Článek
Národní rozpočtová rada dnes varovala vládu před dalšími výdaji z rozpočtu i před přílišným optimismem v hodnocení toho, kolik peněz může do státní kasy přitéct. Podle ní je nutné pokračovat v krocích obsažených v konsolidačním balíčku. Problémy podle ní může způsobit i slabší než očekávaný hospodářský růst.
Česko bylo na konci roku 2023 nejhorší zemí v rámci EU ve vztahu ke své vlastní úrovni v roce 2019. Druhou nejhorší ekonomikou je z tohoto úhlu pohledu Německo, konstatuje se ve zprávě.
„Makroekonomická predikce z ledna předpokládá deficit ve výši 2,2 procenta HDP. Jeho dosažení je však podmíněno obezřetností vlády při případném zvyšování výdajů do školství, zemědělství či resortu vnitra, o kterých se aktuálně diskutuje,“ uvedla dnes Národní rozpočtová rada.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy totiž letos usiluje o dodatečných 800 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. Ministerstvo vnitra předběžně žádalo pro letošní rok o dodatečné tři miliardy korun na posílení vnitřní bezpečnosti. Ministerstvo zemědělství zase jedná o dodatečných dvou miliardách korun na podporu zemědělců, platba by se ale týkala až příštího roku.
Národní rozpočtová rada
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
„Případné navyšování výdajů nad rámec rozpočtu s využitím nároků z nespotřebovaných výdajů samozřejmě představuje faktor působící ve směru vyšších deficitů,“ vysvětlují nebezpečí ekonomové.
Riziko vidí také na příjmové straně rozpočtu, kterou by mohl zasáhnout slabší než očekávaný růst HDP, což by se projevilo nižšími daňovými příjmy. Problematický je i vývoj německé ekonomiky, která očekává letos jen slabý růst. „Nejistý vývoj německé ekonomiky během letošního roku představuje i značné riziko pro Česko, jelikož tvoří podstatnou část naší zahraniční poptávky,“ uvedla rada. Další potíže by pro příjmovou stranu rozpočtu mohl představovat pokles cen emisních povolenek.
„Také na příjmové straně lze aktuálně identifikovat rizika vedoucí spíše negativním směrem. Jedná se zejména o příjmy z prodeje emisních povolenek, kde dosažení rozpočtované částky (40,7 mld. Kč) se vzhledem k podstatnému poklesu jejich ceny a také možné aktivaci odvodu do tržní rezervy jeví jako velmi nepravděpodobné,“ varují experti.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
