Hlavní obsah

Rodiče si připlatí. Školní obědy i kroužky podražily

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Začátek školního roku se blíží a řada nezbytných věcí pro studenty zásadně podražila. Patří k nim i pravidelné výdaje jako školní obědy nebo zájmové kroužky. Na dětech rodiče samozřejmě šetřit nechtějí, ale někdy musí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Učebnice, sešity, hodiny klavíru nebo fotbalový trénink. Letošní školní rok opět vyjde o něco dráž než ten minulý. Ceny školních potřeb sice oproti tomu minulému nějak výrazně nezdražily, ale u nich člověk může hledat levnější variantu, rostou ale ceny toho, kde příliš na výběr není - školních obědů nebo zájmových kroužků. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které pro společnost Sodexo Benefity provedla agentura Ipsos.

Při nákupu školních pomůcek se, stejně jako v minulém roce, plánuje asi třetina rodičů vejít do limitu dvou tisíc korun. Oproti loňskému roku však o něco přibylo lidí, kteří počítají s tím, že za potřeby budou muset utratit něco mezi dvěma až čtyřmi tisíci, uvádí Sodexo Benefity.

„Když se v čase vrátíme dále do minulosti, uvidíme, že ceny školní výbavy rostly hlavně mezi roky 2021 a 2022, a to o více než 10 %. Letos tak ceny batohů, pastelek a dalších školních nezbytností zůstávají zhruba na stejné úrovni, výrazněji podražily snad jen sešity a učebnice,“ říká Martina Machová, personální ředitelka Sodexo Benefity.

To potvrzuje také výzkum společnosti Provident, podle kterého necelých 60 procent rodičů plánuje do školních pomůcek a dalšího vybavení investovat do tří tisíc korun za jednoho školáka. Oproti minulému roku pak klesl počet rodičů ochotných utrácet za tyto položky více, a to o šest procent.

Zdražilo, ale s tím jsme počítali

Podle Providentu jsou ale rodiče letos na situaci lépe připraveni. Z průzkumu vyplývá, že zdražování vnímaly v minulém roce až tři čtvrtiny rodičů, letos je jich o něco méně, asi 60 procent.

„Minulý rok byl spojený s mnoha obavami, co zdražování přinese a jak ovlivní rodinný rozpočet. V letošním roce však rodiče mají jistou představu o tom, co je čeká, a to i u nákladů za školní pomůcky. Vypořádali se s finančními výzvami předešlého roku a naučili se šetřit a omezovat výdaje, kde je to možné. Tyto zkušenosti se přirozeně promítají i do příprav na nadcházející školní rok,“ vysvětluje Hana Chmelíková, datová analytička z Providentu.

I přesto podle dat Providentu plánuje každý třetí rodič nějakým způsobem šetřit. Rodiče hodlají buď nakupovat levnější pomůcky, podívat se po potřebných věcech v bazarech nebo využívat ty použité z minulého roku. Část jich také plánuje omezit kroužky.

Třicet procent rodičů zvládne dětem zaplatit vše

Ačkoli má každá třetí rodina v plánu své finance nějakým způsobem omezit, do kroužků jsou rodiče připraveni investovat. Podle Providentu více než 40 procent rodičů očekává, že náklady na zájmové aktivity, obědy a doučování jednoho školáka přesáhnou 4 tisíce korun za pololetí.

„Není to jen otázka nákupu školních pomůcek, ale také financování kroužků, obědů a dalších výdajů. Všechny tyto náklady musí rodiče školáků zvládnout poplatit během relativně krátkého období. V případech, kdy rodič musí tyto náklady pokrýt sám, to může být obtížné,“ upozorňuje Chmelíková.

Tři až pět tisíc za mimoškolní aktivity utratí rodiče pololetně i podle společnosti Sodexo Benefity. Podle Machové je ale možné, že řadě rodin na tyto aktivity nezbývají finance, a musely je proto ze svých rozpočtů škrtnout. Přes jednadvacet procent respondentů výzkumu totiž uvedlo, že svým dětem nemohou zaplatit vše, co během školního roku potřebují a některé výdaje musí snížit. Nejčastěji plánují šetřit na výdajích, jako je lyžařský kurz, výlety nebo kroužky. Na školních obědech nebo pobytech v přírodě ale už šetřit nechtějí.

„Za pozitivní považuji, že oproti loňsku takových rodin o zhruba 5 procent ubylo a zároveň 30 procent respondentů uvádí, že vše potřebné zvládnou dětem zaplatit bez problémů,“ dodává Machová.

O pár korun zdražují obědy

Vyšší položkou v rodině rozpočtu tak bude v letošním školním roce stravování, konkrétně obědy ve školních jídelnách. Podle Sodexo Benefity si v letošním školním roce za obědy připlatí asi 52 procent rodičů.

„Pokud se podíváme na setrvalý růst cen vstupů, tedy potravin a energií, je takové zdražení obědů opodstatněné. Jídelny nejčastěji zvyšují cenu o méně než 10 Kč, přičemž v uplynulém školním roce stál podle portálu jidelny.cz oběd průměrně kolem 35 korun,“ říká Martina Machová, podle níž je daleko větším problémem to, že rostou i všechny další výdaje.

Podle Karla Jahody, výkonného ředitele Asociace školních jídelen ČR by ale plošné zdražování obědů přijít nemělo.

„Se startem nového školního roku neočekáváme plošné zdražování školních obědů. Pokud by některé školy přesto zdražily, bude se tak dít individuálně a v řádech korun. Nikdy ne za účelem generování zisku. Provoz školní jídelny nesmí být ztrátový, ale vyrovnaný. Tuto drobnou úpravu cen oběda ve školní jídelně, může způsobit náhlý výkyv cen potravin, třeba pouze v jednom regionu,“ komentuje situaci Jahoda. Cena potravin na jeden školní oběd se podle něj pohybuje okolo 33 korun, klesá a stoupá společně s věkem dítěte.

„Oproti minulému školnímu roku se částka za jeden oběd podle našich dat zvýšila v každém kraji, a to o 2 Kč, nyní se v průměru cena jednoho obědu hrazeného zákonným zástupcem pohybuje 33-39 Kč,“ popisuje zdražování ve školních jídelnách Jiřina Novotná, hlavní koordinátorka projektů Obědy pro děti, který realizuje organizace WOMEN FOR WOMEN (W4W).

Děti, kterým projekt pomáhá, vybírají jednotlivé školy. Podle W4W jsou školní obědy pro některé děti jediným pravidelným teplým jídlem, které za celý den mohou sníst.

„Na nový školní rok momentálně evidujeme žádosti od 630 ZŠ pro více jak 8 000 dětí z celé České Republiky. V porovnání s minulým obdobím tak nyní registrujeme o 40 procent více dětí a o 37 procent více škol. Tato data proto i před začátkem nového školního roku predikují, že o registrace do našeho projektu W4W: Obědy pro děti bude enormní zájem,“ uzavírá Novotná.

S výdaji může pomoci stát nebo obec

Od finanční zátěže může rodičům ulehčit hned několik programů. O jednorázovou dávku mohou žádat například na Úřadě práce a v loňském roce ji podle Providentu využila více než čtvrtina rodičů. Letos jich podle odhadů bude asi šest procent. To může být zapříčiněné například tím, že pomoc rodičům nabízejí také města a obce ze svých rozpočtů. Rodinám budoucích prvňáčků přispívá dvěma a půl tisíci korun například město Hodonín, tisíc korun pro prvňáčky nabízí zase Újezd u Brna. Obce kromě příspěvků nabízí také další formy podpory.

„S rodinami, o které se staráme v rámci naší služby Aktivizace rodin, problémy s financováním začátku školy řešíme velmi často. Pro rodiče v nouzi jde o velmi náročné období, které naštěstí díky podpoře nadace, jako je například Patron dětí či Magistrátu hlavního města Prahy a jeho balíčku školství zvládají lépe,“ uvádí pro Provident Kateřina Čočková z Občanské poradny Společnou cestou na Praze 2.

Doporučované