Článek
Fialova vláda poruší svůj hlavní ekonomický slib, pokud neopraví v rozpočtu na příští rok nejisté položky. Upozornil na to bývalý premiér a šéf centrální banky Jiří Rusnok.
Jde o další varování, poté co s podobnou kritikou přišla Národní rozpočtová rada nebo prezidentská kancelář. Poradce prezidenta Petra Pavla, ekonom David Marek, tento týden naznačil, že kvůli nesrovnalostem v rozpočtu by ho mohla hlava státu poprvé v historii vetovat.
„Rozumím slovům kolegy Marka, že je to vážná věc,“ uvedl Rusnok v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Při zohlednění sporných položek by podle něj k žádnému zlepšení rozpočtu z letošního na příští rok nedošlo, byť to vláda slibuje.
„Kdyby se poctivě tyto položky zakalkulovaly, tak tam ta deklarovaná konsolidace vlastně není. To zlepšení tam z roku 2024 na rok 2025 není,“ uvedl Rusnok v reakci na pochybnosti, o kterých se mluví od zveřejnění první verze rozpočtu na přelomu srpna a září.
„Není to něco, co by znamenalo, že by se hroutila celá konstrukce. Ale když budu trochu účetně-auditorsky omezený, tak v tomto smyslu je rozpočet nepravdivý,“ uvedl Rusnok v reakci na otázku, jak moc vládní plán odpovídá realitě příštího roku.
Hlavními dvěma spornými položkami je nedostatek peněz na dotace obnovitelných zdrojů a přehnaný odhad státních příjmů z emisních povolenek. Obě nesrovnalosti potvrdila začátkem října Národní rozpočtová rada, na vládě nezávislý orgán pověřený dohledem nad fiskální politikou.
Vládní návrh rozpočtu prošel v noci ze středy na čtvrtek ve Sněmovně prvním ze tří čtení. Počítá s deficitem 241 miliard korun, což by proti výhledu na letošní rok mělo znamenat snížení o 41 miliard. Jedním z hlavních témat sněmovní diskuze ale byla námitka, že rozpočet maskuje realitu a k žádnému poklesu ve skutečnosti nedojde.
Rozpočtová rada začátkem října ve svém hodnocení vyčíslila nesrovnalosti na minimálně 22 miliard korun. V tom ale není započítaná hlavní položka týkající se dotování solárních elektráren, kterou rada také zmínila jako velké riziko, ale bez konkrétního čísla. S ním celkové manko roste víc než dvojnásobně.
V rozpočtu je na solární dotace vyhrazeno 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu, pod které energetika spadá, ale během příprav rozpočtu požadovalo o 23 miliard více. Vláda v reakci na to tento týden rozhodla, že provozovatele solárních elektráren od příštího roku podrobí novému typu individuálních kontrol a sníží strop pro maximální ziskovost. Provozovatelé elektráren ale namítají, že tím stát nic neušetří a naopak si způsobí problémy tím, že zkazí pověst Česka u investorů.
Ministr financí Zbyněk Stanjura sám tento týden uznal, že nově navržené kroky nemusí na odmazání celého manka v objemu 23 miliard stačit. S tím počítá i vládní usnesení, přijaté tento týden k tomu, jak zákonem předepsané dotace pro solární elektrárny v příštím roce vyřešit. Nebudou-li kontroly a nižší ziskovost stačit, Stanjura má v průběhu příštího roku přijít s návrhy, jak chybějící finance pro státní rozpočet zajistit.
To by ovšem v praxi znamenalo to, o čem mluví Rusnok, Marek, opoziční politici nebo šéf rozpočtové rady Mojmír Hampl. Tedy že navržený rozpočet nyní vypadá lépe než realita a že v něm buď budou v průběhu roku chybět peníze, nebo bude pro jeho vybalancování potřeba přijmout dodatečná opatření, která by správně už měla být obsažená v platných předpisech a zákonech.
„Pokud nemáme vyjasněné položky v řádu 40, možná 50 miliard korun, je rozpočet s deficitem 240 miliard korun v podstatě rozpočtem s deficitem 280 až 290 miliard korun. A to už kvalitativně mění hodnocení postoje fiskální politiky, respektive návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zásadně to proměňuje, jak se k takovému rozpočtu postavit,“ uvedl tento týden v České televizi David Marek.
Na doplňující dotaz Seznam Zpráv, zdali úvaha o vetování rozpočtu je jen jeho osobním názorem, nebo postojem prezidenta, Marek uvedl: „Je to můj názor a moje doporučení, pokud nedojde k úpravě.“
Státní rozpočet se ve Sněmovně schvaluje jako zákon. Oproti jiným normám je u něj výjimka, že se k němu vůbec nevyjadřuje Senát a rozpočet směřuje rovnou k prezidentovi. Když ho hlava státu vetuje, což se doposud nikdy nestalo, Sněmovna pak může veto přehlasovat.
Podle místopředsedy Sněmovny a ekonomického experta ODS Jana Skopečka, který s Rusnokem v diskuzi ČT rozpočet za vládu hájil, dál platí politický závazek ohledně snižování deficitu. Veto si proto Skopeček „nedovede představit“.
Mimo jiné proto, že aktuální kritiku je podle Skopečka třeba vnímat v kontextu toho, co současná vládní koalice s veřejnými financemi dělá – tedy že tempo zadlužování i přes nepříznivou ekonomickou situaci dosud postupně snižovala a že přijímá dlouhodobější reformy, jako je například zpomalování růstu důchodů a prodlužování důchodového věku v návaznosti na delší dobu dožití.
„My děláme alespoň nějakou penzijní reformu,“ uvedl Skopeček v reakci na kritiku Rusnoka a nové šéfky SOCDEM Jany Maláčové, která se v televizní diskuzi k výhradám přidala a vyčetla Skopečkovi a ODS mimo jiné spojenectví s Andrejem Babišem při rušení superhrubé mzdy a nekrytého snižování daní v roce 2021.
Podle Skopečka by samotná ODS šla v úsporách dál, aby výpadek daní vyrovnala. V současné politické konstelaci ale podle něj zůstává ve státní pokladně „zřejmá nerovnováha“ mezi tím, kolik se vybere na daních a co stát na druhé straně garantuje na straně hlavních výdajových položek, jako jsou důchody, školství nebo zdravotnictví.
Náprava podle Skopečka nebude do budoucna možná buď bez zvedání daní, nebo bez proškrtání vládních výdajů. „Já si myslím, že ten problém je na straně výdajové, že ten stát máme moc lukrativní,“ uvedl Skopeček.
Zároveň uznal, že v koalici nyní není shoda na tom, jak dříve dojednanou penzijní reformu dotáhnout do konce a jak se postavit ke sporu ohledně seznamu profesí s nárokem na dřívější důchod. Tento seznam spolu s dalšími body reformy, tedy hlavně s novými vzorečky pro pomalejší růst důchodů a prodlužování důchodového věku až na 67 let, už je ve Sněmovně, ale projednávání se kvůli neshodám v koalici a nabitému programu tento týden přerušilo.
