Článek
Opoziční hnutí SPD chce navrhnout novelu zákona o potravinách, která by nařizovala výrobcům hmyz přidávaný do výrobků označovat červeným tučným písmem o minimální velikosti fontu 18.
V České republice je hmyz schválený k bezpečné konzumaci zatím ale ještě poměrně marginální záležitostí. Kdo však hledá, má už z čeho vybírat. V regálech jsou desítky potravin s hmyzím proteinem.
Evropská unie pouští hmyz na talíř od roku 2021, kdy umožnila použití moučných červů v potravinářství. Dodnes povolila sarančata, larvy potemníka moučného, larvy potemníka stájového a cvrčka domácího. Osm dalších druhů momentálně čeká na schválení. Larvy se mohou prodávat mražené, sušené, v podobě prášku či pasty. Cvrčci v podobě prášku.
Nějaké potraviny s hmyzem nabízí v Česku většina obchodních řetězců. Zřejmě nejaktivněji tyto „nové potraviny“ nasazuje řetězec Kaufland, který nabízí v průměru 20 až 40 potravin na prodejnu a vyčlenil pro ně zvláštní, speciálně označený regál. Jsou v něm mouky, sladké tyčinky, slané krekry či pražení červi. „Již druhým rokem zaznamenáváme zvýšený prodej. Obliba u zákazníků roste,“ uvedla mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Nápoje, chipsy i těstoviny
Opačnou zkušenost má však Penny Market, který v minulosti opakovaně nabízel různé typy pečiva s cvrččí moukou, vždy v rámci časově omezené akce. „Vzhledem k tomu, že veřejnost není ještě na tento typ produktů zvyklá, v rámci stálé nabídky produkty ze cvrčků neprodáváme,“ sdělil mluvčí Tomáš Kubík.
Albert má v nabídce jednotky položek s hmyzím proteinem. Například tyčinky, chipsy a těstoviny. Podle ředitele komunikace firmy Jiřího Marečka jsou v sortimentu krátce, ale zájem o ně roste. Většina dodavatelů je z České republiky. Obsah cvrččího proteinu je znázorněn na přední straně obalu piktogramem a textovým značením.
Potraviny z hmyzu v současné době vyrábí několik tuzemských firem. K průkopníkům se řadí firma WormUP z Vamberka, která prodává snacky z ochucených červů, a také společnost Sens, která už uvedla celou řadu potravin ze cvrčků – proteinové nápoje, tyčinky, těstoviny nebo chipsy.
O těchto alternativních potravinách, kterých zřejmě bude v regálech obchodů přibývat, se poohlíží také řetězec 15 hypermarketů Globus. O tyčinky se cvrčky a larvami moc zájem nebyl. Teď zkouší sušené cvrčky a larvičky. Neochucené se přidávají do různých pokrmů, s příchutěmi se nabízejí jako snacky.
„Trendy v této oblasti nadále sledujeme a věříme, že do budoucna budeme zákazníkům umět nabídnout další zajímavé novinky s obsahem hmyzu,“ popsala mluvčí Globusu Aneta Turnovská.
Diskont Lidl se do experimentů s hmyzem zatím nepustil. „Pokud se nová ingredience, která byla nedávno schválena EU, bude v budoucnu používat, naši zákazníci to jasně a transparentně uvidí na obalu produktu,“ napsala mluvčí Iveta Barabášová.
Hmyz je považován za udržitelnou potravinu. Podle jedné ze studií, jejíž závěry publikoval deník Deutsche Welle, potřebují mouční červi až o 70 procent méně půdy a produkují o 23 procent méně skleníkových plynů než brojleři.
Hmyz je považován za potravinu budoucnosti, protože může pomoci řešit demografické problémy s přibývající světovou populací a snižovat emise skleníkových plynů, jako je metan. Evropská strategie „Z farmy na vidličku“ vnímá hmyz jako alternativní zdroj bílkovin, který může EU usnadnit přechod na udržitelnější potravinový systém.
Tento přínos však zatím naráží na odpor velké části lidí, kteří v průzkumech tvrdí, že nejsou ochotni v budoucnu vyměnit na svém jídelníčku hmyz za maso.
Až šedesát procent suché hmotnosti hmyzu tvoří bílkoviny. „Hmyz představuje zajímavou alternativní potravinu i krmivo s velkým budoucím potenciálem,“ říká mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová.
Hmyz je z výživového hlediska bohatým zdrojem bílkovin a zajímavým zdrojem lipidů, mikronutrientů a jiných biologicky aktivních látek. Ten, který se používá v potravinách pro lidské zákazníky, musí být pěstován za přísných hygienických podmínek, a rozhodně tedy nejde o brouky sbírané v přírodě.
