Článek
S příjmy vycházíme jen obtížně, uvedlo počátkem minulého roku 13,2 procenta českých rodin. To je o 1,1 procenta méně než v roce 2019, tedy před příchodem pandemické krize. Data publikoval Český statistický úřad (ČSÚ), který v rozsáhlém průzkumu s názvem SILC zjišťoval finanční poměry jedenácti a půl tisíce tuzemských rodin.
Statistici zjistili, že na jaře 2022 domácnosti ještě těžily ze zvýšení příjmů v roce 2021. Průměrně tehdy vyrostly o 9,6 procenta, a to pro jednu osobu znamenalo, že se měsíčně čistý příjem zvýšil o 1750 korun na 20,1 tisíce korun. Bylo to dost peněz navíc, aby nárůst cen v jarních měsících následujícího roku dorovnaly.
Delší časová řada navíc ukazuje, že se loni značná část domácností cítila lépe než před deseti lety, kdy si na průběžné finanční těžkosti stěžovala čtvrtina Čechů. Pak se poměry zlepšovaly díky prosperující ekonomice a po příchodu pandemie díky rozsáhlým vládním podporám. Teprve loni se růst blahobytu zastavil, o pádu statisticky významného počtu domácností do chudoby ovšem nelze mluvit. Svědčí o tom fakt, že se pod hranici chudoby, která byla stanovena na úrovni 60 procent příjmů průměrné rodiny, dostalo jen 10,2 procenta domácností. Tím se podle Simony Měřinské z ČSÚ nepřekročil obvyklý podíl.
Statistici ovšem zjistili, že krizové období po roce 2019 mírně zvětšilo rozdíly ve společnosti. Příjmy nejchudších rodin dlouhodobě dosahují 30–31 procent příjmů druhé nejbohatší desetiny domácností. V roce 2021 podíl příjmů nejchudších poklesl, ovšem pouze na 29,8 procenta. Pozdější data o příjmech ČSÚ nezjišťoval.
Tím se probíhající krize liší od krizového období před rokem 2013, kdy naopak podíl příjmů nejchudších vyrostl, konkrétně na 31,4 procenta.
Rozdílný dopad krizí může být důsledkem rozdílné vládní politiky. Státní podpora v letech 2009–2013 byla zaměřena na rodiny s nižšími příjmy, při současné krizi se týká všech bez rozdílu příjmů, tedy i těch bohatších, které si obvykle dokážou poradit samy a pomoc nepotřebují.
Zmíněný fakt potvrzují také data, jak se zvětšují rozdíly uvnitř střední třídy. Její chudší část měla ještě před deseti lety příjmy nad úrovní dvou třetin příjmů vyšší střední třídy, teď se poměr snížil na 63 procent.
Přesto Česko i nadále patří vedle Slovinska, Slovenska a Belgie ke čtyřem nejrovnostářštějším státům Evropy, přinejmenším podle Giniho indexu, kterým Eurostat měří rozdělení bohatství ve společnosti.
Data ČSÚ nevylučují, že se v druhé polovině minulého roku mohly poměry uvnitř společnosti měnit víc dramaticky.
