Článek
Americké ministerstvo financí v pátek uvalilo zatím nejpřísnější sankce vůči Rusku, aby oslabilo ruské příjmy zejména z energetického sektoru. Ten totiž výrazně napomáhá k financování války na Ukrajině.
Sankce zasáhnou více než 200 subjektů, jak ropných tankerů, tak obchodníků, úředníků a pojišťoven, jak uvedl web BBC. Na ukončení transakcí mají přitom čas do 12. března. Rusko by tato opatření mohla stát i miliardy dolarů měsíčně.
Úřad zavedl sankce například na ropné společnosti Gazprom Něfť a Surgutněftěgaz, které patří mezi hlavní producenty ruské ropy, a také na 183 plavidel, která ropu přepravovala například do Indie nebo Číny. Mnohé z těchto plavidel patří do takzvané stínové flotily stárnoucích tankerů provozovaných nezápadními společnostmi. Sankce se týkají také sítí, které s ropou obchodují, jak informovala agentura Reuters.
Krok navazuje na předchozí sankce Rusku, které zavádí už od začátku války. Například v listopadu uvalily opatření vůči největší ruské bance Gazprombank, kterou zčásti vlastní ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Sankce banku v podstatě vyřadily z bankovního systému USA, zakázaly obchodování banky s Američany a zmrazily její aktiva v USA.
K opatřením USA proti zmíněným ruským ropným společnostem se přidává i Velká Británie. Například Gazprom se ovšem podle Reuters vůči sankcím brání, protože je považuje za nelegitimní. Ve své činnosti chce proto pokračovat i nadále.
„Spojené státy přijímají rozsáhlá opatření proti hlavnímu zdroji příjmů Ruska, z něhož financuje svou brutální a nezákonnou válku proti Ukrajině,“ uvedla ministryně financí Janet L. Yellenová. „Toto opatření navazuje na naše úsilí, které od začátku války věnujeme narušení příjmů Kremlu z energetických zdrojů, včetně cenového stropu G7+, který byl zahájen v roce 2022, a posiluje je,“ dodala.
„Tato opatření představují významný zásah do finančních základů ruské válečné mašinerie, neboť narušují celý její dodavatelský řetězec,“ okomentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Cena ropy stoupla
Zpráva o zavedení sankcí minulý týden zvedla ceny severomořské ropy Brent. Ještě před oznámením ministerstva financí vyskočila o více než tři procenta a přiblížila se 80 dolarům za barel. Hranici přitom překročila poprvé od loňského října.
Ceny benzinu v USA by se následkem sankcí sice mohly zvednout o tři až čtyři centy za galon, jak informovalo BBC, silný dopad těchto opatření na ruskou ekonomiku je ovšem pro USA klíčový.
Některá opatření chce administrativa prezidenta Joea Bidena legislativně zakotvit, čímž by zkomplikovala možnost jejich zrušení. Jak vysvětluje BBC, v případě, že by je nastupující prezident Donald Trump, který se do funkce po čtyřech letech vrací 20. ledna, chtěl zrušit, musel by zapojit i Kongres.
Jak opatření skutečně zasáhnou ruskou energetiku, potažmo příjmy na financování války, se ovšem ukáže až s odstupem. Bývalý velvyslanec USA na Ukrajině John Herbst uvedl, že ačkoli jsou tyto kroky „vynikající“, rozhodující bude jejich provedení. „Což znamená, že to bude Trumpova administrativa, která určí, zda tato opatření skutečně vyvinou tlak na ruskou ekonomiku,“ řekl pro BBC.
Trump už v minulosti naznačil, že se pokusí ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin po příchodu do funkce. Ruský prezident Vladimir Putin ovšem dlouhodobě diplomatické řešení války odmítá a nárokuje si velké části ukrajinského území.
Nahradit ruské dodávky ropy má letos podle náměstka amerického ministra pro energetické zdroje na ministerstvu zahraničí Geoffreyho Pyatta zprovoznění nových objemů ropy z USA, Guyany, Kanady, Brazílie nebo Blízkého východu, jak zmínila agentura Reuters.
USA pomáhají Ukrajině už od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022. Dosud Spojené státy vybavily Ukrajinu vojenskou pomocí ve výši 64 miliard dolarů, včetně 500 milionů dolarů, které nedávno vyčlenily na rakety protivzdušné obrany a podpůrné vybavení pro stíhačky.
