Článek
Druhá ze dvou potrubních linek plynovodu Nord Stream 2 byla podle Putina naplněna plynem.
„Chtěl bych pogratulovat Gazpromu a vašim partnerům v projektu Nord Stream 2 k dokončení prací a vytvoření této další velké páteřní trasy a k tomu, že je připravena k provozu,“ řekl ruský prezident na zasedání vlády, kterého se zúčastnil šéf Gazpromu Alexej Miller.
Německý energetický regulační úřad v listopadu zastavil proces certifikace plynovodu s tím, že konsorcium bude muset v Německu založit dceřinou společnost, aby splnilo evropské předpisy pro regulaci energetického sektoru. V polovině prosince úřad uvedl, že v první polovině příštího roku plynovodu zelenou patrně ještě nedá.
Nord Stream 2 čelí kritice ze strany Spojených států a některých evropských zemí, podle nichž chce Moskva tohoto projektu využít jako geopolitické zbraně ke zvýšení závislosti Evropské unie na Rusku. Trasa plynovodu navíc obchází Ukrajinu, která tak zřejmě přijde o poplatky za tranzit ruského plynu.
Kudy proudí do Evropy ruský plyn.
Plynovod za 11 miliard dolarů (242 miliard Kč) vybudoval Kremlem kontrolovaný plynárenský gigant Gazprom a polovinu nákladů zaplatily evropské energetické společnosti.
Evropa letos zažívá prudký růst cen zemního plynu, byť nyní ceny na burzách klesají, protože do Evropy míří lodě se zkapalněným plynem z USA. Ani tyto dodávky však nestlačí cenu suroviny na úrovně obvyklé třeba ještě v polovině roku.
Moskva se v souvislosti s rekordními cenami stala terčem obvinění, že se omezováním dodávek plynu snaží přimět Německo a Evropskou unii k rychlému schválení provozu plynovodu Nord Stream 2. Rusko taková obvinění odmítá a odběratelé v evropských zemích potvrzují, že dostávají od Gazpromu tolik plynu, kolik si objednali.
Podle Moskvy k růstu cen plynu přispívá vedle vysoké poptávky například i růst cen zkapalněného zemního plynu (LNG), který Evropa dováží z mimoevropských oblastí. Místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak tento týden řekl, že prudký růst cen suroviny lze přičíst i chybným rozhodnutím evropských politiků a neschopnosti dohodnout se na dlouhodobých smlouvách.
Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Dříve vybudovaný podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
Ročně se v Evropě prodá téměř 400 miliard kubíků zemního plynu. Většina ho přichází plynovody, část v podobě zkapalněného LNG, dopravovaného do přístavních terminálů obřími tankery.
„Před covidovou pandemií třetinu importu kryly dodávky LNG, dvě třetiny plynovody,“ říká analytik poradenské firmy EGÚ Brno Petr Čambala. Potrubního plynu přichází nejvíc, zhruba 180 miliard kubíků, z Ruska. Druhým největším importérem plynu je Norsko, jediný z evropských hráčů, který zvyšuje těžbu. Nizozemsko, Rumunsko či Velká Británie mají pro trh malý význam, v Nizozemsku i Británii navíc těžba klesá.
