Článek
Vyplývá to z vyjádření ekonomů. Důvodem je podle nich aktuální vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Vliv na rozhodování bude mít pravděpodobně i obměna bankovní rady na konci července v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem dosavadního zvyšování sazeb. Mělo by tak jít o poslední razantní zvýšení sazeb před obměnou bankovní rady na konci června, tvrdí analytici.
Na předchozím měnovém jednání na počátku května rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Aleš Michl a Ondřej Dědek, hlasovali pro sazby beze změny.
„Jak z veřejných vyjádření členů bankovní rady, tak i z ekonomických dat je zřejmé, že sazby ve středu půjdou opět nahoru, jedinou otázkou je, jak vysoko, 0,75 procentního bodu je podle mého názoru naprosté minimum. Očekávám odvážnější krok – zvýšení základní sazby o 1,25 procentního bodu na sedm procent,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. Na dalším srpnovém zasedání bude již rada v novém složení a podle něj s největší pravděpodobností zaujme k růstu sazeb rezervovanější postoj. „Ačkoliv tedy inflace podle mého názoru bude ukazovat na další potřebu utahování měnové politiky, předpokládám, že noví členové rady se alespoň několik měsíců budou snažit inflaci ‚vysedět‘ a sazby nezvyšovat,“ dodal.
„Od ČNB očekáváme na dalším zasedání zvýšení o 0,75 procentního bodu. Jedná se ale o spodní hranici. Podle posledních vyjádření členů bankovní rady a cenovému vývoji nelze vyloučit ani zvýšení o jeden nebo 1,25 procentního bodu,“ uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Celkově podle něj totiž ekonomická situace naznačuje potřebu dalšího zvyšování úrokových sazeb. „Vzhledem k obměně v bankovní radě směrem k více holubičímu složení ale očekáváme, že červnové zvýšení bude v aktuálním cyklu tím posledním. Následovat podle nás bude stabilita sazeb do konce roku,“ dodal.
Jak z veřejných vyjádření členů bankovní rady, tak i z ekonomických dat je zřejmé, že sazby ve středu půjdou opět nahoru, jedinou otázkou je, jak vysoko, 0,75 procentního bodu je podle mého názoru naprosté minimum. Očekávám odvážnější krok – zvýšení základní sazby o 1,25 procentního bodu na sedm procent.
„S ohledem na aktuální výši a strukturu spotřebitelské inflace, akcelerující inflační očekávání a nové složení bankovní rady dojde ještě naposledy k velmi razantnímu zvýšení úrokových sazeb. Podle mě centrální bankéři zvýší úrokové sazby rovnou o 1,25 procentního bodu, což by znamenalo posun hlavní sazby na sedm procent,“ uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Takové zvýšení podle něj na první pohled vypadá až příliš výrazné. Květnová prognóza ČNB v modelech ale naznačuje růst základní sazby až k osmi procentům, upozornil.
„Poslední nad očekávání silná dubnová i květnová inflace i další zrychlení cen výrobců potvrzují silnější inflační rizika. ČNB v současném složení tak přistoupí k dalšímu razantnímu zvýšení sazeb, což dopředu již avizovali někteří členové bankovní rady. Ačkoli se ještě před několika týdny čekalo zvýšení sazeb koncem června o zhruba 0,75 procentního bodu, novější inflační čísla situaci změnily a nyní se zdá pravděpodobnější nárůst alespoň o jeden procentní bod, ne-li více,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Podle něj tržní úrokové sazby začaly v posledním týdnu růst a je v nich nyní dokonce zohledněno, že se základní sazba ČNB dostane až k 7,25 procenta, což by představovalo zvýšení o 1,5 procentního bodu.
„Květnový meziměsíční růst inflace o 1,8 procenta byl druhý nejsilnější po lednovém. Je zřejmé, že stávající nastavení úrokových sazeb dosud dostatečně netlumí inflační tlaky, které stále překonávají prognózu centrální banky. Očekávám tedy tento měsíc další růst sazeb na úrovni kolem jednoho procentního bodu, což by mělo spolu s měnovými operacemi držícími stabilní kurz koruny k euru přispět k inflačně poněkud klidnějšímu létu,“ uvedl partner PwC Petr Kříž.
Středečního jednání rady se zúčastní všech sedm jejích členů.
