.

Nejvýznamnějšími společnostmi se sekundárním listingem v Londýně, které jsou pro ruskou vládu zásadní z hlediska výběru daní, jsou Rosněfť, Gazprom a Lukoil. Ty dohromady v roce 2020 zaplatily ruské vládě na daních a dalších platbách 31 miliard liber.

Mluvčí Rosněfti, velké ropné společnosti řízené bývalým ruským místopředsedou vlády Igorem Sečinem, minulý týden před přesunem ruských jednotek na Ukrajinu řekl, že společnost je „komerční organizací“, která nemá „politickou agendu“.

Sečin zároveň zdůraznil význam velkých institucionálních akcionářů včetně Goldman Sachs a BlackRock v USA i britské správce aktiv, jako je Schroders. Uvedl také, že Rosněft významně přispívá k udržitelnosti britského energetického trhu. Gazprom, Norilsk Nickel a Sberbank se k situaci zatím nevyjádřili, stejně tak zástupci Lukoilu a VTB.

Některé další společnosti s primární kotací v Londýně působí v sektorech, které vláda Spojeného království také považuje pro Rusko za strategicky významné. Například ocelářský výrobce Evraz je registrován v Londýně, ale má významné operace v Rusku. Společnost je z 29 procent vlastněna Romanem Abramovičem, ruským majitelem fotbalového klubu Chelsea.

Právníci Abramoviče ovšem zpochybnili, že on nebo Evraz splňují kritéria pro případné sankce. „Bylo by směšné naznačovat, že náš klient má jakoukoli odpovědnost nebo vliv na chování ruského státu,“ uvedli pro list The Guardian právníci vlivného Rusa.

Možnost sankcí pro společnosti kotované v Londýně představuje pro londýnskou burzu, ale i jejich investiční bankéře, právníky a účetní, záludný problém. Ruské společnosti budou pravděpodobně představovat jen malou část příjmů z poplatků na londýnské burze, nicméně v minulosti ruské peníze burza nadšeně vítala, a to dokonce v takové míře, že v roce 2011 uspořádala roadshow do Moskvy, z čehož se posléze stala tradice.

Z této tradice se ustoupilo až po anexi Krymu v roce 2014, nicméně ruské společnosti i nadále získávaly na londýnské burze peníze od investorů. Mezi lety 2014 až 2018 to bylo celkem 14 miliard liber, jak uvádí údaje Dealogic.

Pokud by začaly platit sankce ve své nejtvrdší podobě, mohlo by být obchodování s akciemi sankcionovaných společností pozastaveno, nebo mohou být dokonce odstraněny z indexů londýnské akciové burzy. Burza však odmítla situaci komentovat. Vše nejspíše bude záležet na dalším vývoji a agresi Ruska.

Sankce proti Rusku už ohlásila také Evropská unie. V Bruselu se dnes podle diplomatů mají sejít ministři zahraničí unijních zemí, kteří by mohli formálně schválit sankce odsouhlasené ve čtvrtek večer šéfy států. Opatření, která mají zasáhnout finanční zdroje ruského režimu, míří na bankovní a finanční sektor, obchod, energetiku či dopravu.

Americký prezident Joe Biden zase ve čtvrtek oznámil, že kroky USA míří proti dvěma největším ruským bankám - VTB a Sberbank, proti dalším představitelům ruských „elit“ i proti vývozu telekomunikačního vybavení a dalších technologií. Spojené státy a jejich spojenci podle Bidena omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky.