Rusko po sankcích nezkolabovalo. Tvrdý úder zasadí svět Putinovi až letos

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruská invaze na Ukrajinu loni v únoru odstartovala řadu sankcí uvalených Evropskou unií, Spojenými státy a dalšími zeměmi. Sankce zahrnovaly kromě omezení ruského exportu také utlumení ruského finančního systému. Západ krátce po začátku invaze přistoupil k bezprecedentním sankcím včetně zmrazení rezerv centrální banky a odříznutí velké části bank od mezinárodního platebního systému SWIFT.

Souběžně s tím se z ruského trhu začaly dobrovolně stahovat některé zahraniční firmy poté, co si vyhodnotily rizika ekonomických dopadů na jejich byznys. Jiné společnosti zase odešly z morálních důvodů nebo aby si zkrátka nepokazily reputaci. Postupně aktivované sankce začaly mít dopad na schopnost Ruska generovat příjmy až na konci roku 2022, kdy zároveň začalo platit ropné embargo.

Začátkem února se pak zástupci vlád členských zemí EU dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska dovážené do mimounijních zemí. I to by mělo způsobit další viditelné šrámy ruskému hospodářství.

Díky ruské strategii ochrany ekonomiky před vnějšími otřesy a celkem pružné reakci ruské centrální banky však sankce namířené na ruský finanční sektor nevyvolaly v zemi tuhou finanční krizi, jak někteří odborníci předpovídali. Kromě toho se na mnoho ruských institucí dosud plné sankce nevztahují, a nadále tak mohou využívat přístup k mezinárodním financím.

Přesto širší ruská ekonomika dopady rozhodně pociťuje, jak přiznala i ruská centrální banka i řada komerčních bank či ruských firem. Na první pohled však asi méně, než se očekávalo a možná i doufalo. Skutečnost je ale podle odborníků taková, že Rusko kvůli výdajům na válku, odchodu západních firem a aktivovaných sankcí čelí větším potížím, než Kreml oficiálně uvádí.

Finanční situace Ruska je nicméně stabilizovaná díky prodejům komodit, které v loňském roce výrazně rostly na ceně. Ruský prezident Putin nedávno ohlásil, že ruský hrubý domácí produkt (HDP) se loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 procenta.

Ekonom Štěpán Křeček z BH Securities nicméně upozorňuje, že těmto údajům nelze věřit a kvalifikované odhady podle něj hovoří o propadu HDP mezi 10 až 20 procenty. Odhaduje také, že problémy Ruska se v letošním roce budou ještě prohlubovat, protože Rusům budou postupně docházet náhradní díly, které nejsou schopni sami vyrobit.

„To bude způsobovat potíže ve výrobě i v logistice. Je možné, že Rusko bude částečně přecházet na válečnou ekonomiku, ve které stále větší roli bude mít stát. Rusko se bude snažit hledat alternativní dodavatele a zvýší svou závislost na Číně. To může částečně zmírňovat nejvážnější problémy v hospodářství,“ říká Křeček pro SZ Byznys. Předpokládá, že vzhledem k očekávanému snižování cen komodit se bude finanční pozice Ruska dále zhoršovat.

Také podle nezávislých analýz Světové banky a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zažilo ruské hospodářství špatný rok. A vykázat pokles by mělo i letos. Podle odhadů z konce minulého roku HDP meziročně poklesne až o 5,6 procenta.

Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna ve svém aktualizovaném globálním výhledu naopak předpověděl, že ruská ekonomika letos vykáže mírný nárůst o 0,3 procenta, zatímco ještě v říjnu očekával pokles o 2,3 procenta.

Omezující opatření se zaměřují rovněž na dovoz a vývoz určitého zboží. Seznam zakázaných výrobků má maximalizovat negativní dopad sankcí na ruskou ekonomiku a zároveň omezit důsledky pro podniky a občany EU. Číselné údaje naznačují, že protiruské sankce přinášejí výsledky.

Podle odhadů měnového fondu poklesl v roce 2022 ve srovnání s předloňským rokem ruský dovoz o 19 procent a vývoz o téměř 16 procent. V letošním roce by se měl dovoz zvýšit o 5,6 procenta (ve srovnání s rokem 2022), zatímco vývoz klesne o více než tři procenta.

Světová banka pak odhaduje, že v loňském roce ruský dovoz poklesl o skoro 21 procent ve srovnání s rokem 2021 a vývoz o 12 procent. Pro letošek se podle jejích odhadů dovoz zvýší o více než tři procenta proti loňskému roku, zatímco export poklesne o devět procent.

Odhady institucí také ukazují, že míra inflace v Rusku se do konce roku 2022 prudce zvýšila a dosáhla téměř 14 procent. Prognózy pro letošní rok se pohybují od pěti do 6,8 procenta, což možná i trochu překvapivě koresponduje s odhadem ruské centrální banky. Ta potvrdila, že v závěru letošního roku počítá s inflací v rozsahu od pěti do sedmi procent.

Ekonom Štěpán Křeček zároveň připomíná, že Rusko je současně sužováno vysokou nezaměstnaností. „Oficiální data sice hovoří o nízké nezaměstnanosti, nicméně mnoho Rusů je na povinném neplaceném volnu, takže jsou vynecháni ze statistik o nezaměstnanosti. Fakticky jsou ale bez práce,“ vysvětluje zkreslené údaje.

„Tvrzení, že ruská ekonomika prokázala pozoruhodnou odolnost vůči sankcím, závisí na zavádějících makroekonomických ukazatelích. Kritici sankcí poukazují na posílení rublu, mírný pokles ruského HDP a nízkou nezaměstnanost. Tato čísla však neodrážejí skutečnou situaci,“ připomněl v magazínu Foreign Affairs ekonom Vladimir Milov, bývalý náměstek ruského ministerstva pro energetiku.

Kreml nicméně nadále disponuje značnými finančními rezervami. Ve fondu národního blahobytu má v přepočtu přibližně přes tři biliony korun.

Moskva se nepříznivou situaci snaží řešit i tím, že prohlubuje vztahy s ostatními zeměmi, zejména pak s Čínou a Indií, kam chce vyvážet energetické suroviny a nahradit tak vypadlé dodávky na Západ.

Jen dovoz uhlí z Ruska do Číny loni vzrostl podle čínských celních úřadů o 20 procent na více než 68 milionů tun. Přesměrování vývozu ale zatím Rusku nenahrazuje výpadky na Západě, objem exportu je totiž výrazně nižší.

Podle politického geografa Michaela Romancova může mít export ruských energetických surovin do asijských zemí jeden podstatný háček, a tím je nedostatečná přepravní kapacita.

„Jedna věc je, co všechno by Rusko bylo schopno v Asii prodat. Druhá věc ale je, co všechno jsou tam schopni v tento okamžik reálně dopravit. Podle řady ruských ekonomů nemá Rusko dostatečné přepravní kapacity. Už to není o nějakém kouzlení s kurzem rublu a nabídce slev, ale o nemožnosti fyzicky dopravit objemy, které slibuje,“ vysvětluje pro SZ Byznys.

Válka a sankce mají samozřejmě významný dopad na ruské společnosti obchodované na moskevské burze. Za poslední rok klesl hlavní akciový index burzy o téměř 40 procent. Ruské akcie byly navíc odebrány z celé řady významných mezinárodních burz, což vedlo k obřímu propadu zahraniční poptávky po ruských titulech.

„Ruské akcie jsou vyhodnocovány jako silně rizikové, a není proto vhodné do nich investovat. Investorům hrozí ztráty kvůli neuspokojivým výsledkům mnohých ruských společností i těžko předvídatelnému kurzu rublu,“ upozorňuje ekonom Křeček, podle nějž je rubl kapitolou sama pro sebe.

„Zatímco 24. února 2022 se jeden dolar obchodoval za 85 rublů, dnes je to 74 rublů. Z toho bychom na první pohled mohli usuzovat, že ruská měna zpevnila. Nicméně dříve byl rubl volně směnitelný, dnes je uměle řízený a aktuální kurz neodpovídá skutečné situaci na trhu. Poptávka po rublu je vytvářena administrativními zásahy a má za cíl maskovat špatnou situaci ruské ekonomiky,“ vysvětluje ekonom.

Řada předpovědí pádu ruského hospodářství se zakládala na předpokladu, že země bude čelit bankovní krizi, která ale nepřišla. Ceny exportních položek, jako jsou plyn a ropa, naopak rostly, což ruskou ekonomiku do určité míry povzbudilo.

Podle helsinského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší inkasovalo Rusko za prvních šest měsíců po invazi na Ukrajinu z vývozu energií přibližně 158 miliard dolarů. Po zavedení embarga na ruskou ropu a ropné produkty se však situace začíná měnit.

Podle údajů společnosti Kpler, která zpracovává údaje o komoditách, se ruský námořní vývoz ropy v prosinci po zavedení embarga snížil o 22 procent.

„Rusko vstupuje do nového roku bez tohoto velkého polštáře, bez evropského trhu pro vývoz plynu, s mnohem nižšími cenami ropy a nižšími objemy vývozu ropy,“ řekl pro nezávislý deník Moscow Times ekonom Janis Kluge z Německého institutu pro mezinárodní politiku a bezpečnost.

Rusko podle něj bude mít velký problém.