Článek
„Zatímco první polovina roku byla slabší na daňové inkaso, v druhé polovině už ve větší míře daňové příjmy přitékají,“ pochválil aktuální bilanci státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura. Státní pokladna se tím zařadila do skupiny institucí, které dokážou na inflaci vydělat.
Státnímu rozpočtu rostly příjmy už třetí měsíc po sobě větším tempem než výdaje. V červnu na tom měl zásluhu nečekaně dobrý výnos daně z podnikových zisků, v červenci ministru financí zase pomohlo, že Evropská unie poslala opožděné dotace z loňska, dobrý výsledek v srpnu zajistila dividenda ve výši 54 miliard korun od energetického gigantu ČEZ. „Letní měsíce přinesly naději, že naplánovaný deficit ve výši 295 miliard korun bude možné dodržet,“ potvrdil analytik Raiffeisen Bank Martin Kron.
Státní pokladna v srpnu
| V miliardách korun | Růst proti srpnu 2022 v procentech | |||
|---|---|---|---|---|
| Příjmy celkem | 1245,4 | 21,7 | ||
| z toho: | Příjmy z daní | 1026,4 | 12,3 | |
| z toho: | Daň ze zisku podniků | 123,9 | 38,3 | |
| Daň z příjmu zaměstnanců | 70,3 | 21,8 | ||
| Sociální pojistné | 454,8 | 9 | ||
| DPH | 230,7 | 5,2 | ||
| Výdaje celkem | 1440 | 14,8 | ||
| z toho: | Výdaje na důchody | 454,8 | 18,9 | |
| Transfer obcím a krajům | 190,3 | 16,7 | ||
| Investice | 115,7 | 14,7 | ||
| Roční míra inflace | x | 14,3 |
Pozn.: Údaj o roční míře inflace ukazuje průměrný meziroční růst od srpna 2022 do července 2023
Zdroj: Ministerstvo financí, Český statistický úřad
Bilance může být ještě lepší koncem září. Během tohoto měsíce by měl stát vybrat přes 30 miliard z windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků. Na druhé straně porostou koncem roku náklady. Zrychlí růst výdajů na penze, stát vyplatí třinácté platy svým zaměstnancům, a především bude muset uhradit většinu faktur ze svých investic.
Srpnový výsledek ukázal, že příjmy rozpočtu meziročně rostou o 22 procent, tedy rychleji než inflace, která v uplynulém roce dosahovala 14–15 procent. Jak upozornil ministr Stanjura, není to jen zásluhou mimořádných položek, jakými jsou eurodotace a výjimečné dividendy od ČEZ. Pomohla i daň od podniků, která vyrostla díky inflačním ziskům o 38 procent.
Státu pomohl také růst daně z příjmu zaměstnanců, na které vybral o 22 procent víc než loni. Za tím se však skrývá paradox. Jak svědčí výběr sociálního pojistného, mzdy letos v průměru rostou o devět procent. Po odečtení patnáctiprocentní inflace je tedy vidět, že zaměstnanci zažili reálný pokles příjmů. Odvedli však vyšší daň z příjmů díky tomu, že inflace posílila efekt tzv. studené či tiché progrese. Mzdy vyrostly nominálně, tím se snížil vliv daňové slevy na poplatníka a dosavadní sazba daně se tím všem zaměstnancům „potichu“ zvýšila.
O tom, že hlavním poraženým inflační epochy jsou rodiny zaměstnanců, svědčí i to, že o pouhých pět procent víc vybraly finanční úřady na dani z přidané hodnoty (DPH), tedy na dani, která měří spotřebu. Nutně to neznamená, že se po odečtení patnáctiprocentní inflace snížil reálný konzum domácností o desetinu. Za pokles výnosů z DPH o 2–3 procenta může podle odhadu Ministerstva financí zavedení pravidla, podle kterého se limit pro povinnost odvádět DPH firmám zvýšil z milionového obratu na dva miliony ročně.
K poraženým nepatří ani rodiny důchodců, jak svědčí fakt, že náklady státu na penze letos rostou o 19 procent. Stěžovat si nemohou ani obce a kraje, kterým rostly daňové příjmy stejně rychle jako státu, zároveň se zvýšily i transfery státní pokladny do jejich rozpočtů o 17 procent, opět o něco rychleji než inflace.
