Putinova drahota mění evropská města. Zhasínají památky, zakazují otevřít okna

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropské metropole bojují s rekordními vedry. Španělská vláda zveřejnila nová pravidla, podle kterých nebudou moci podniky klimatizovat vnitřní prostory na méně než 27 stupňů. Novým pravidlům předcházelo vystoupení premiéra Pedra Sancheze, který apeloval na občany i své kolegy, aby přestali nosit kravaty a přispěli tak k „šetření elektřiny.“ Informuje o tom agentura Bloomberg.

Vyhláška, která bude platit až do listopadu 2023, zároveň zakazuje vytápět v interiérech nad 19 stupňů nebo třeba osvětlovat památky. Obchody budou muset po desáté večerní zhasnout své výlohy.

Taková opatření ale nejsou pro Španěly žádnou novinkou. Veřejné budovy s výjimkou nemocnic již 27stupňový limit chlazení dodržují. Mění se rozsah těchto opatření, který odráží vážnost nadcházející hrozby: energetické krize způsobené ruskou invazí na Ukrajinu.

Evropská unie se v reakci na obavy, že ruský prezident Vladimir Putin přeruší dodávky plynu, dohodla na snížení spotřeby energie o 15 procent, což vyvolalo snahu o snížení spotřeby napříč evropskými metropolemi. Praha má připravený krizový plán, kromě výměny žárovek a úspory na vytápění budov ale konkrétní opatření nemá.

„Město instalovalo 10 tisíc LED žárovek do veřejného osvětlení. V rámci jednotlivých městských organizací plánujeme zatím snížení na vytápěcí teplotu, v současnosti jsme uvažovali o 21 stupních, někde to bude pravděpodobně ještě méně,“ řekl na tiskové konferenci v pondělí radní za Spojené síly pro Prahu Jan Chabr.

Podle Chabra je elektřiny v Česku dostatek, problém ale bude s plynem. V případě jeho nedostatku přichází v úvahu v  budovách a objektech vlastněných hlavním městem snižování topení, hledání okamžitých energetických úspor v rámci objektů a možná náhrada některých plynových zdrojů za elektrické.

„V případě, že dojde k nejhorší situaci, budou odpojovány některé energeticky náročné provozy. Jejich odpojení nastupuje ale samo, v rámci regulačních stupňů. Týká se to například koupališť,“ řekl Chabr. Zároveň ujistil, že k chaotickému vypínání veřejného osvětlení nedojde, to bude nadále modernizováno, jako tomu bylo doteď.

Například v Berlíně se vedení města zavázalo snížit vlastní spotřebu energie o 10 procent a město již přestalo v noci osvětlovat své památky. Braniborská brána nebo Vítězný sloup se tak v noci ponoří do neobvyklé tmy. Itálie a Řecko stejně jako Španělsko omezily klimatizaci ve veřejných budovách na 27 stupňů a Paříž v červenci zavedla pokuty (i když „pouze“ 150 eur, 3 700 korun) pro podniky, které nechají při spuštěné klimatizaci otevřená okna a dveře.

Madrid a další španělská města se letos v létě potýkají s extrémně vysokými teplotami – jen v prvních dvou červencových týdnech zemřelo v důsledku horka více než 600 lidí. Díky obecně nízké letní vlhkosti vzduchu ve Španělsku jsou však vyšší teploty v interiérech o něco snesitelnější než jinde a tradiční španělské stavební normy zaručují, že budovy jsou navrženy tak, aby teplo nepropouštěly.

Klimatizace navíc zvyšují venkovní teplotu, a tím i nároky na chlazení, a přispívají tak k efektu tepelného ostrova, který může způsobit, že vlny veder ve městech jsou obzvláště nebezpečné. Po smrti šedesátiletého uklízeče ulic José Antonia Gonzáleze, který v červenci zemřel na úpal poté, co zkolaboval při práci v Madridu, španělské odbory usilují o to, aby bylo horko uznáno zákonem jako riziko práce. Úklidové firmy od té doby souhlasily s přesunutím odpoledních směn úklidu ulic na večer, což je již zavedené opatření.

Energetické trable umocňují týdny horka, sucha a nedostatek vody v řekách i v dalších evropských regionech. Řeky jsou klíčové pro dopravu paliva do německých elektráren i pro chlazení francouzských jaderných reaktorů.

A jakmile se vedra přehoupnou v zimu, stane se energie prioritou pro vytápění. Jak uvedl Javier Blas z agentury Bloomberg, Paříž může v zimě čelit vysokému riziku výpadků proudu, proto v Paříži v zimě například nebudou vytápěny venkovní terasy.

Berlínské městské části zase uvažují o snížení teploty na úřadech a ve školách během zimy, snížení teploty veřejných bazénů nebo změně rozvrhu práce veřejných zaměstnanců tak, aby využili denní světlo.