Článek
Češi by měli přepnout a začít se chystat na období nižších úrokových sazeb. Tedy levnějších hypoték, ale i hůře úročených bankovních kont. Podle Rusnoka k tomu musí dojít v návaznosti na očekávaný pokles inflace a centrální banka prý dělá chybu, pokud chce tento vývoj zdržovat.
Od sazeb ČNB se odvíjí cena peněz v celé ekonomice a banka svůj základní úrok drží už víc než rok na sedmi procentech. Zároveň ale slibuje, že inflace klesne v první polovině příštího roku k někdejšímu normálu kolem dvou až tří procent.
V takové situaci je podle Rusnoka čas zavelet k obratu, jinak hrozí, že peníze zůstanou drahé moc dlouho, a to zbytečně přidusí stagnující ekonomiku. „Už je namístě přinejmenším signalizovat, kdy snížení nastane,“ řekl Seznam Zprávám na dotaz ohledně aktuálního vývoje měnové politiky.
Bankovní rada ČNB o sazbách jednala tuto středu a ponechala je na sedmi procentech. Stejně jako pokaždé od nástupu nového guvernéra Aleše Michla loni v červenci. Snížení nikdo tentokrát nečekal, mnozí ekonomové už ale podobně jako Rusnok vyhlíželi jasné slovo, jak se banka postaví k avizovanému odeznění vlny zdražování.
Jiří Rusnok
- od dubna 2001 do července 2002 - ministr financí,
- od července 2002 do března 2003 - ministr průmyslu a obchodu,
- od června 2013 do ledna 2014 - premiér úřednické vlády,
- mezi lety 2016 a 2022 - guvernér České národní banky,
- od února 2023 - poradce představenstva Allianz pojišťovny.
- Je ročník 1960, rodák z Ostravy, ženatý, má tři děti.
Michl a člen bankovní rady Jan Procházka místo toho jen zopakovali, že sazby zůstanou beze změny, dokud nebude jisté, že dosavadní abnormální růst cen je skutečně pryč. „Inflace je stále na neakceptovatelných úrovních,“ řekl Michl mimo jiné po středečním jednání. Zopakoval, že chce mít hlavně jistotu a že by mu nevadilo, kdyby důrazná politika ČNB vedla k snížení inflace třeba i pod dvě procenta.
Na dotaz ohledně budoucího uvolňování Michl ve středu uvedl, že jeho tým má „jasnou strategii“. Prozradil z ní ale jen to, že „každé příští zasedání bude jedinečné“ a že bude záležet na nově příchozích datech o vývoji ekonomiky.
Od toho si platíme centrální banku – aby viděla někam dál než my všichni ostatní a jednala s předstihem.
Bankovní rada se po konci Rusnokova mandátu loni v červnu skoro celá vyměnila. Michl dříve působil přes tři roky jako řadový člen bankovní rady a Rusnok se loni snažil jeho povýšení zvrátit. Výběr šéfů ČNB je ale plně v kompetenci prezidenta a rozmluvit Miloši Zemanovi jeho volbu se Rusnokovi nepodařilo. Své výhrady poté zdůvodnil tím, že Michl se „neumí chovat k lidem, vystupuje jako cholerik a není osobnostně vybaven na to, aby řídil tak velkou instituci“. Michl zas dřívější vedení banky kritizoval za to, že v boji s inflací mělo chabé výsledky.
Nyní ale Rusnok o svých poznámkách zdůrazňuje, že „nejde o žádný robustní konflikt“, ale jen o odborný spor týkající se nuancí měnové politiky a zvolených tónů a akcentů v komunikaci.
K nastavení sazeb měl Rusnok výhrady už loni v druhé polovině roku. Doporučoval dál úroky zvedat a stejné doporučení dával Michlově radě zpočátku i odborný aparát ČNB. Sedm procent se v době rostoucí dvouciferné inflace jevilo jako málo. „Kdyby byla ČNB tehdy aktivnější, tak jsem přesvědčen, že bychom inflaci stlačili rychleji a nemuseli jsme sazby držet vysoko tak dlouho,“ říká zpětně k loňskému postupu Rusnok.
Teď pro změnu bankovní radě vyčítá, že včas nemluví o poklesu sazeb. V principu jde ale o výčitku stejného rázu, tedy kvůli další pasivitě. Hýbání s úroky má velký vliv na chování komerčních bank, v ekonomice se ale plně projevuje obvykle až se zpožděním roku či roku a půl. Držet sedmiprocentní sazby v době, kdy má inflace brzy spadnout k dvěma procentům, a nemluvit o jejich brzkém snížení proto Rusnok považuje za chybu. Protahování éry vysokých sazeb líčí jako „hodně silnou restrikci“, která zbytečně oddálí oživení ekonomiky. „Od toho si platíme centrální banku – aby viděla někam dál než my všichni ostatní a jednala s předstihem,“ dodává exguvernér na vysvětlenou.
Mezi ekonomy, kteří počínání ČNB sledují, je její přístup hodnocen různě. „Trošku jsem čekal, že nějakým způsobem s tou komunikací už začnou. Takže souhlasím – opoždovat komunikaci ohledně budoucího snižování sazeb je myslím špatně,“ míní ekonom UniCredit Bank a předseda poradního Výboru pro rozpočtové prognózy Pavel Sobíšek. Na druhou stranu ale upozorňuje, že svoji komunikaci poslední dobou „zatemnily“ i velké centrální banky v USA a EU a že unáhlenost ČNB by mohla rozkymácet kurz koruny nebo zviklat důvěru veřejnosti v to, že inflace skutečně příští rok klesne.
